Srpen 2014

Tenkrát strojařina voněla…

28. srpna 2014 v 9:52 | Wess |  Školství a vzdělávání
Naše kdysi průmyslové město někomu tím svým průmyslem vonělo a někomu možná i ne…
Já jsem to vnímal nejen ve chvíli, když šli dělníci nebo dělnice z tabáčky, z rybí továrny nebo z některého ze dvou dřevozpracujících podniků.
Elektrárna, ta někdy prášila, ale nepáchla po shnilé nati z biologického odpadu, jako dnes. Za to někdejší cukrovar a jeho řepná kampaň byla ve městě cítit i vidět… To čtyři místní cihelny se v tomto směru nijak neprojevovaly, stejně jako naftové a lignitové doly, nebo výrobní družstvo kovovýroby.
Bylo tehdy zajímavé pozorovat davy mužů a žen, jak vždy před šestou nebo čtrnáctou hodinou spěchají ze svých domovů a ti z venkova z vlakového či autobusového nádraží do okresního města - na "šichtu do jejich podniků" - jak se tehdy říkalo.

Říká se, že "jinak voní seno koním a jinak zamilovaným"….


I naše armaturka, kde jsem se vyučil a pak dlouhé roky pracoval, mně tehdy připadala, že voní. To když jsem měl "dobrou práci" jako dělník v úkolové mzdě na frézce. A nebo také smrděla, když se někdy slévači "nestrefili" a jejich šedá litina odlitků zpětných klapek byla v tom dni příliš tvrdá. To břity frézy a drobivá tříska litiny fialověly až hnědly a té "nevůně" kolem! Mít takovou práci denně, to bych příliš nevydělal.
Nevoněly během obrábění ani dílce předem již asfaltované nebo pogumované…To když stoupal kolem mého stroje dým "a vzduch byl modrým nikoliv nikotinem nasycen", jak zpíval někdy Pavel Sedláček.

Ale strojařina a dílny obráběcí naštěstí tenkrát i dnes většinou voní. Hlavně po ránu nebo na začátku směny, kdy je ještě cítit vazelína, mazné, hydraulické i řezné oleje. Ano, tady jsme doma, si dost z nás říkalo vždy na začátku směny a to je naše práce.
Nevěřili byste, že po čase byla při obrábění pro nás i čichem k rozeznání obyčejná nebo legovaná ocel. Nemyslím tím teď vůni k chlazení použité staré řezné kapaliny - "solvaxu", který spíše zapáchal jako močál, když nebyl ve vaně soustruhu či frézky včas vyměněn.
Krásný a voňavý pohled byl na "nehybný pohyb" řídkého řezného oleje, kterým se "chladilo" třeba beztřískové válcování trapézových závitů.
Mně voněl i petrolej a benzin, jimiž jsme také opečovávali svoje soustruhy a frézky s vrtačkami. A s odstupem doby mohu říci, že rádi…

Proč vlastně o mojí dávné práci píšu? Možná proto, že jsem nedávno dokonce dvakrát jel kolem mého kdysi mateřského podniku. Sice jsem zase po létech cítil jenom stejnou vůni líhu, a pomyslel jsem si, že "to asi slévárna momentálně chrlí jádra dutin odlitků šoupátek"….?
A možná proto, že jsem před pár dny viděl v tv i klasické obrábění na klasických soustruzích a frézkách, a znovu jsem si uvědomil, že "CNC stroje a integrovaná obráběcí centra všechno nezachrání" a že bude v nejbližší době naléhavě potřebné kvalitně vyučených obráběčů. A ne těch "zaučených rychlokvašek", kteří se nestačí naučit a pochopit, že strojařina může kromě mnohého jiného - taky vonět!!

Tak přeji na začátku nového školního roku 2014 - 15 všem strojírenským odborným školám - těm průmyslovkám a učňákům po celé zemi, aby konečně mohly navázat na slavnou tradici tohoto oboru!
A jejich studentům i učitelům, aby jim jejich práce voněla!!


Psáno dne 28.8.2014

To se jen tak říká…

21. srpna 2014 v 9:04 | Wess |  Společnost
"Kdykoli jsme vítězili, dálo se to
pokaždé více převahou ducha
nežli mocí fyzickou".

František Palacký

P.S.
Myšlenka velkého Čecha je podnětná a jistě úctyhodná; tak nevím, proč někteří jiní Češi někdy říkávají: "Ten kecá jako Palacký"?Nevinný


Psáno 21.srpna 2014

Kolik ještě....?

20. srpna 2014 v 9:21 | Wess z webu |  Politika
I dnes jsem nahlédnul do denního tisku na webu a svoje, již ustálené pocity chci vyjádřit slovy básníka, který se mně velmi líbí - cituji:

Kolik

Kolik obelhaných je zapotřebí
pro vítězství pravdy?

Kolik zbídačelých je zapotřebí
pro vítězství blahobytu?

Kolik zotročených je zapotřebí
pro vítězství svobody?

Kolik umučených je zapotřebí
pro vítězství lásky k bližnímu?




P.S. " Kdybych já uměl psát básně, kdybych se rýmů nebál, psal bych, jak venku je krásně a pak bych zas rýmoval dál...", to zase je fragment textu písničky, kterou kdysi - již po válce zpíval i Rudolf Cortéz svým krásným hlasem "uspávače hadů". Ano ty hlasy ve všech zemí světa v jejich swingové pop muzic "frčely". A orchestry, jako byl ten Vlachův, také!!

Bylo tehdy meziválečné období,když Jan Werich psal takové texty.... třeba ve své hře "Nebe na zemi" (Osvobozené divadlo l936).
Tím vůbec nechci spojovat návrat takových textů s eventuálním novým poválečným časem...!! Jenom skromně připomínám, že "venku by mohlo být krásně", aby se dalo rýmovat s optimismem...!


Psáno dne 20.8. 2014

Rozumní lidé se vždycky domluví…

16. srpna 2014 v 8:15 | Wess |  Společnost
V jednom již od rána skutečně tropickém dni těsně před osmou hodinou jsem přišel až k zavřeným dveřím pošty…. A teprve když jsem se je pokusil otevřít, uvědomil jsem si, že je ještě zavřeno. Sešel jsem tedy o dva schody níže a pozoroval pár lidí, kteří stáli na chodníku před zmíněným úřadem ve stínu lípy. Bylo jisté, že chráníce se před sluncem také čekají na "hodinu H".
V tom mém líném ranním rozjímání se ozval odhodlaný hlas občana města: "Pane, ti všichni tady jsou před vámi!", a já se jenom chabě bránil jeho hlasitému podezření slovy, že nemám dojem, že předbíhám. A když přicházeli k poště další lidé, dodal jsem: "Pane, to budete takto napomínat všechny ty nově příchozí?". Inteligentně vyhlížející pán pochopil trapnost okamžiku a omluvil se mně.
A já zase na důkaz, "že nepředbíhám", jsem hrdě na schodech počkal, až pán a ti "dosud pod lípami" přejdou.

P.S.
Ani bych si tuto všední příhodu nepoznamenal, kdyby se mně nedostala do rukou fotografie, kde "prý nepřizpůsobiví" čekají bůhví na co - vsedě Usmívající se !!



Psáno dne 16.8.2014

Sladká Francie… :-)

10. srpna 2014 v 16:38 | Wess z webu |  Společnost
"Pokud ve Francii ukážete svůj hrudník, lze to považovat za politický výrok", říká herečka Michelle Pfeifferová.

P.S. Tak nějak asi vypadá tamější parlamentní rozprava, když zapálená poslankyně z oboru lobuje za skutečně čerstvé pečivo v pařížských pekárnách!





Zapsáno dne 10.srpna 2014

Odkaz T.Bati dnešku…

10. srpna 2014 v 14:48 | Wess z webu |  Společnost
Mám mnoho přátel a známých různých profesí i různého věku, s nimiž častokrát promlouval o korupci, pragmatismu, umělé zaměstnanosti, překupnictví, přidané hodnotě nebo skutečném ekonomickém přínosu toho či onoho oboru, druhu a způsobu podnikání…. atd., atd.

A při těchto nekonečných debatách o různých obdobích v historii země a jejich srovnávání mně připadá, jakoby ztrácela svoje místo a uznání mj. také společenská morálka. A protože nechci být sám protivný nějakým moralizováním, naleznul jsem myšlenky dnes všeobecně uznávaného člověka - podnikatele a budovatele Tomáše Bati.

Cituji:

"Čím vyšší morálka obchodníků a výrobců, tím bohatší lid, tím bohatší celá země. Nemůže být bohatství tam, kde lidé jsou zaměstnáni vzájemným podváděním; nemají času na vybudování hodnot, na vytvoření bohatství." "Niveau morálky obchodníků a průmyslníků souvisí těsně s niveau kultury dotyčného národa nebo země."

P.S. Nedělám si iluze, že Baťa v této chvíli pohne svědomím "nízkomorálkových pragmatiků", vlastně jenom hledám nějakého spojence v té "donkichotiádě dneška".

Psáno dne 10.srpna 2014

Vydřiduch je, když se řekne…

1. srpna 2014 v 9:20 | Wess |  Společnost
Můj bezmála osmnáctiletý vnuk - gymnazista použil nedávno v nějaké málo významné záležitosti slovo VYDŘIDUCH.
Dlouho jsem toto slovo neslyšel, snad ještě kdysi ve škole možná v souvislosti se známým Lomikarem, který robotou chtěl odírat i strážce českých hranic hrdé a svobodomyslné Chody vedené Janem Sladkým Kozinou nebo s dětskou prací v někdejších ponurých manufakturách s transmisními hřídeli a dlouhými řemeny a pásy...

I vygugloval jsem si, jak jinak(!), význam toho slova a jeho původ. Našel jsem docela zajímavé názory a souvislosti.

a) Tak např. do jedné řady s vydřiduchem je dáván vyděrač, spekulant, případně vykořisťovatel.
b) Na jiném místě je vysvětlován pojem pletichář, který údajně zprostředkovává burzovní, obchodní, pojišťovací a jiné transakce za odměnu. A údajně možno jej přeneseně označit i jako intrikáře a vydřiducha.

Jak je zřejmé, vydřiduch je člověk veskrze špatných vlastností a chování a já bych vlastně mohl být s potvrzením si toho plně spokojen. Ale jsou letní prázdniny a tak bych si přál, aby moje zamyšlení bylo zakončeno spíše pozitivně a optimisticky.

Hledal jsem na webu dále a nalezl následující zajímavý blog a v něm krásnou recesní verzi významu slova vydřiduch - cituji:

"Slovo vydřiduch ukazuje, že SlovoDne mělo předchůdce již v dobách nevolnictví. Naši prakolegové úspěšně prosadili místo slova vydřitělo dnešního vydřiducha! Osvíceně předvídali dobu rozvitého kapitalizmu deroucí z nás poslední doušek ducha."

Diskuze k výše uvedenému:

"Vydří duch je fajn, vydří kožíšek by byl lepší. Zpívám s dlaní na uchu: Vydřiduchu, vydřiduchu, ejchuchu, zhubíme tě na těle i na duchu! Doufám, že žádný z krasoduchů se vydřiduchů nezastane ani v duchu na čerstvém vzduchu (to kdyby ta vydra…)."

P.S. Jsem rád, že si na vydřiduchy, ani s ohledem na dnešní "hektickou" dobu, nemusím nijak opravovat svůj osobní názor! Usmívající se


Psáno dne 1. srpna 2014