Červenec 2014

Moje vzpomínka na 1. světovou válku…

28. července 2014 v 9:52 | Wess |  Nostalgie
Právě dnes se všude v masmédiích vzpomíná začátek první světové války, v níž před sto lety zahynuly miliony vojáků a nevinných obyvatel.
Přiznám se, že stejně jako veřejnost tak i já, narozený na konci 2. světové války, jsem se vždy spíše zajímal o její historii.

Všímal jsem si ale při všech rodinných dovolených těch nejrůznějších pomníčků a pamětních desek na návsích českých a moravských vesniček a náměstích městeček, které chtěly zvěčnit občany, kteří padli v 1. světové války. Příliš vyzdobeny v té době nebývaly…
Vzpomínám také, že z té doby měl dědeček mého kamaráda z dětství uschovánu svoji uniformu italského legionáře. To bylo něco pro nás, kluky! A to ještě, když prarodiče kamaráda nebyli doma, "měly myši pré". To jsme uniformu sundali s ramínka a když k tomu přidal kamarád dědův pravý kozácký kinžál, no pro nás vrchol blaha!!

To můj děda svoji uniformu kaprála z první světové neměl schovanou, jenom ateliérovou fotografii a na ní štíhlý s elegantním knírkem a pečlivě načesanou pěšinkou - prostě elegantní muž ze hanáckého Štěpánova, připomínající legendárního nadporučíka Lukáše hraného hercem Svatoplukem Benešem.

Můj dědeček však jako dělostřelec právě byl v italských horách a útrapy války poznal… A poněvadž tu lidskou tragédii a bídu, jako jeden z mála přežil, tak mně o ní vyprávěl. Ovšem ne tak, aby mě - malého kluka z obecné školy - vyděsil. Spíše k tomu přidal "svoje dobrodružství z ponorek a vojenského přístavu Pula a jak si našel svoji babičku někde v Polsku…." A také uspokojoval moje dětské otázky, třeba jestli, jestli by ta jejich děla a kulomety stačily na naši armádu v 50. letech mého dětství. Nikdy mně nebral moje klukovské iluze Usmívající se !

Na dědečka vzpomínám moc rád, vždyť on musel se svojí rodinou přežít dokonce dvě světové války!!
A to vše s hrdostí prostého a pracovitého člověka s životní statečností i krásným osobitým humorem!

P.S.
Ještě bonus o dědečkovi!!


Psáno dne 28.července 2014

Rozpaky fanouška systémového přístupu… ke všemu

27. července 2014 v 11:20 | Wess |  Drobné moudrosti
Smějící se
"Co se pro nějakou skupinu populace může jevit jako chyba řízení, může být pro jinou skupinu cílem"

Letní pozn. Wess:
Někde jsem to výše uvedené přečetl a dost mě to zneklidnilo…, přesto však pojmy vstup - transformace - výstup s nezbytnou a všudypřítomnou zpětnou vazbou dál pro mne zůstávají prioritními !!Úžasný
Nebo brát v úvahu i asertivní chování nesystémových jedinců?!?

Psáno dne 27.července 2014

Když dva dělají totéž…., však to znáte!

27. července 2014 v 10:39 | Wess |  Politika
Ta daleká hornatá země, o jejíž budoucnost měly a mají zájem mnohé země - přesněji např. někdejší SSSR nebo USA -, má možná "jenom" dlouhou hranici s jinými státy, dlouhodobě zajímajícími tyto dvě velmoci.
Afganistan je chudou zemí, která má nízkou vzdělanost a žádný průmysl, za to však významné postavení vztažmo ke komoditě zvané opium.

Pozn. Afghánistán je zdaleka největším výrobcem heroinu na světě - mezi lety 2004 a 2007 se podíl ze světové produkci v této zemi zvýšil z 87 na 93 procent.

Zajímá mě toto téma v poslední době mj. zvláště proto, že tam má svoji vojenskou účast také naše armáda…..!

Určité odpovědi se mně dostalo např. v roce 2009 - viz Otázka VM

Nyní mám v rukou knihu bývalého premiéra ČSSR Lubomíra Štrougala "Paměti a úvahy" z roku 2009. V ní mj. vzpomíná na návštěvu afghánského krále v roce 1970 v naší zemi.
(Začátek citace z uvedené knihy: )

V roce 1970 navštívil Československo nejvyšší představitel
Afghánistánu král Záhir Šáh. Československo uzavřelo s afghánským
královstvím smlouvu o vzájemné spolupráci v roce 1937.
Teprve po druhé světové válce byly v Kábulu a v Praze zřízeny
zastupitelské úřady obou zemí na úrovni vyslanců, postupně
velvyslanců. V tomto období dochází k rozšíření vzájemné hospodářské
a obchodní spolupráce. Československá vláda
poskytla Afghánistánu potřebný úvěr, čímž byly vytvořeny
podmínky pro vývoz nejrůznějších strojírenských,
elektrotechnických výrobků a investičních celků.

Afghánský král Záhir Šáh byl příjemný partner, se svou manželkou
se zajímal o vše, co se děje v naší zemi. V rozhovoru se
zadíval na mapu naší republiky, na excentricky položené hlavní
město a vznesl dotaz, jak se vláda stará o devět set kilometrů
vzdálené okresy na východě republiky. Poněkud jsem smyslu
dotazu nerozuměl, ale vysvětlil jsem, že i obce a okresy nejvíce
vzdálené od Prahy soustavně vládní představitelé navštěvují,
rozvoj všech oblastí z centra plánovitě ovlivňujeme a máme
dostatek informací o životě občanů ve všech oblastech
republiky. Král to pozorně vyslechl a vysvětlil, proč se ptal. "V
naší zemi," pravil, "je to poněkud jinak. Téměř na jednu třetinu
oblastí nemá naše vláda vůbec žádný vliv. Převážně jde o
horské oblasti, komunikačně téměř nepřístupné, kam centrální
moc vůbec nezasahuje a kde si vládnou sami."

Od přijetí afghánského krále uplynulo čtyřicet let. V jeho zemi
se střídala cizí okupační vojska, domácí vládní garnitury se
několikrát vyměnily. Stále nechápu, jak někoho po získaných
historických zkušenostech vůbec může napadnout vojensky
obsadit tuto rozporuplnou zemi a snažit se ji dokonce
ovládnout. Nedokázali to po desítkách, ba stovkách let
Afghánci, mají to tedy dokázat vojáci ze všech koutů světa. To je
středně- i dlouhodobě nereálná představa. Bohužel my Češi se
tohoto nereálného dobrodružství z nejrůznějších - částečně i
pochopitelných důvodů - též účastníme.

(Konec citace)

Psáno dne 27.července 2014

Léto s Charlie Parkerem 2014

21. července 2014 v 11:18 | Wess z webu |  Muzica

Letošní léto je žhavé po všech stránkách, ale já to chci vidět jenom a pouze přes to koupání.....

Podle mého názoru je nejlepší je charakterizovat přes evergreen Summertime a altsaxofon Charlieho Parkera...Úžasný




Byla to tehdy skvělá muzika....


Jazz bebop či cool.... je, holt, cool v tomto horkém létě....Úžasný!!




Házení perel sviním se tam jaksi nenosí…

19. července 2014 v 11:15 | Z webu Wess |  Drobné moudrosti
Letnímu vánku o bouři, studniční žábě o moři a polovzdělanci o tom, co nikdy ve škole neslyšel, nevyprávěj.

Čínské přísloví



Psáno dne 19.července 2014

Jak je to s pravdou…?

8. července 2014 v 9:26 | Wess z webu |  Společnost


"Pravdu nelze vlastnit. Pravdu lze hledat, vnímat, obhajovat. Pravdu lze milovat, ale i nenávidět. Pravdu je možné skrývat, zakazovat, popírat, ale nikoliv zničit."


Pozn.Wess
Nezpochybnitelným citátem o pravdě spisovatelčin projev k výročí upálení Mistra Jana Husa (1415) začíná a následující myšlenkou s jistým národním optimismem končí:

"Občas se pateticky říká, že jsme národem Husovým. Nejsme. Ale můžeme se jím ještě stát!"

P.S. Dobré je v zájmu slavnostního pathosu úmyslně přehlédnout v projevu pasáž méně lichotivou:

"Socha Jana Žižky na Vítkově zachmuřeně hledí jedním okem na tu pokořenou nebo spíš lhostejnou Prahu. Janu Husovi, někdejšímu rektorovi University Karlovy, bychom dnes měli zavázat obě oči, aby neviděl, kam došli Češi, kdysi nejvzdělanější národ světa, za šest set let!"

Dlouho jsem nečetl zajímavější a pravdivější text o pravdě, zbabělosti, věrnosti a plnosti života! Díky!

Psáno dne 8. července 2014