Únor 2014

A znovu je 25. únor…!

26. února 2014 v 9:52 | Wess |  Politika
Včera v Hradci Králové údajně zhruba 40 lidí převážně starších vzpomnělo 25. únor 48 před krajským úřadem hesly, jako např. "Zkazili jste nám minulost, nekazte nám budoucnost!". Nesouhlasí, aby na postech některých odborů byli úředníci - komunisté…..! ( Jinde to shromáždění ovšem měli také mladí aktivisté pravicové opozice, což nemůže ani být jináče!)

Často přemýšlím o tom, kde se bere v mnoha starších lidech čas od času ten zřetelný antikomunismus, když již mají i dost "všelikých" osobních zkušeností se současným kapitalismem? Možná, že právě ti mrtví a nespravedlivě odsouzení v době "budování socialismu"? Ale těch bylo přece v kapitalistických režimech mnohem víc díky enormní touze těch mocných po zisku, majetku, nerostném bohatství a rozšiřování obchodního teritoria do jiných zemí?! A když nic jiného, pak tedy pro tu skutečnost, že kapitalismus prostě existoval a existuje mnohem déle, než "vláda dělníků, rolníků a pracující inteligence"! Tak proč?!

Snad právě to heslo "Zkazili jste nám minulost, nekazte nám budoucnost!" to nejlépe vyjadřuje! Ti, v padesátých létech mladí, kteří budovali např. Ostravsko, s nadšením chtěli být opravdovými "pracovními zálohami průmyslu" a kolektivního zemědělství nové společnosti. Ti tehdejší mladí svazáci, kteří se třeba ani nikdy nestali členy KSČ, tak právě ti zřejmě nemohou komunistům odpustit, že ač opravdově věřili té idei, ona nakonec v 80. létech prohrála nejenom ekonomickou bitvu se světovým kapitalismem.

Ano, lidé nezapomínají, byť masmédia a film "snášejí víc a víc nových uměleckých děl a faktů o minulém režimu, aby lidé nezapomněli"!
Ano, nezapomenou ani komunistům, že "tu svoji" touhu po světové sociální spravedlivosti nedokázali uskutečnit!
A současnost se aktuálně neptá: WHY?


P.S.

Pevně věřím, že dnešní skutečné schopné a vzdělané mládí si nebude chtít zkazit svoji budoucnost nikým!! A nebude asi mařit čas "postáváním po rožkách" s horkou jehlou ušitými transparenty.


Psáno dne 26.února 2014

Velká předscéna

21. února 2014 v 9:14 | Wess a web |  Společnost
Při pohledu na dnešní Kyjev je mně úzko a když je mně takto, často sahám k moudru Jana Wericha. Tak je tomu i v této chvilce:

/Dále jen citace z dialogu Jana Wericha tentokrát s Miroslavem Horníčkem, který Jiřího Voskovce v jejich slavných předscénách před oponou skvěle nahradil/:

Werich : Takový NOE ! .... Ha ha - to dělám já ... Já se nachytal ...
Horníček: A co to je ?
W: Noe. No to je jméno.
H: Lidský ?
No - biblický.
Oe ?
Noe. Píše se to No-e.
Jo ták. No-e.
Nó.
No a ?
Né No-a. No-e.
Já vím - to je jméno.
Nó, Noe, jméno.
Píše se to No-e.
Nó.
No a ?
A vy neznáte No-a ?
Ne-e.
Ale to byl přeci - No-e - to byl ten ... takový ... takový ten člově-ek, co mu Hospodyn ... Hospodyň ...
Hospodin.
... Hospodin ... mu dal pokyn ...
Pokyn ?
... aby vylez na kopec a postavil tam loď.
začne se smát Co aby ?
... aby na kopci postavil loď.
A Noe ?
No Noe ji postavil.
/začne se ještě více smát/ ... To je přece blbost postavit loď na kopci ..

Werich: No to je pravda, všichni blbí se mu smáli tenkrát.
Horníček: /rázem zvážní/ Ovšem. Když loď, tak především na kopci.

/Část předscény ze hry V+W "Balada z hadrů" -


Psáno dne 21.února 2014

Nebijte mě, nebyl jsem v Cortině….

20. února 2014 v 9:22 | Wess |  Sport
Zimní olympiádu v italské Cortině d Ampezzo v roce 1956 si pamatuji jako kluk. A výsledky našich sportovců hlavně "přes hokejisty"! Ti, ovšem ve finále skončili tehdy až pátí za Rusy, Američany, Kanaďany a Švédy a před posledním NSR a dalšími čtyřmi mužstvy - Švýcarsko, Polsko, Itálie a Rakousko, které se ZOH také zúčastnila.

Byl to neúspěch a tak se na jednou maškarním plese objevila maškara hokejisty s malým transparentem, na kterém stálo: "Nebijte mě, nebyl jsem v Cortině."

Na letošní naše hvězdné hokejové mužstvo se asi lépe hodí milosrdnější slogan z texaského baru:

NESTŘÍLEJTE PO KLAVÍRISTOVI! HRAJE, JAK NEJLÉPE DOVEDE!

Je zřejmé, že ve státu Texas, který mimochodem i v dnešní době ještě zná absolutní trest, si hudebníků váží a jejich snahu dovede ocenit. Kdoví, jak je to u nich s hokejisty??!


P.S.
Velmi se v tomto okamžiku přimlouvám za ty naše, i když si jejich snahou hrát co nejlépe jistý nejsem!! Zamračený



A děkuji všem těm našim dívkám a klukům z mnohem "menších" sportů k jejich skvělým olympijským medailím a umístění po krásném a odvážném boji!!

Psáno dne 20.února 2014

Musíme si pomoci sami…!

17. února 2014 v 9:45 | Wess |  Sport
Hledal jsem nějakou povzbudivou univerzální ilustraci pro dnešní čas v české kotlině - není zde myšlen jenom olympijský hokej! - a tak jsem šáhnul k časopisu Dikobraz z roku 1968:



Ano, ano, jak praví klasik " o nutnosti hledání cizí pomoci především na konci své vlastní paže"…..!! Úžasný Příklad se nabízí, vždyť naše zlatá Eva Samková přejmenovala olympijské Soči na SAMČI 2014 Smějící se!

Psáno dne 17.února 2014

Poctivost po druhé…

15. února 2014 v 9:44 | Wess |  Společnost
Nedávno jsem slyšel názor, že údajně dříve - myšleno v socialismu - byli poctiví a poctivost obecně údajně ze strachu.
Dnes prý musíme spoléhat spíše na poctivost z přesvědčení. Autor názoru zřejmě naznačuje, že "dnes už nikdo nemusí mít strach z nikoho a ničeho".

Dokázat, že takový názor je více než hloupý a že je jenom velmi slušným synonymem pro velkou stupiditu, nebude vůbec těžké. Ale nechci si ulehčovat svoje tvrzení uváděním aktuálních obav spoluobčanů, týkající se např. ztráty zaměstnání na delší dobu a přímými dopady na jeho životní úroveň, zdraví a vzdělání nebo exekucí jejich majetku atd., atd.

Autor svým názorem implicitně uznává obecně větší poctivost "za socialismu", ale aby jej příliš nechválil a nebyl podezříván, "že volá po starých časech", zdůrazňuje v něm ovzduší strachu tehdejších občanů "z nedemokratična". A současně jakoby dodává, že případná dnešní poctivost vychází "z přesvědčení"!! Tím ovšem jen velmi chabě odůvodňuje tu malou míru poctivosti v dnešní tržní společnosti.

Já se domnívám, že dřívější režim prokázal snahu vést občany k přesvědčenému poctivému vztahu ke společenskému majetku. Vztah k vlastnímu majetku soukromému u každého občana předpokládal!! Člověku je však "bližší košile než kabát" a proto často vítězila obyčejná lidská chamtivost "mít košile dvě a více". Ovšem ono populární heslo "Kdo nekrade, okrádá rodinu", to aplikovali spíše lidé typově stejní s těmi, kteří i dnes "si pletou státní peníze se svými".

Prostě přítomnost společenské poctivosti je cenná vždy a není namístě nepoctivá úvaha, že "poctivost ze strachu" není poctivostí.

Ostatně nejen já bych si přál, aby ten, kdo není schopen poctivost zařadit mezi osobní životní hodnoty, se aspoň bál důsledků za osobní nepoctivost a byl za ni trestán!!


Psáno dne 15.února 2014

Věříme našim klukům…

13. února 2014 v 11:49 | Wess |  Sport

Nebývá zvykem, že naši hokejisté prohrají hned v prvním turnajovém utkání! Již názory všech našich komentátorů a bývalých hokejových expertů se hovořilo hlavně o tom, jak jsou letos skvělí Švédové a jejich "absolutní obrana", neomylně střílející nejlepší obránce atd. atd. A o našich nic……(?), ačkoliv fatálně více lepších českých hráčů, než ti naši letos v Soči, neexistuje.

A vskutku, jakoby ti Švédové chtěli potvrdit slova našich "expertů" u mikrofonu a obrazovky, během krátké doby vedli 4:0 a mě, jako vás, braly mrákoty také. Ale….!, potom se ukázaly drahokamy v našem mužstvu a šlo to!! A věřím, že to půjde, pokud naše nesporně velké hokejové hvězdy budou "wundertýmem" a oni na to mají!

Chci teď vzpomínkou na scóre vzájemných mezistátních utkání naší reprezentace sice jen za období od roku 1902 do roku 1992 (dle wikipedie) jenom potvrdit, že naši hoši uměli být vždycky pro našeho diváky a fanouška "zlatí hoši", i když vzpomenu na třeba na italskou Cortinu d Ampezzo ZOH 1956, kde jsme byli smutní pro pouhé 6. místo před outsiderem NSR, ale ZOH Nagano 1998 zase "velmi naopak".


V prvním sloupci jsou soupeři našich hokejistů, ve druhém sloupci je celkový počet sehraných zápasů a pak sloupce - vítězství, remíza, prohra a scóre. Jak vidíte, i když tam ještě není Nagano a naše krásná mistrovství světa, je ta tabulka pro oko českého fanouška docela příjemná.

Vidíte, že nás naši hokejisté uměli pobavit a nadchnout svým výkonem, ale také zarmoutit… A pomalu jsme nechtěli "dál na tu ostudu koukat", ale pak to zase přišlo! Třeba něco podobného tomu známému "Hašek na Hrad".

I včera se naši zvedli, snížili na 2:4 a nakonec byli velmi vyrovnaným soupeřem… Věřím, že "rozměry hřiště se nakonec vejdou" do mozků, nohou i srdcí našich hráčů!!


A ještě jedna vtipná historická a dávno promlčená pravda o našich matadorech z konce 50. let v jejich juniorském věku - převzato z tehdejšího satirického časopisu Dikobraz nakonec:


I z této příhody vyplývá, že i hokejista je člověk se všemi slabostmi i přednostmi… Nakonec i ti v glose Dikobrazu jmenovaní, patří k legendám československého hokeje na mezinárodním poli i v bratislavském a pardubickém hokeji.
A náš hokejový národ si jich váží!!

Psáno 13. února 2014

Velmi malá úvaha o marjánce…

12. února 2014 v 9:28 | Wess |  Společnost
Jenom z doslechu vím o pěstování marihuany po domácku a taky, že je to trestné. Slyším ovšem také úpěnlivé volání těch, pro které je užití marihuany jako tišícího léku jediným možným řešením. Vím, že se nedaří jinak povolit její "výrobu", než "institucionalizovat" marihuanu a přes určené technologické a komerční firmy dodávat do lékáren, samozřejmě za tržní cenu.
Umím si představit v našem tržním prostředí ten enormní zájem být s pěstováním marihuany mezi vyvolenými, takříkajíc "státem uznanými dodavateli". Což je zřejmě důsledkem současného stavu problému!
V této chvíli se snažím představit si, jak by tento problém byl asi řešen "socialistickým zdravotnictvím", které před zhruba dvacetiletím předcházelo tomu dnešnímu, v němž jsme stále významnějšími samoplátci našich nemocí a zdravotních neduhů.
Možná, že kdyby se " v opravdu sociálním státu" přišlo na faktickou nezastupitelnost marihuany jako tišícího léčiva u některých nemocí, zvážila by se také nenáročnost jejího pěstování - jak dnes uvádějí i soukromí malopěstitelé, a pak by to mohlo vypadat např. takto:

1. Státem legislativně pověřena by byla třeba pěstitelská družstva, aby ve velkém s patřičným synergickým efektem vyráběla plodiny marihuany
2. Farmaceutická firma by vyráběla tablety, masti, čípky atd a dodávala přímo nemocnicím, odkud pouze na přísně evidovaný lékařský předpis by jej dostali opravdu potřební pacienti za "socialistickou, jako i pro jiné léky, obvyklou cenu".
3. Vyloučila by se možnost tak možnost, aby za levnou nízkou cenu jej mohli užívat i lidé zdraví jenom pro svoje potěšení z "lehkých nohou".

Možná namítnete, tak se ale přece nezabrání nelegální distribuci po domácku pěstované marihuaně! Ano, v tom máte pravdu!! Ale zde by pak bylo možno ještě zpřísnit trestnost této nelegální činnosti pro ty, pro které je "marjánka" jenom zdrojem příjmu nebo opojení. A opravdu je trestat!

Ovšem v dnešním často asociálním výrobním způsobu se všemi důsledky a prioritami tržního prostředí asi nic takového možné není. Zde přece existuje především lobbing, provize a obecně chamtivost na "co největší kus koláče" ze státního rozpočtu na veřejné zdravotnictví.

Dnes nemůže být sice řeč o totalitním režimu strany či jedince (sic!), ale o kultovní totalitě peněz a majetku bezpochyby ano!!
A to se "kvůli řečem" může schovat za boj proti korupci a drogám! Ne?

Psáno dne 12.února 2014

Starý atlas

10. února 2014 v 10:24 | Wess |  Nostalgie
Mám doma starý atlas ještě ze studií mého tatínka na České státní reálce, jejíž krásná budova, kdysi stojící v našem městě, byla na samém konci 2. světové války zničena. Atlas kromě fyzikálních i politických map a údajů o hustotě obyvatelstva, typickém klimatu, nerostném bohatství a průmyslu jednotlivých zemí světa aj. z doby, kdy Podkarpatská Rus byla součástí ČSR, je obdivuhodný také velmi názornými informacemi o obloze a vesmíru atd., atd. Já, než jsem měl vlastní aktuální školní atlas, jsem v něm obdivně listoval. A líbily se mně i tatínkovy vlastnoruční poznámky tužkou. Byly psány úhledným krasopisným stylem a měly kromě věcnosti taky studentský vtip…!

Já jsem zažil na své kůži jako žák částečně obecnou a pak osmiletou střední školu. Chodil jsem do budovy jedenáctileté střední školy, která se zakrátko změnila ve dvanáctiletou… a vzápětí ve střední všeobecně vzdělávací školu. Ještě v socialismu se vrátila k původnímu názvu "gymnázium".

Ač sám jako absolvent škol a fakult s převážně technickým vzděláním, zajímal jsem se, snad kvůli mému otci, na jakou že to školu chodil, když mluvil o svém studiu na "reálce"?
Po rešerši k tématu jsem dospěl k následujícímu - cituji:


Základní charakteristiky jednotlivých škol:

Reálka
typ školy, jež vznikla v 18. století s ryze praktickým posláním a blížila se zprvu svým rázem spíše škole odborné (například v Rakousku tzv. reálné obchodní akademie). Od poloviny 19. století zřizovány reálky jako šestitřídní, později sedmitřídní střední školy s převahou matematiky a přírodovědných oborů a s důrazem na živé jazyky. Měly představovat doplněk gymnázií a připravovat ke studiu na technice. Po 1. světové válce řada reálek přeměněna na reálná gymnázia. Definitivně byly v České republice reálky zrušeny školským zákonem z roku 1948.


Gymnázium = středoškolský vzdělávací ústav, jehož účelem bylo na základě studií historických, spoléhajících hlavně na jazyky (latinu a řečtinu) a klasickou literaturu i přírodní vědy, podávati vzdělání vyšší a zvláště připravovati studenty pro univerzitní studium.

Reálné gymnázium = středoškolský vzdělávací ústav, který stál mezi klasickým humanistickým gymnáziem a reálnou (dnes odbornou) školou. Studenti měli přírodovědné předměty, menší rozsah latiny než na klasickém gymnáziu, větší počet hodin přírodopisu - převažují přírodovědné předměty.

Jinak reálné(ý) ve významu školy = "pověcná škola".

(Konec citace)

Při svém hledání hledání jsem naleznul i výroční zprávy ze dvou školních roků právě naší české reálky!!
Poněvadž jsem ve své pedagogické praxi pak takových výročních hodnocení školního roku za svoji školu napsal také více, zaujaly mě hodnocené oblasti a výsledky školy. Uvedená čísla o studentech ovládajících jízdu na bicyklu, plavání, bruslení a lyžování budí někdy úsměv. Za to můj obdiv získali profesoři konající veřejnou přednáškovou činnost v městě. Také "poučné vycházky a výlety" studentů s učiteli do místních průmyslových podniků a přírody byly tehdy běžné, stejně jako v dnešní době.



Teď už také vím, jak vzniklo slovo "prázdniny", ve zprávě jsem totiž našel pojem "ředitelské prázdno" ( Usmívající se ) a to v souvislosti se dny ve školním roce, kdy se vyučování nekonalo - bylo to samozřejmě ředitelské volno, žáky a mnohými učiteli tak milované i dnes.
Ve zprávě byly uvedeny třeba počty diktátů a písemných prací, ale taky pokyny např. pro rodiče, kteří se rozhodli "dát svoje děti studovat" právě na reálce.
Dokonce ani termíny písemných a ústních maturit se neliší od současnosti…!
Výroční zpráva České státní reálky byla totiž vkusně vytisknuta, svázána jednou ze dvou místních tiskáren a vydána jako veřejná listina ředitelstvím tohoto vzdělávacího ústavu.

Ano, tak jak to známe z těch černobílých českých filmů ze školního prostředí - viz František Smolík, Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek - jistá elegance a pedantnost v chování, vyjadřování, oblékání, které já ovšem považuji za kladnou skutečnost tehdejších pedagogů…!
A to všechno vyzařuje i z těch výročních zpráv na konci každého školního roku České státní reálky v našem městě.





Psáno dne 8. února 2014

Al Dewsbury...

7. února 2014 v 17:06 | Wess |  Sport
Teď před olympiádou v Soči a velmi očekávaným hokejovým turnajem, pro něž máme nominováno velmi silné mužstvo, velmi vzpomínám na mistrovství světa v hokeji v roce 1959 konané v Praze na Štvanici. Samozřejmě, jako čtrnáctiletý kluk jsem tehdy byl připraven fandit našim a uznával jsem také sílu sborné ze SSSR.
Tajemně nejen na mě však působilo mužstvo Kanady, kterou ten rok reprezentovalo klubové mužstvo s reamaterizovanými profesionály z NHL - již ten název Beleville Mc Farlands byl pro mě krásný.
Ještě před mistrovstvím sehrálo toto mužstvo s klubovým názvem na zádech a javorovým listem na hrudi v Evropě pár přípravných utkání a budilo velký respekt. Zejména pak jejich obránce, kterému jsme mezi kluky říkali se sveřepým výrazem ve tváři - "Džusbery" - , tvrdil nebývale "muziku" mezi mantinely. Měl k tomu postavu a spoluhráče Crawforda...., skvělého Gordona Bella v bráně a Ike Hildebranta!!
Však posuďte sami - cituji:
Albert Percy "Al" Dewsbury (26. dubna 1926, Goderich, Ontario, Kanada) byl kanadský hokejový obránce, působící v NHL. Svými tělesnými parametry by Dewsbury byl v dnešní době průměrný hokejový hráč, ale mezi hráči ve 40. a 50. letech byl velmi impozantní svou výškou 190 cm a váhou 92 kilogramů.







Takto viděli ten zápas kanadště komentátoři - neboť Kanada se stala mistrem světa.


Všichni kluci jsme chtěli být "Džusbery - mi", ale žádný z nás - tehdejších kluků - určitě nezapomene na gól Miroslava Vlacha - skvělého křídla z VŽKG Vítkovice, kterým dovršil naše slavné vítězství nad power play hrající Kanadou 5:3. Tehdy to bylo snad první naše vítězství nad tímto mužstvem…!
Naše zlatá éra měla teprve přijít….!

Tak ať i v Soči máme jako mužstvo se skvělými osobnostmi tolik entuziasmu, jako tehdy v Praze, ale zejména jako v japonském Naganu, které pro nás bylo nezapomenutelně ZLATÉ a lidi chtěli brankáře Dominika Haška "NA HRAD" !!!!



Psáno 7.února 2014 - v den zahájení ZOH Soči 2014

Voda je lidské právo…

6. února 2014 v 17:47 | Wess |  Společnost







Pozn. Wess

Ano voda je veřejný statek a nemá být předmětem obchodu. A stát, který veřejné statky pro svoje všechny občany vytváří , má chránit jejich funkci, charakter a dostupnost.
Ale v naší společnost někdy více, jindy méně zaznívají hlasy našich liberálů o "nutnosti slabého státu, poněvadž on je prý nejhorší hospodář" ???!?
Kdo si přeje "slabý stát" a současně i širokou tržní svobodu pod pláštíkem "všechny objímající demokracie"? No ten, kdo nepotřebuje veřejné statky hrazené ze státního rozpočtu!! Jeho hlavní prioritou jsou malé "a rovné" daně. Má totiž dostatek finančních prostředků na to zprivatizované špičkové zdravotnictví a školství, na osobní ochranu osobnosti a na výborného advokáta pro svoji rodinu.

A ta voda? Tak ta mu zase velmi chybí na trhu jako komodita, vždyť tu potřebuje každý…! Tak mít firmu s exkluzivními právy na spodní vody!! To by bylo!
Já v Evropě, kamarád v Asii …. Dobrý člověk ještě žije, však lidi potřebují vodu a my jim ji dáme!!
Taky za bezkonkurenční supercenu s množstevní slevou a možností sezónních slevÚžasný! My totiž máme rádi svého zákazníka - je to náš pán!

P.S.
No já jsem raději tu petici podepsal!

Psáno dne 6.února 2014

Co říkáte na tenhle?

3. února 2014 v 16:06 | Wess - vytrhl z kontextu |  Drobné moudrosti
"Neměli bychom ale zapomínat, že někteří lidé opravdu věří tomu, co říkají, ačkoliv se nám to zdá být víc než podivné. Individuální pravda je subjektivní. Nebo si myslíte, že každý idiot jen lže?"


P.S.
To není citát, to se jen tak někdy podaří vytrhnout část textu z kontextuÚžasný!


Psáno dne 3.února 2014

Connie Francis...., kdo ji má ?

2. února 2014 v 11:38 | Wess z webu |  Muzica
To byla věta mezi námi - kluky, kteří měli v tom 62. roku věhlasný dvoustopý a také dvourychlostní ještě kotoučový magnetofon SONET Duo - skvělý to výrobek n.p. TESLA.

A tu Connie jsme znali povětšinou z Ö 3 - ten jsem chytil na svém starém rádiu a nebo na stanici snů Luxembourg - tu jsem bohužel nechytil! Byla pro nás "náctileté" ikonou medově mazlivých hlásků, zpívajících kromě angličtiny velmi často taky německy!! Tehdy jsem nevěděl, že Connie má svůj původ v Itálii


Díky YOU Tube "je už této zpěvačky dostatek" a pro mně je jako chléb - nikdy se nepřejí! Úžasný
Tak tedy odkaz na Connie!!
KLIKNI níže!!

Něco o ní:

Životopis

Americká zpěvačka italského původu pocházející z New Jersey (nar. 1938), vl. jm. Concetta Rosa Maria Franconero. Hudebně řazena ke střednímu proudu pop music, známá i svými schopnostmi zpívat v jiných jazycích než je pouze angličtna.

Začínala jako dětská hvězdička a její první úspěšnou písní byl duet s Marvinem Rainwaterem - The Majesty Of Love (1957). O rok později se zásadně prosazuje i v Anglii hitem Who´s Sorry Now. Následuje období plné dalších úspěšných singlů - My Happiness (1959), Lipstick On Your Collar (1959), Mama (1960), Everybody´s Somebody´s Fool (1960), My Heart Has A Mind Of Its Own (1960), Where The Boys Are (1961), Don´t Break The Heart That Loves You (1962).

Orientuje se především na teenagerské publikum ale zpívá i balady pro starší posluchače. Na rozdíl od USA začíná v dalších letech její popularita v Evropě opadat. Od 70. let zpívá spíš po klubech. V r. 1981 se nečekaně objevuje na singlu Boy George - Something Stupid. V r. 1993 podepisuje novou smlouvu s vydavatelstvím Sony.



Pozn. Wess
60. léta byla a jsou neopakovatelná....., a to my, kteří si pamatujeme, přeci víme, ne?! A těm dnešním teenagerům závidíme jenom věk :-) !

Psáno 2.února 2014

Jen tak při řeči…

1. února 2014 v 8:41 | Wess - z webu |  Drobné moudrosti
Níže uvedené neřekl žádný slavný myslitel a přece ten výrok má svoji cenu, alespoň pro mě!

"Jak člověk stárne, měl by spíš litovat toho, co neudělal, ne opačně."

Psáno dne 1. února 2014