Listopad 2013

Je to skromnost či pokora?

30. listopadu 2013 v 7:20 | Wess |  Politika
"To mi nepřísluší hodnotit. Kdo jsem já, abych soudil?"

(Konec citátu)

To jsou slova jednoho věřícího politika. Je mladý, vzdělaný a sympatický… a přesto mně připadá tímto svým úhybným manévrem…. slizký, jako "křížovkářský výraz na tři" - i když had takový není!
Mají to, holt, ti věřící snazší, jednak jsou mezi sebou solidární, rozhodování nechají Bohu a kdyby přece jenom lidsky pochybili, tak se z toho hříchu vyzpovídají.

A takto určitě všichni podobně šlechetní, ba i šlechticové vybřednou "z všelikých šlamastik", zveřejněných třeba v aktuálním bulváru i tzv. solidním veřejném tisku.

Psáno dne 30. listopadu 2013

Nejstarší řemeslo na světě

29. listopadu 2013 v 8:58 | Wess |  Politika
Politika je údajně druhé nejstarší řemeslo na světě.
Občas si uvědomuji, jak se v mnohém podobá tomu prvnímu.

Ronald Reagan
(Konec citace)

Velmi případný výrok někdejšího prezidenta Spojených států mně připomněl příhodu jistého kolegy, kterou zažil při služební cestě podnikovým automobilem na generální ředitelství. Jel se svým nadřízeným personálním náměstkem a kvůli "vytíženosti" auta s nimi jely na svoje školení tamtéž i dvě podnikové účetní.
Náměstek - veselý a sympatický člověk - chtěl ženy pobavit a tak vyprávěl děj filmu, který shlédl na tehdy velmi sledované rakouské TV. Film byl zřejmě o římských prostitutkách a pak, po pointě svého barvitého vyprávění, se náměstek obrátil z předního "sedadla smrti" dozadu k mému kolegovi, který seděl mezi oběma účetními a pravil tónem zkoušejícího při rigorózní zkoušce: " No Vladislave, jaké je nejstarší řemeslo na světě?"
A můj kolega Vladislav, v duchu veselé nálady v automobilu, hbitě, ale a s vážnou tváří odpověděl: "Samozřejmě, kádrová a personální práce, soudruhu náměstku!"

……Po těchto jeho slovech se na něho marně přes opěradlo svého sedadla náměstek snažil dosáhnout sevřenou pěstí! Úžasný

Tak to je s tím prvenstvím mezi řemesly našeho světa…! A ten Ronald …. ? No měl a má stran politiky velkou pravdu!


P.S.
V dnešní moderní době "manažerství" se personalistice říká "práce s lidskými zdroji", poněvadž za vším je třeba vidět člověka !


Psáno dne 29. listopadu 2013

SPARTA je naše už mnoho let…

24. listopadu 2013 v 15:45 | Wess |  AC Sparta a fotbal vůbec
Sparta slaví 120 let od svého vzniku… skvělým způsobem. Její první mužstva ve fotbalu i v hokeji jsou v čele "svých extralig", co víc si může srdíčko Sparťana přát!!
Poprvé jsem slyšel o tomto slavném klubu od svého tatínka - tělem i duší Sparťana. Měl to štěstí být sekretářem divizního SK Hodonín, který si AC Spartu vícekrát pozval k přátelskému utkání. Měl krásný odznak Sparty z jubilea v roce 1938 se zlatým věncem. A on mně jej připnul na moje malé sáčko a šli jsme k Červeným domkům na nedělní fotbal. Od té doby jsem jej mohl nosit "napořád"…. Až jednou se mně odznak ztratil na více let. Před tátou jsem to tajil a k mojí velké radosti jsem jej opět našel - při rytí naší zahrádky - neporušený!!

Včera v tv extraligovém utkání naše Sparta zvítězila v ligovém utkání s Mladou Boleslaví 4 :1. Před zraky cca 15 000 diváků naši borci nastoupili v černých retrodresech s bílým "S" z roku 1893 a hráli se zaujetím a velkou vůlí po vítězství, prostě tak, jak jsme po většinu času mohli Spartu vídat.

Bývalý kanonýr ligový Zelenka kanonýr, který bohužel za Spartu nikdy nehrál, však tentokrát v roli sportovního komentátora přesto řekl: " Sparta je vyjímečný fotbalový oddíl, klenot československého a českého fotbalu."

Jenom tím doplnil všechny ty Sparťany Němečka, Novotného a Václava Maška, kteří s takovou hrdostí, úctou a nadšením hovořili o svém osobním vztahu ke Spartě. Vzpomněli samozřejmě také tradiční a stálý tlak na hráče Sparty, pro které vždy musel být cílem titul mistra a účast v evropských soutěžích. A vzápětí dodali, že i současní hráči musí tento tlak akceptovat a vydržet. Jako jeden muž potvrdili, že se jim hráčské návyky ze Sparty hodily i v jejich zahraničních angažmá v evropských mužstvech Francie, Německa, Belgie apod. Ano, právě proto se ze Sparty "chodilo do reprezentace i do zahraničí". Zvláště, když vzpomeneme také ty, kteří Spartu vedli - trenéra Ježka, Uhrína, Jarabinského, Táborského, Haška, Chovance, z nichž mnozí byli také slavnými sparťanskými hráči.

Měl jsem to štěstí, že jsem mohl chodit na ligová utkání Sparty právě v sezóně 1964- 65, kdy se stala mistrem ČSSR. To chodilo na Letnou dvacet třicet tisíc diváků "na stojáka" a za 15.- Kč. Koupil jsem si vlaječku Spartu ještě s rudou hvězdou a na rubu vytištěnými podpisy
hráčů následující sestavy:
Kramerius, Tichý, Táborský, Kos, Vojta, Vrána, Pospíchal, Mašek, Mráz, Kvašňák, Kraus, Jurkanin a další.



Andrej Kvašňák byl včera korunován nejslavnějším Sparťanem "novověké Železné Sparty" a toto ocenění převzal jeho syn - vysoký, prostě věrná kopie tohoto konstruktivního hráče s typicky kývavým pohybem, který si v mezistátním utkáni s Maďarskem při vhazování autu narazil míč o záda nic netušícího soupeřova hráče. Diváci se tehdy smáli, ale rozhodčí vtipálka Andreje za " nesportovní chování" napomenul pouze ústní domluvou.
Šedesátá léta byla šťastná také pro náš fotbal….

Toho roku jsem také zažil návrat SK Slávia Praha do první ligy. Byl jsem z pohledu Sparťana rád, poněvadž nás to bez našeho věčného rivala v lize ani nijak nebavilo. Ale…. :

Psalo se datum 4. září 1965. Sparta hostila Slavii a jako domácí stadion si vybrala Strahov. Střetnutí lákalo hned z několika důvodů. Slavia se zrovna vrátila zpět do první ligy a poprvé po sedmnácti letech se zápas jmenoval klasicky Slavia - Sparta, v předchozích sezónách totiž měly týmy jiná oficiální jména, jako například Dynamo Praha. Celkově se k utkání sešlo rekordních 50 105 diváků. O vstupenky byl zájem ještě větší, ale bylo vyprodáno. Mezi fanoušky nebyl zaznamenán jediný incident. http://www.slavia.cz/clanek.asp?id=3070

A naprosté sparťanství v naší rodině má pokračování, moji synové se postarali o správnou orientaci svých synů Ondřeje a Michaela, kteří ve svém dorosteneckém věku fotbal, jako jejich tátové, také hrají.

Ať naše Sparta dál hrdě nosí jméno starověkého města Sparty, jehož obyvatelé se vyznačovali bojovností a vůlí.





Psáno dne 24.listopadu 2013

Ale u nás se krade stále víc?

20. listopadu 2013 v 19:06 | Wess |  Společnost
"Ale u nás se krade stále víc. Hlavně ze státního. Kdysi se to jmenovalo rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví."

Tuto větu jsem přečetl na webu a v podstatě je lhostejno uvádět, kde přesně. Je toho přece všude plno…, dokonce i "fungl noví" politikové...to tak vidí. Toto "objevné přiznání stavu společnosti", v níž se skutečně krade prioritně ze státního, považuji ovšem za velmi pozitivní. Platí i zde, že je - li problém pojmenován, řešení je v dohlednu?

Ve mně to vyvolává moji osobní vzpomínku na jednu kauzu z poloviny 70. let, kdy u soudu se úsměvným způsobem ukázalo, že zloděj, který ze zaparkovaného soukromého osobního auta ukradl podnikový kazetový magnetofon, jak uvedl postižený, který byl k soudu pozván jako svědek k jedné z mnoha projednávaných krádeží…., měl i v socialismu šanci sehnat kvalitního obhájce.

Tehdy tento obhájce pachatele překvapil toho svědka otázkou, proč neměl zmíněný magnetofon inventární číslo - byl totiž nalezen v řece a u soudu byl k dispozici i obhajobě jako předmět doličný - ,…. a dále pak následovala již jen logická otázka v duchu doby, proč se "magič" nalézal v soukromém autě? Tázaný sice vysvětlil, že magnetofon vezl do opravy, ale chybějící inventární číslo ne. A obhájce vítězoslavně dodal: "Jak měl tedy pachatel vědět, že krade věc v socialistickém vlastnictví?!?"…. A tak měl jeho "klient" o jeden prohřešek v tom větším počtu jím vykradených státních obchodů s tabákem a obuví méněÚžasný!.

Proč se v předchozím politickém systému trestalo více rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví sice exaktně nevím , ale rozhodně si nemyslím, že by to byla nějaká neúcta k majetku soukromému.
Spíše to bylo proto, že se říkalo, že "stát je nás všech" nebo "stát dělníků, rolníků a pracující inteligence" a věřím, že toto ve své podstatě bylo myšleno mnohým slušnými občany i vážně.
A protože existovalo na druhé straně pro jiné mnohé občany ono známé - "kdo nekrade,…..", musel být úmysl "hájit společný majetek" deklarován v trestním zákoníku. A taky byl…!

Dnes je také stát "nás všech", neboť do jeho jediného ekonomického zdroje - státního rozpočtu - všichni přispíváme svými daněmi. Píši sice - všichni -, ale vím, že jediní řádně platící např. daň z příjmu, jsou zaměstnanci. Ti ovšem nemohou zaručit, zda ty jejich daně zaměstnavatel v konečné fázi řádně odvede státu.
A přestože je "náš mladý a svobodný stát náš", tak známé "z cizího krev neteče" a nebo to známé "keď ťa nechyťá, kúp aj mně" platí víc, než kdy jindy.

A možná, že tak právě ti ochránci "osobní svobody občana ve veškerém konání" svoje vážně míněná slova o "slabém státu" chtějí potvrdit i dokonalým a systématickým rozkrádáním státu.

Zdá se, přátelé, že jich ubývá, ale neradujte se!! Ti "zbylí vítězové" kradou o to víc a víc a nikdo stále není potrestán? "Ruka ruku myje a vrána k vráně sedá a v jednotě je síla!"




Rezumé:

1. Majetek našeho kapitalistického státu není upřednostněn proti majetku soukromému a tak jeho rozkrádání není víceméně trestáno - tzn. ani více, ani méně, prostě vůbecZamračený.
2. Soukromý majetek, zejména nemovitosti, ty přece lze uchránit vysokými neprůhlednými zdmi s dokonalým kamerovým systémem nebo osobní ochrankou. A pokud majetek "úspěšných" stále roste, pak je nutno ho úspěšně "komprimovat" a převést či převézt do "daňově přívětivějších" oblastí. A že to ti naši mocní dovedou!!
3. A ti, kterým nezbývá než se spolehnout s ochranou toho "svého majetečku" jenom na stát a jeho veřejnou policii a veřejné soudy, se mohou pouze dívat, jak jim pod rukama taje někam do ztracena jejich kupní síla spolu s cenou vlastní pracovní síly.
4. Nemůže být v zájmu většiny občanů, aby stát byl slabý a bez veřejného zdravotnictví a školství a dalších veřejných statků a služeb…, vždyť historicky státy vznikaly k ochraně zájmů svých občanů a z jejich vůle!

Psáno dne 20.listopadu 2013

Jen se z toho…

18. listopadu 2013 v 12:30 | Wess |  Společnost
Lidé myslící a také slušně čtoucí zdolají následující text lehce:

V SUOIVSOLTSI S VZÝUKEMM NA CMABRIDGE UINERVTISY VLŠYO NJAVEO, ŽE NZEÁELŽÍ NA POŘDAÍ PSÍEMN VE SOLVĚ. JEDNINÁ DLEŮITŽÁ VĚC JE, ABY BLYA PNVRÍ A PSOELNDÍ PÍMESNA NA SRPVÁÉNM MSTÍĚ. ZYBETK MŽŮE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO PŘOÁD BEZ PORLBMÉŮ PEŘČETŠ. JE TO PORTO, ŽE LDIKSÝ MEZOK NETČE KDAŽÉ PENSÍMO, ALE SVOLO JKAO CLEEK.

Zrovna tak jim při čtení nevadí, že text má vytištěnu jenom horní polovinu jednotlivých znaků písmen. A tak si myslím, že i z níže uvedeného vybraného textu jinak poněkud obsáhlejšího aktuálního novinového článku čtenář pozná, o "čem je řeč".
Zkuste si to i vy, přátelé:


Obyčejní lidé obvykle věnce nekladou. Kladou otázky.
Je to prostě normální blázinec, na jehož počátku jsou svobodné, demokratické volby.
Není nouze o eskamotéry, krotitele nadějí, drezéry ovcí a… možná přijde i kouzelník.
Množství šašků je přímo neuvěřitelné.
Možná je nejvyšší čas resuscitovat obyčejnou slušnost.
( Z článku "Dezorientovaný národ sobě" - BL 18.11.13)

Ano, máte pravdu, není to o VŘSR, ani o nějaké jiné revoluci!! Usmívající se…. Zkrátka nic převratného!

Pozn. Wess
Inspirací k této mojí úvaze nejsou včerejší celostátní oslavy, ale úžasnost práce lidského mozku - viz:

Ještě že jej máme!!

(Ilustrační obrázek emocí špičkového pokerového hráče)

Psáno dne 18. listopadu 2013

Asi pojedu zazimovat...

17. listopadu 2013 v 9:53 | Wess |  Politika

Je mlhavý a sychravý podzimní den, bez ohledu na to, že tak významný! A tak než pojedu zazimovat chatu, gugluji. Články v novinách nic moc a tak jsem sáhnul na kreslený humor a tak.... to je výsledek?!











Doufám jen, že alespoň ta poštovní známka je platná...?!

P.S.
Dnes byl opravdu zvláštní den, nakonec se totiž vyčasilo a nebe bylo modré. A večer tak byl moudřejší rána, neboť navíc Česko vyhrálo "Dejvis kap" - Češi, Češi!! Úžasný

Psáno dne 17.listopadu 2013

O školství…

14. listopadu 2013 v 8:57 | Wess |  Školství a vzdělávání
"Naše školství by mělo pomáhat dětem, aby se dostaly ze situace, do níž se narodily, nikoliv je uzamykat v situaci, do níž se narodili."
Sir John Major, bývalý britský konzervativní premiér
když kritizuje fakt, že "ve všech sférách britského vlivu mají nejvyšší moc v rukou v roce 2013 drtivou většinou absolventi soukromých škol a bohaté střední vrstvy."
(Britské listy 11. 11. 2013)
Psáno 14. listopadu 2013

Možná, že kdyby byly státní….?

13. listopadu 2013 v 11:52 | Wess |  Společnost
Zrovna slyším, jak ve zprávách Česká národní banka zdůvodňuje svůj intervenční zásah "k oslabení koruny" tvrzením, "že lidé mají příliš mnoho peněz ve svých úsporách uložených v nejrůznějších bankách a je třeba je přinutit utratit je (kde jinde) - ve spotřebě."

Prý se tím rozhýbou obchody a celý ekonomický systém. Ano, věřím tomu! Pamatuji ovšem doby, kdy stát nemusel prodávat státní dluhopisy ke krytí státních výdajů a na druhé straně využíval úspory běžných vkladatelů u státních bank ke státním investicím.

A pamatuji si také, že spořivost patřila ke kladným vlastnostem odpovědného občana a stejně tak patřilo ke kladům státu, že "dokázal mít zájem", aby zisky podniků a bank díky důslednému výběru daní zůstávaly na území naší republiky.
Naprosto uznávám zásadu, že i v hospodárnosti a efektivnosti ekonomického subjektu platí "bližší je košile než kabát". Ale dnešní "naducané košile bank", bůhví komu patřících, neumožňují "řádně dopnout ten státní kabát" a tak je všem, kdo nemají jinou možnost, v tom dnešním sychravém počasí řádně chladno!
A tak stát alespoň nutí svoje normální občany "zahřát se vlastními penězi" a zapomenout alespoň teď, v předvánočním času na všechny ty podnikavé kuliferdy a "široce rozepnutý státní kabát".



Psáno dne 13.listopadu 2013

Bude to u nás jinak?

13. listopadu 2013 v 7:57 | Wess |  Politika
Je po volbách a už se jedná o vládě a poprvé kromě "soc.dem.", která o sobě říká, že je levicová a s ní "lidovci" jako mírná pravice a potom…. ANO, která o své orientaci nenechává občana orientovat se!
A do toho nějaký George Monbiot, jinak úspěšný britský spisovatel, v The Guardien napíše - cituji:

Korporátní zájmy nyní ovládly celý demokratický proces. Není divu, že se podnikatelé už o politiku nezajímají. http://www.blisty.cz/art/70976.html

Konec citace

Stále častěji se objevují názory, ale také důkazy o existenci "Ekonomické Prozřetelnosti", jejichž představitelé jako bohabojní křesťané věří ve Stvořitele, ale pak si z něj udělají jenom nástroj a štít svojí libovůle. Ostatně stejně, jako ze zaměstnanců "svých korporací". Do uvozovek dávám, poněvadž často nejsou "ti nejvyšší", možná nejen z důvodu daňových povinností, "pro běžné oko" vůbec zřejmí, natož " tak nějak transparentní" :-)!!

Třeba takto - cituji:


"Mnoho klientů, kteří přichází do seminářů, je v korporacích zaměstnáno na střední a vyšší úrovni managementu a má problém s tím, že "tam nahoře jakoby nikdo nebyl", jak to vyjádřila jedna klientka. Ne že by nedostávali instrukce, směrnice nebo příkazy. Ale "nedává to moc smyslu", říkají, případně "necítím nikoho, o koho bych se mohl/mohla opřít jako o člověka." "Všechno se točí jen kolem zisku, čísel, výkonnosti a vytváří tak příšerný časový pres", znějí hlasy zaměstnanců korporací či velkých firem, kteří v rozhovoru často používají pro vedení neosobní výraz "oni", nebo "ti nahoře".
Konec citace

Ač nejsem příznivcem "okultních přístupů" v teorii o řízení systémů, přece jenom se mně výše citované názory středních a vyšších manažerů zdají blízké pravdě o některých současných firmách.

A otázka nakonec! Bude to u nás jinak, když proti všemu očekávání do naší politiky přikvačil pravý Čechoslovák, disponující miliardami českých korun ve svých mnoha podnicích v zemědělském rezortu? A projevil chvályhodný a snad i vážný zájem napravit chyby "těch neschopných politiků předchozí vlády"! Překvapil ovšem současně tvrzením, že "stát je možno řídit jako podnik!!"



Psáno dne 13. listopadu 2013

Někde jsem přečetl…

12. listopadu 2013 v 9:55 | Wess |  Školství a vzdělávání
Věta, která mě zaujala v textu nějaké úvahy na webu, zní - cituji:



"Bohatí lidé hrají, aby vyhráli. Chudí hrají s cílem neprohrát."

Přiznám se, že mě nikdy příliš neoslovovalo dělení lidí na bohaté a chudé. A pokud zejména v dnešních časech "ubývá těch bohatých a přibývají superbohatí, chudí a superchudí", mě spíše zarmucuje.
Vzpomínám na začátky naší cesty do tržního kapitalismu kdy, kromě výroků "o neexistenci černých peněz a všemocné ruky trhu, byly často slyšet nejrůznější teorie "o trvale udržitelném růstu společnosti a o nutnosti uchování slušného žití na naší modré planetě". A nebyly to řeči pouze ekologů v souvislosti s globálním oteplováním….

Ale rychle zpátky… k citátu! Z mládí a sportu vím, že skutečně na hřiště se má jít s vůlí po vítězství a příliš jsem si nevážil těch, "kteří chtěli pouze remízovat". Samozřejmě mě těšilo vítězství férové, při dodržení pravidel hry a jenom o takové jsem stál.
Jestliže bohatí hrají o vítězství za každou cenu jenom ve prospěch svého bohatství a na úkor těch ostatních, pak "na remízu" vůbec nemyslí!!
Jak tedy chtějí chudí hrát, "aby neprohrávali?" A stále větším rozdílem - "o parník", jak by řekli veslaři…!

TGM kdysi řekl cosi jako "vzdělání dopřejte každému a buďte slušnými lidmi…." Ano, mnozí normální lidé se mohou stát bohatými duchem s humánními hodnotami a tedy také "hrát, aby vyhráli".
Hrát s cílem "neprohrát" je dosti nízký cíl, i když si umím představit různé "vasršpekulanty" spokojené s tím, že "sice neleje, jenom kape"Usmívající se…, a nějakou materiální či duchovní chudobu kolem nepozorující.

Závěr: S výrokem souhlasím za předpokladu, že za bohatství je považováno také bohatství duchovní!


Psáno dne 12.listopadu 2013

Čacký lide…

7. listopadu 2013 v 9:16 | Wess z webu |  Trocha poezie nikoho nezabije
"…zde prapory tvé zašlapány, zde kosti reků rozmetány - a z jejich prachu, z věků běd jak osení nad orné lány tvůj čacký lid vždy znov' se zved'."


Pozn. Wess - jen tak na okraj:
Není to krásný verš, přátelé?



Psáno dne 7.listopadu 2013

Prý až dvě třetiny žen říkají…

5. listopadu 2013 v 9:22 | Wess z webu |  Společnost
"Pracháči jsou sexy, ať jsme mladé, nebo staré"


Pozn. Wess
Přiznám se, že jsem původně chtěl komentovat včerejší jihomoravský "boj za pravdu" v sociální demokracii…
Avšak když takové množství žen kápne božskou, tak to prostě nelze přehlídnout… a spíše to brát jako výzvu…
i k pravdomluvnosti!! Smějící se

Psáno dne 5.listopadu 2013

To ten listopad pěkně začíná…

4. listopadu 2013 v 8:53 | Wess z weebu |  Politika
V Anglii se prý říká: "Jaký hnůj do počítače vložíš, takový z něho vyleze."
V poslední době jsem si však o hnoji na webu přečetl v podobné souvislosti mj. následující - cituji:

P.S. Prosím vážené diskutující, aby neuráželi vlastní inteligenci používáním termínů levice a pravice při vyjadřování názorů na český chlév. Hnůj je hnůj - ne levicový - ne pravicový

Konec citace


P.S.
K výše uvedenému se snad hodí jenom následující obrázek - rovněž z webu:


Psáno dne 4.listopadu 2013

Jaký je rozdíl mezi vránou…?

3. listopadu 2013 v 9:11 | Wess |  Politika
Nic víc a nic méně mě nenapadlo než vtipná a hlavně pohotová odpověď Miroslava Horníčka před léty v jednom jeho pravidelném Tv pořadu na otázku: "Jaký rozdíl je mezi vránou?"
On tazateli neopáčil protiotázkou: "A čím?", jak by učinila většina lidí, ale bez zaváhání řekl: "Hlavní rozdíl je v tom, že má obě nohy stejné, zejména tu pravou!"

A kdy že mě to napadlo? To když jsem si v Britských listech přečetl článek s výmluvným titulkem , hovořícím o masovém sledování vlastních občanů tajnými službami významných evropských států…. viz http://www.blisty.cz/art/70834.html

No a potom jsem si také vzpomněl na český tzv. trezorový film UCHO…. S Bohdalovou a Brzobohatým - viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Ucho_(film)

Vím, mnozí namítnete cosi o "srovnávání nesrovnatelného" ( to optimisté mají na mysli totalitu a demokracii)!
Stačí ale, když si do otázky pro Horníčka dosadíte místo slova "vrána" slova "špionážní služba" a místo "nohy - úkol"! (Možno nakonec dosadit i již zmíněné proměnné - "totalitu či demokracii" Usmívající se )

Vím, vím… nejdražší hodnotou v dnešní době je informace "just in time", ale nevím, zda je to pro normální lidi s "průměrnou lidskou hodnotou" dobře.


Psáno dne 3.listopadu 2013

Drobný poetický realismus… svojí doby

3. listopadu 2013 v 8:58 | Wess z webu |  Trocha poezie nikoho nezabije

Plán
Jednotvárná píseň ocelových lan
skřípot jeřábů, jež zakously se v skály
úhor rozryt. Zaset plán.
Roste Baťov, jak jsme plánovali…
V dáli opálově září Velký Zlín
erupcí to v obou vře jak v mraveništi
odkaz genia: postavit budoucím
základy pro lepší příští.

Pramen:
Zlín - město životní aktivity, str. 87



Práce

Zvoň a klepej kladívečko
tepej kovy, klepy-klep!
Ze stodol, jez zrnem voní,
odpoví ti český cep.
Oči hoří chutí k práci
jak u výhně kováři,
proto se nám dobré dílo
pětiletky podaří


Pozn. Wess

Někteří budovatelé mají vždy k poezii pathosu nebo naivitě blíž… v každé době! A je to tak dobře!

Psáno 3. listopadu 2013

Čas dušiček…. (2)

2. listopadu 2013 v 9:50 | Wess |  Společnost
Letošní dušičky mně připadají pěkné nejenom svým počasím…
Sedím si tak, jako obvykle pod již silně podzimním listím prořídlými kaštany, které pamatují svoji největší slávu díky veslařskému klubu a tehdejší mládeži v padesátých létech.
Tehdy sem jezdili mistři republiky a lodě z celé republiky - z Čech, Moravy i Slovenska… A přes léto množství koupajících se a "z prámu" skákajících plavců..., a za klubovní budovou oddílu na antuce v plavkách a celí upocení hráči fotbálku - tzv. šprajcu, nebo nohejbalu, kdy se hrálo po léta přes železnou trubku, podepřenou lavičkami.

Dnes je tady ticho, Morava tiše plyne jako čas a stavidla jezu se odrážejí na její hladině. A naráz…. hlasitý smích více lidí a výkřiky třeba - "ještě nahlédneme do loděnice na ty osmy" atd. atd. A pak vyšli na schodiště k řece, tam se společně fotografovali - již starší lidé v počtu asi patnácti osob. Když přišli blíž, míříce k jezu, viděl jsem nejprve na jejich oděvu žlutý květ a pochopil jsem, že se jedná o setkání přátel.
Když přišli ještě blíž, byl jsem již jistý a také jsem to při svém pozdravu s některými nahlas a rád vyslovil. Tyto ctihodné dámy a pány vedl známý hodonínský hokejista Staňa Kytlica. Ano, byli to košíkáři a košíkářky Slovanu Hodonín!

Chlapi hráli tehdy, v polovině padesátých let, o nedělních dopolednech druhou ligu a já jsem spolu s mnoha hodonínskými diváky se chodil do tělocvičny sokolovny na tu tehdejší skvělou hru dívat. To tehdy byla velikánská atmosféra a fandění…!
A dnes, některé po mnoha létech, je vidím zase před sebou. Jsou to dnes "vicesedmdesátníci" a většině do osmdesátky mnoho nechybí… a vypadají dobře!

Když vidím paní Pleskačovou, Zipperovou nebo Dovalilovou, uvědomuji si kolik je mezi nimi manželských dvojic. Vždyť nejvyšší velmi platný hráč Pleskač zvaný "Čára", kreativní Zipper a malé bleskurychlé křídlo Jindra Dovalil uváděli svoji soupeře do rozpaků a diváky do varu… Pro mě největším zážitkem bylo po určitě půl století vidět úžasného střelce ze střední a větších vzdálenosti Bořka Sklenáře - oblíbeného středoškolského profesora s dosud hustým a černým obočím. Některé sportovce vidím často, neboť žijí v mém městě a obdivuji, že dokázali těšit občany sportovními výkony hned ve více sportech. Kdysi blonďatý Pepek Škodák byl univerzální sportsman - tenis, košíková, hokej, již zmíněný Staňa Kytlica hokejista a basketbalista, Erich Kvapil - košíková a veslování. Stejnou "kvalifikaci" měl i Chalupa, nejsem si jistý, zda dnes mezi tou plejádou byl.

No a tuto "squadru azzurru" vítal jejich vrstevník - skvělý odchovanec a dnes prezident veslařského klubu Hodonín - Mirek Hatala - vítěz slavných pražských Primátorek v osmě Dukly Terezín (dnes Dukla Praha) pod vedením slavného trenéra Vojty Hvězdy. Sám byl několikrát oceněn městem za jeho práci ve veslování.

Já tyto cca o 5 - 10 let starší lidi a borce obdivuji samozřejmě zejména za to, jak s velkým sportovním srdcem odehrávali svoje utkání ve vícerých sportech za hodonínské oddíly. A také za to, že v těch padesátých a šedesátých létech prostě byli vidět i ve společenském životě města. Vzpomínám, že většina z nich byla "hýbatelem dění" v létě na našem "vesláku", kam jsme i my - moji vrstevníci - chodili tak rádi…

Přijeli a setkali se ve svém městě právě o Dušičkách….uctít svoje zesnulé a udělat radost svým kamarádům a známým. A znovu si prohlédnout známá místa z mládí...

Také k mojí radosti, i když se s většinou z nich osobně vůbec neznám Usmívající se.

Psáno dne 2.listopadu 2013