Březen 2013

Zase Sparta, jak jsem ji znal a proč jí léta fandím…

31. března 2013 v 9:16 | Wess |  AC Sparta a fotbal vůbec

Nejenom pro ty krásné rudé dresy a klubovou červenomodrožlutou trikolóru, ale hlavně pro to bojovné sparťanské srdce, které znovu včera tak skvěle tlouklo.
A vůbec mi nevadilo, že i v mužstvu soupeřů hrál velký Sparťan Pavel Horváth, který tak chladnokrevně proměnil na podzim v Plzni dalším bývalým Sparťanem Limberským nafilmovanou penaltu a prohráli jsme 0:1… A taky bojovník Kolář a brankář Kozáčik.
A pikantností je ještě více...Trenér Sparty Lavička, který také stejně odpovědně za Spartu podával skvělé výkony i jako hráč,... však nejprve od svých 9 do 19 let hrál ve svojí Plzni ... a teprve pak se stal Sparťanem, pro tento klub tak významným.



To se to včera na to dívalo,….. a dnes na webu čte!!!


Jak Sparta přehrála Plzeň. Zaplněná Letná i bezchybní sudí
30. března 2013
Sparta v dlouho očekávaném zápase přehrála Plzeň a porazila ji 1:0. Bodově se na ní dotáhla a na druhém místě zůstává jen kvůli horšímu skóre. Jediný gól utkání vstřelil David Lafata.

Přes devatenáct tisíc diváků, strhující tempo, vynikající výkony jednotlivců. Gambrinus liga dlouho nezažila lepší zápas. A možná do konce sezony už ani nezažije.

Vyhrál tým, který byl lepší ve všech statistikách. Střely celkem: 13:4, na branku: 6:1, držení míče: 59:41, rohy: 5:1, vytvořil si i víc brankových příležitostí a především jednu proměnil.



AC Sparta Praha - FC Viktoria Plzeň 1:0 (0:0)

Branka: 68. Lafata. ŽK: Řezník, Darida. Rozhodčí: Stark - Salver, Pickel (Německo). Diváci: 19128.

Sparta: Sparta: Vaclík - Zápotočný, Švejdík, Holek, Hybš - Kadlec (90. Vidlička), Matějovský, Hušbauer (88. Kweuke), Vácha, Krejčí - Lafata (81. Bednář).

Plzeň: Kozáčik - Rajtoral (85. Adamov), Ćišovský, Procházka, Limberský - Řezník, Kolář (77. Ďuriš), Horváth, Darida, Kovařík - Bakoš (68. Tecl).


SPARTA DO TOHO! Nejlepší střelec ligy Lafata a skvělý Kadlec se radují.... a další velký Sparťan "Horvy" před zraky letenských diváků....je smutný! Na kdysi svém hřišti nebyl vidět, hrálo se dnes,holt, příliš rychle...


Psáno dne 31. března 2013

Když je venku nečas…

29. března 2013 v 10:38 | Wess |  Školství a vzdělávání
Dnes, na konci března a pár dnů před letošními velikonocemi mně zase teče do bot. Když je venku nečas, teče asi do bot mnohem více lidem…., holt nečas!

Zdá se, že ani vláda s Nečasem není pevná v kramflecích, byť těmi zpravidla do bot neteče. Jak jinak si vysvětlit jejich náhlou péči o "podporu technického vzdělání".

Naráz si páni ministři vzpomněli, že "velká část vzdělávání v minulosti probíhala v podnicích" a proto přemýšlejí o daňových úlevách těm podnikům, které budou ochotny provádět praxi studentů na svých odborných pracovištích…
Jeden ministr - asi průmyslu a obchodu - technický a ekonomický polovzdělanec - koktavě vysvětluje ve svém vystoupení, jakým výhodným způsobem bude odpisován soustruh, "pokud na něm bude alespoň z 50 % pracovat učeň…", a jak "je pro náš stát naprosto nutné zlepšit technickou vzdělanost" atd. atd.
A to všechno prý již od září 2013!!

Chvályhodné je uznání těch koryfejů, že "alespoň něco se dříve nedělalo špatně". Ale jinak je, pánové vidět, že jste diletanti, kteří o významu technického vzdělání vědí pramálo, o technickém školství a školství učňovském pravděpodobně vůbec nic.

Nechci vzpomínat, kolik n. p. JMA Hodonín, později k. p. Sigma investoval do výchovy vlastních učňů a umožnil tak i výchovu mladých techniků pro mnoho průmyslových podniků v okresu Hodonín i pro podniky koncernu Sigma na Moravě a na Slovensku. Pro potřeby školství postupně dobudovaný provoz Anenská, který sloužil praktickému vyučování a od roku 1979 i teoretickému vyučování vznikajícího Středního odborného učiliště strojírenského a nově postavená a otevřená škola v ulici Lipová alej se stravovacím pavilonem, domovem mládeže. Tehdy to SOU mělo 450 žáků a 80 soustruhů, frézek, vrtaček, svařovnu, kovárnu a ruční montážní pracoviště a patřičně kvalifikované, mladé a erudované pedagogy. Dnes toto zařízení v podstatě neexistujeZamračený!

V té době skutečně technické vzdělání ve státu prožívalo konjunkturu… A o několik let později, jako když utne. Pouze gymnazijní vzdělání pro tzv. schopné a mohutný rozmach univerzitního vzdělání "přes bakaláře", kterých prý je fatálně málo. A nikomu nevadilo, jak přibývá skladů a k nim "logistiků se znalostí AJ a internetu" … a montoven a "montážníků" v lehkých budovách - to kvůli mobilitě podniků v prodloužené expanzi směrem dále na východ. A taky nezaměstnaných fungl nových zrovna ze škol vyšlých "maturantů - podnikatelů a ekonomů". No nic, stalo se. (?)

Také jde u nás "ve vládě" nově řeč o "inovativnosti ČR a souvislosti se základním a aplikovaným výzkumem". Je to ono známé "stěrače stírají", když z úst těchto ministrů je řeč "o nutné přidané hodnotě k našemu exportu, jako předpokladu zvyšování životní úrovně." Chce se mi říci: "To všichni víme,…..to, vašnosti, nehlaste!"


Nejenom s n(N)ečasem a kvůli počasí dále poteče do bot, když techniku a ekonomiku nebudou řídit lidé, kteří tomu rozumějí!
A proto ta současná vládní akce "Zachraň se, kdo můžeš" těch "před volbami náhle procitnuvších" mnoho nepomůže. VOLBAMI PROTI NEČASU Smějící se!

Psáno dne 29. března 2013

Timrava

27. března 2013 v 10:13 | Wess |  Trocha poezie nikoho nezabije
Rád vzpomínám na školská léta…nejenom jako žák, student či zkoušející učitel u maturitní zkoušky. A rád jsem ještě před pár léty, ač odborný učitel, každoročně vždy zašel do maturitní místnosti, když se zkoušel předmět ČJ.
A znovu vytanuly moje vzpomínky, když jsem viděl v TV pořad o Dejvickém divadle, jeho skvěle sehraném hereckém kolektivu a taky o slovenských režisérech a autorech. Jména jako Michal Vajdička, Ivan Trojan nebo Miroslav Krobot jsou pro veřejnost zárukou.
Ale Božena Slánčiková Timrava….? Tu jsem tak trochu a hlavně kdysi "zaškatulkoval" jako povinnou maturitní záležitost ze slovenské literatury. Něco jako Kukučínovu Rysavú jalovicu….
A naráz jsem viděl maličkou ukázku hry z díla Boženy Slánčikové Timravy a režiséra Vajdičky "Vše za národ". Totiž zrovna ten moment, kdy hlavní postava - vlastenka říká: "Kebysme mali Národné divadlo jako Česi, vás by mali dať na oponu…"

Nevím, zda text je originálem nebo jej upravil režisér či scénárista? Mně prostě, takto naprosto vytržený z kontextu celé divadelní hry, připadal jednak velmi vtipný a také s patřičnou ironií i aktuální pro dnešní "české velikány."

A co teprve divadelní adaptace "Ucpanej systém" podle skotského spisovatele Irvina Welshe a téhož slovenského režiséra Vajdičky. Nevím, zda se bude všem líbit možnákrédo :" Když se vám během jednoho dne posere celý život a navíc potkáte Boha v hospodě, který vám řekne, že sice existuje, ale že je to líná p-ča, která na vše s-re, myslíte si, že nemůže být hůř. Ale ono může..." Vím, je to poněkud černý humor… i v době katastrofických filmů, poněvadž v nich nakonec vždy zvítězí odhodlání hlavního hrdiny (-ů)!

Byl jsem před časem v Dejvicích v Semaforu na skvělém Jiřím Suchém a Jitce Molavcové, "mám o důvod víc jíti do Dejvic"…

Kde jsme od Timravy a mých školních let? Ale jsme za to u divadla, které se již čtyřikrát za svoje umění stalo Divadlem roku!!



Psáno dne 27. března 2013

Je to progres, málo platné…?!

26. března 2013 v 10:23 | Wess |  Společnost

"Mobilní telefony jsou dnes tak běžnou věcí, že je má víc lidí než funkční toalety."
(Citace z novinek.cz)

Jsou uváděna čísla z různých zemí, třeba z Indie, kde tato otázka hygieny je tragická. Údajně 626 mil. jejich obyvatel toalety vůbec nepoužívá, za to však vlastní miliardu mobilních telefonů.
OSN uvádí, že jen v souvislosti s průjmovými onemocněními zemře ročně 750 000 lidí. Právě průjmová onemocnění vznikají a šíří se nejčastěji kvůli nehygienickým podmínkám v oblastech, kde lidé mají špatný přístup k toaletám.

Je paradoxní, že program nazvaný "Znovuobjevení toalety", který má snížit počet lidí bez přístupu k sanitárním zařízením, rozjela už v srpnu 2012 Nadace Billa Gatese. Toho Gatese, který se především proslavil pro lidstvo významným počinem "informační dálnice pomocí supermoderní IT", kam mobily nesporně také patří.http://cs.wikipedia.org/wiki/Bill_Gates

Osobitý, ryze český názor mají na problém "mobil versus WC" naši weboví surfeři:

Čtenář z Brna
"Hmmmm super, takže podle těchto inteligentních statistik bych se já osobně měl rozhodnout zda si pořídím další telefon nebo místo toho koupím záchod nějaké rodině v rozvojové zemi?"

Čtenář ze Šenova u Nového Jičína
"No vida a pak pošlete své peníze na chudé, aby měli na jídlo a hygienu a oni si mezitím za peníze, které by na to mohli věnovat koupí mobil, nebo dva."

Čtenář z Českých Budějovic
"Přenosnej chemickej hajzlík je levnější než mobil, tak o čem je tu vlastně řeč?"

Čtenář z Olomouce
"Pokrok se nedá zastavit! Dříve dostávali domorodci od kolonizátorů zrcátka, dnes mobily!"

Čtenář z Příkazů
"Pro spoustu lidí musel být život před uvedením mobilu na trh hotové peklo. Howgh."

Čtenář z Týna nad Vltavou
"Vždyť za chvíli bude i mobil co vám utre i zadek a sam se vyčistí. S rostoucim tempem funkcí mobilů bych se tomu vůbec nedivil.:-)


Přiznám se, že nejvíce mne zaujal ten příspěvek "o zrcátkách, domorodcích a kolonizátorech. A teď zbývá jenom vysvětlit proč?
Předem upozorňuji, že jsem velkým příznivcem a dost poučeným uživatelem celé té úžasné oblasti IT. A přesto právě IT považuji za toho kolonizátora, který ovšem, ve snaze konat pro lidstvo dobrou službu, nemůže za celkový nedostatek toalet!:-)
A "zrcátek pro domorodce" přibývá a někdy jim říkáme "naše hodnoty civilizovaného světa", když se do těch zemí jde bránit je. Samozřejmě je třeba rozlišit "evropská zrcátka", platící pro evropské poměry !! A tak tam zůstanou po odchodu "misionářů" pro většinu obyvatel země staronové opium z makovic, co by exportní komodita, alkohol, a přestože není co počítat, tak kalkulačky a staré PC… a …. mobily. A v Evropě zase třeba na dříve kvalitní zemědělské půdě možná honosné a velké budovy ambiciózních bankovních domů, automobilek, které….?!.

Čtenář z Podolí to shrnul takto:
""Dělajú machry a haj(!)@zl majú na chodbě."

A tak, přátelé, co říkáte? Je stav světa a jeho civilizace optimální, když běžnost vlastnictví mobilního telefonu převyšuje možnost užívat funkční toalety?

Totiž poněkud triviálněji - je hodně dobře, že ve světě je stále více pitné vody než coca - coly!!
A jinak to, pro lidstvo naštěstí s ohledem na přírodní zákony, prostě ani nejde! A my přece "poroučet větru a dešti" již ani nechceme?!
Někdy mně však připadne, že někteří, mající plná ústa "nových hodnot", stále……!!


Psáno dne 26.března 2013

Slovní zásoba středoškoláků

25. března 2013 v 15:04 | Wess |  Školství a vzdělávání
Představte si, že školští odborníci na češtinu vydali seznam " slov českého původu nebo slova zcela zdomácnělá", jejichž význam, dle výzkumu, dělá gymnazistům potíže.

Představte si, že mezi ně patří např. slovo balamutit…, význam kterého je třeba znát v souvislosti s projevy či tvrzeními politiků.
Není také od věci slovo bezbřehý ve spojení s naší mladou demokracií, kde vše, co není zakázáno, je dovoleno bez ohledu na nějaké etické zábrany. Jak bez znalosti onoho slůvka mohou dnešní maturanti pochopit přednosti naší společnosti.
Také slůvko cudnost prý dělá studentům potíže, asi se nelze vůbec divit, když se dnes naprosto nestydí ani dospělí.
Kupodivu v tomto seznamu je slovo dýha, přestože kolem studentů existuje většinou podýhovaný nábytek, který se ovšem často marketingově tváří, podobně jako hovězí maso "pančované" koninou, jak pravý rustikální dub.
Hvozdů a horlivosti v dnešním světě ubývá a tak studenti prý, co ta slova znamenají, nevědí. Možná, že i slovo haluz nespojují se stromem, ale se studijním úsilím získat "plzeňský" vysokoškolský diplom.
Chrabrost se dnes nenosí, je zřejmě příliš spojena s vlastenectvím, morálkou, vzory pro mládež. A kde je vzít - maně vzpomenu na film Obecná škola a učitele Igora Hnízdo Úžasný?!
Možná jenom charakteristický a stálý optimismus dnešního studenta, když je maturita ještě daleko, vysvětluje neznalost slova chmury.

To je dnes slov, kterými je čeština obohacena z AJ nebo "vygooglováním na webu a z "ajtý" vůbec. A to všechno, aby jim ti "dinosauři nerozuměli!"
A tak se nedivím, že starší, ryze české slovo kalý, navzdory značně bující nekalé soutěži na trhu a to dokonce i ve věci státních zakázek a peněz daňových poplatníků, dnešní mladí neznají.
Dokonce i slovo ostýchavý možná díky kurzům asertivního chování v čemkoliv včetně sexu upadlo v zapomnění.
Dokonce slovo perný,tolik slavné z názvu filmu Perný den, bez ohledu na současné prodlužování pracovní doby, ničím nenutí, aby jej mladí akceptovali a jeho význam znali.

Jestliže pedagogové - češtináři konstatují, že rozsah slovní zásoby středoškoláků a to jak aktivní, tak pasivní, se již roky zmenšuje, je jenom chvályhodné, že se rozhodli "něco s tím dělat."

Vždyť slova zapřísáhlý, zášť, zavilý, zcepenět, zesinat, zevloun, zevrubný, zkoprnět, zkormoucený, zmerčit, zpupný, ztéci (hradby), ztepilý , ať již rychle zakončíme tento exkurz posledním písmenem české abecedy, mohou znít dnešní mládeži cize. Jak ale jinak dále bez české umělecké literatury, naši budoucí vzdělanci, kapitáni průmyslu a byznysu vůbec?


Inu, čeká naše středoškolské češtináře fůra práce, ale nejenom je, taky např. občankáře a dějepisáře - takže nakonec něco pro odlehčení:
Učitel: Mluví se o tom trochu špatně, ale nedá se nic dělat - vy jste, Evo, v tom referátu nerozvedla dostatečně to téma vulgarismů.
Studentka: Ale vždyť já jsem se tam zmiňovala o těch sviních!

Psáno dne 25. března 2013

A další –ismus je na světě…!?

21. března 2013 v 15:46 | Dle webu pouze sestavil Wess |  Politika
"Toto je člověk, za kterým půjdeme do pekel. On přesně vyjádřil to, co my cítíme, co chceme občanům zabezpečit."


P. S. Tolik renesančních událostí si snad ani nezasloužíme Úžasný . "Ono klasické čekání, až přijde Godot" bude tentokrát naplněno ?....
Psáno dne 21. března 2013

Liší se Brno od jiných měst?

20. března 2013 v 19:24 | Wess |  Společnost

V Praze funguje vyloženě sexturismus a některé kluby jsou opravdu velké. V některých regionech je hodně rozšířená pouliční prostituce. V Brně jsou zákazníci primárně Brňané, což platí především pro priváty. Jinak platí, že vždy stoupne návštěvnost night klubů, když jsou veletrhy. To jezdí do Brna pomáhat i kolegyně z jiných měst.

(Konec citace z níže uvedeného webu)

Pozn. Wess
Na Moravě jsme žili vždy solidárně, a ta výpomoc také existovala vždy, když např.maně vzpomenu začátek 60. let, kdy při podzimní sklizni brambor nebo cukrovky pomáhaly jednotným zemědělským družstvům průmyslové podniky i střední školství. Umožnily tak svými brigádnickými polními pracemi zemědělcům celodenní zájezdy do Brna a večerní návštěvy brněnských divadel a varieté.
V dnešní době , kdy potřeby Brňanů jsou nadále plně zabezpečeny (sic!), je velmi obtížné v době veletrhů řešit podobnou výpomocí, jako kdysi v zemědělské velkovýrobě, zvýšený sexturismus v moravské metropoli. Tam to přece jenom vyžaduje kvalifikovaný profesionální přístup, poněvadž dnešní zákazník je náročný a tam solidarita nebo nadšení brigádníků a brigádnic z okolních měst mnohdy nestačí.
Je dobře, že i naši zákonodárci chtějí nastavit pracovní podmínky našich sexuálních pracovnic na parametry a standardy vyspělých evropských zemí…Zvedne se zájem o nejstarší řemeslo a nebude nutné řešit zvýšenou poptávku po jejich službách takříkajíc nadšeným amatérismem, byť pod marketingově účinným heslem "Náš zákazník - náš spokojenec."

Psáno dne 20. března 2013

Mazanost - výzva dnešní doby…?

20. března 2013 v 10:06 | Wess a web |  Společnost
Neřekne si o nic, stydí se. Nechce nic zadarmo. Pokud možno vůbec od druhých nic nechce a snaží se pomoci si sám.
Je hrdý ten trouba, nerad žebrá. Nerad se vnucuje, raději zaplatí.
R. Jičín

Pozn. Wess
Takový nechápe velikost doby, nu což, zbude víc pro nás…


Raději ukradne, než by si řekl. Je velice snadné si říci, vždyť stačí otevřít hubu. Líná huba holé neštěstí. Ale je to zdánlivá snadnost. Přece je ponižující žádat. Poctivější a slušnější je ukrást. Při krádeži se neprosí a platí se rizikem.
R. Jičín

Pozn.Wess
Inovativnost dneška - "Nebát se a krást…?!

Mazanost je základní hodnotou nové morálky. Úspěchy chytrých každý schválí. Buďte také chytří, řekne se ostatním. Nikdo nikomu přece nebrání, aby byl stejně chytrý, jako ti úspěšní.
R. Jičín


Pozn. Wess
Ano, přátelé, zdá se, že jenom mazaný člověk je skutečně svobodný, neboť ten dotáhl do finále údajný Aristotelův výrok o sociální svobodě - "svobodný je ten, kdo je pro sebe a ne pro druhého."
Jenom se současně nabízí otázka, zda tato "základní hodnota dneška" činí obyčejné lidi, kterých je velká většina, šťastnějšími? (TGM neměl rád "pragmatism" a zdá se, že mazanost jako hodnota by u něho také neobstála.)
Tím v tomto okamžiku samozřejmě neznevažuji myšlenky R. Jičína a jeho "cynické nadvěcno."

(Pár slov o autorovi
R. Jičín byl extrémně kuriózním myslitelem; hlásil se zejména k Schopenhauerovi, Nietzschovi, Spenglerovi a Ladislavu Klímovi. …..
Jeho životní dílo, sedm strojopisných svazků Sebraných spisů nepublikova(tel)ných (6 kg), je svým obsahem i formou pro odbornou i ostatní veřejnost nepřijatelné a z valné části jí nepředložitelné. ")


Psáno 20. března 2013

Josef má pravdu…

20. března 2013 v 8:26 | Wess z webu |  Drobné moudrosti

V prostředí neupřímnosti je pravda věcí vyplýtvanou.
Josef Čapek
Psáno 19. března 2013 - na Josefa Rozpačitý

Kdo to ví, odpoví…:-)

13. března 2013 v 11:19 | Wess |  Politika
ZADÁNÍ DOBY- Lidi, nekraďte a zbohatněte!

"Každý dal tisícovku, dohromady jsme dali asi pět miliard a za to jsme privatizovali asi stokrát víc. A pokud jde o to kradení, jak říkáte: ano, jedna cesta, jak nechat lidi zbohatnout, je nechat je krást. A cesty, jak lidi nechat zbohatnout, jsme hledali."

Úkoly:
1. Kdo dal 1000.- Kčs ? (Nebo snad 2000.-Kčs - ve dvou privatizačních vlnách - pozn.)
2. Za kolik Kčs se privatizovalo? (Zde se za a) započítává, b) nezapočítává - po staru "Všimné" nebo nově "Provize za zprostředkování" )?
3. Byl privatizovaný majetek a) státu - b) všeho lidu nebo c) vybraných jedinců?
4. Jaký by byl teoretický výnos každého občana, který se stal DIK - em?
5. Kdo vytvořil zadání doby? - (Nápověda: byla to celebrita z nejvyšších kruhů)
6. O čem je vlastně řeč?
7. Kdo byl a je Moby Dick?

(Vybráno ze Sbírky úloh společnosti Chytrý Horácius )


Psáno dne 13. března 2013

Jak jsem poznal Josipa Plečnika

12. března 2013 v 9:48 | Wess |  Hradní stráž
Nedávno jsem se zájmem shlédl další ze "šumného" TV zastavení pěkně básnícího architekta Davida Vávry, tentokráte se slavným slovinským architektem Josipem Plečnikem.

Taky jsem poznal část jeho díla na Pražském hradě a měl jsem dost času si jeho altán s vyhlídkou, zahradní domek, velkolepá schodiště prohlédnout. To, když jsem létech 64 - 66 sloužil mj. na tříhodinových pochůzkových službách na stanovištích 7 a 8 jako vojín Hradní stráže. Byla to na jaře a zejména na podzim krásná a romantická procházka po Rajské zahradě, či zahradě Na valech.

Obě zahrady výrazně nesou stopy práce architekta J. Plečnika, který byl na Pražský hrad povolán prezidentem T. G. Masarykem po jeho nástupu do funkce a jehož úkolem bylo upravit areál Pražského hradu jako funkční a důstojné sídlo československých prezidentů.

Rajská zahrada - ta před jižním průčelím Hradu s přístupem z Hradčanského náměstí od vrcholu Nových zámeckých schodů nebo v opačném směru ze zahrady Na Valech.
O víkendech byly tehdy otevřeny jižní zahrady v letním období. Byly krásné, ale nás vojáky HS čekaly "pevné dvouhodinové stojky" při vstupu do zahrad od nových zámeckých schodů i od Opyše - starých zámeckých schodů. Sluníčko od Petřína dokázalo k poledni zdi Hradu doslova rozpálit a ani naše lehké bundokošile a sluneční brýle často, jak jsem si sám na sobě zkusil, nebyly účinnou ochranou. Stalo se párkrát, že nám naše dvouhodinová nehnutá a čestná povinnost byla při extrémních poledních teplotách zkrácena na pouhou 1 hodinu!
Ovšem byly tam tehdy také krásné dopolední nedělní koncerty ze zahrady Na valech přenášené televizí. Nám, vojákům HS pak bylo umožněno tyto koncerty uvidět a uslyšet, když jsme předtím hudebníkům Ústřední hudby ČSLA pomohli přenést aparatury a nástroje…Také jsem této možnosti využil a rád.

Hned za hranicí s Rajskou zahradou je například takzvaný Plečnikův vyhlídkový altán vybudovaný v letech 1922 - 1924. Jižním směrem dále Plečnik umístil vyhlídkovou plošinu, obelisk a zimní zahradu. Krásné pohledy na Prahu a i v zimě pražské střechy s kouřícími komíny - tehdy se ještě ten smog tak nesledoval!
A myslím, že právě tam, pod ním bylo tehdy anglické vyslanectví s krásně střiženým (jak jinak!) zeleným pažitem a večer se tam prý čas od času za rozsvíceným oknem sprchovávala žena - na tu dálku ani nevím, zda sličná. Často, stojíce "neviditelně" u stromu, mnohý nostalgický voják večerní scénu podobnou té známé s Magdou Vašáryovou z Postřižin, pozoroval.

V zahradě Na Valech jsem si často s obdivem prohlížel dva pískovcové barokní obelisky, které sem nechal umístit Ferdinad II. Stojí na místech, kam dopadli místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata při takzvané druhé pražské defenestraci. Řeknu vám, musela to být hrozná smrt pro ty úředníky, když podle mnohem pozdějšího filmu režiséra Vávry dopadla jejich těla na kopí lidu dole. Snad je to poučení i pro pozdější dobu!
Pod traktem je takzvaná Plečnikova voliéra a empírový zahradní domek. Ten mi připomíná moji příhodu se starým hradním zahradníkem. Oslovil mě tehdy: "Ty si odkaď?" Já na to hrdě: "Z Hodonína!" A on spokojeně: "Tam se narodil Masaryk, tady dycky slóžili kluci z Moravy, já so z Olomóca". Kývaje hlavou spokojeně odešel za svou prací a já volným krokem strážného a radostně, že jsem promluvil se spřízněnou duší, dál….
Třeba k Herkulově kašně, či k vyhlídkové Moravské baště zdobené sloupem s jónskou hlavicí. Zahradou ovšem lze dojít až pod hradby dělostřelecké bašty na úpatí Starých zámeckých schodů. Ale to už byla trasa druhého strážného, popravdě po létech si již přesně nepamatuji, kde byla nějaká hranice našich tras, byla - li vůbec nějaká.

Byly tehdy pro mě krásné ty dvě jižní zahrady… A o těch severních - zejména Královské s Belvederem, u Jízdárny a na Baště, také krásných, snad někdy příště!


Psáno dne 12. března 2013

7x upadni, 8x vstaň

11. března 2013 v 10:40 | Wess |  Společnost
Díky včerejšímu zhlédnutí další samostatné části seriálu Nevinné lži nově znám zajímavé údajně čínské přísloví, které se skutečně do dnešní doby velmi hodí. Rozhodl jsem se totiž dívat poprvé a zrovna část Druhý dech s hlavním představitelem v osobě J. Langmajera byla dech beroucí obyčejným lidem.

Pro mě však mnohem cennější jsou názory autorky scénáře, která na webu říká: "Šlo mi o to ukázat, jak blízko má lež k optimismu".

Že má svět manažerů, který popisuje, dobře zmapovaný, což dokladuje slovy: "Zajímavé mi připadalo, že zatímco obyčejní lidé počítají s tím, že by mohly přijít horší časy, lidi na vyšších manažerských postech jsou neuvěřitelně naivní. Identifikují se s luxusními služebními auty, mobily, počítači a zapomínají, že jim ty věci nepatří."

Velmi se ale ztotožňuji s jejím názorem na tyto lidi "s obecným marketingovým plánem", do kterého až nakonec dosazují konkrétní produkt. Ona o nich říká: "V korporátním světě je hodně šikovných chlapíků, které bychom potřebovali v normálním životě: v pekárnách, hospodách, školách, zahradnictvích. V oborech, do kterých se zatím pouští snílci. Moc bych si přála, aby se tihle lidé s výborným teoretickým vzděláním začali pouštět do úplně praktických věcí."

Ta mladá scénáristka sama patří podle mého názoru právě mezi ty šikovné lidi, kteří jsou potřební v tom našem "normálním" životě. Ona umí popsat onen korporátní svět a nehodlá se přitom podílet na vymývání mozků…. V tom množství masmédií a jejich kanálů i "politických kanálů"!

Podívejte se, jak může taková důkladná "hygiena mozku" např. vypadat:

"Naše nesmírně produktivní ekonomika... požaduje, abychom z konzumace učinili náš životní program, abychom konvertovali koupě a používání věcí do rituálů, abychom v tom spatřovali naši duchovní útěchu, posílení našeho ega - tím, že budeme konzumovat. Potřebujeme věci konzumovat, spálit, vyhodit, nahradit stále rychlejším tempem."
- Victor Lebeau 1947

A právě tam někde v tom korporátním světě vznikla ekonomická krize, když "za peníze, které nemáme, kupujeme věci, které nepotřebujeme, abychom udělali dojem na lidi, které nemáme rádi...."

A tito velmi bohatí "korporátní" lidé však potřebují, aby se v rámci svojí mnohem menší individuální kupní síly zapojili i obyčejní lidé - těch je přece hodně! No a pomocí nevinných optimistických lží učiní pak establishment právě tyto lidi viníkem této krize - " oni totiž prý hlavně projídají státní rozpočet prostřednictvím spotřeby veřejných statků a služeb!"

Vzpomínám na minulý režim - výrobní způsob - a jeho výchovu občanů ke kolektivismu. Kdepak, dnes netřeba tohoto, my přece:

"… bubnujeme za lepší svět!"

Korporátní bubnování je metoda k rozvoji a budování týmů, slouží také jako energetizace a naladění publika na konferencích. Využívá bubnů a dalších rytmických nástrojů k přerodu účastníků v rytmický orchestr. Korporátní bubnování je postaveno na nejnovějších poznatcích o fungování lidského mozku a nejstarší metodě týmové spolupráce známé ze všech kultur světa - rytmických rituálů.

Snad ještě nakonec malá poznámka:
Jednotný loajální krok za zvuku bubnů je nebezpečný z hlediska dynamického namáhání - rezonance i pro ten nejbezpečnější konstrukčně dokonalý most …..a nakonec zřítila se tak také nejedna tančírna…!?!


Ano, lež má blízko k optimismu! Zvláště, když se u toho hodně bubnujeÚžasný!

Psáno dne 11. března 2013

Ve školství se blýská na lepší časy ?

10. března 2013 v 10:00 | Wess |  Školství a vzdělávání
Představte si premiéra ČR, jak se asi divil, když při jeho setkání s ostravskými studenty také na jeho přednášce přítomná pedagožka zpochybnila jeho slova o naprosté nutnosti provedení důchodové reformy podle současného vládního receptu - citace:

"….Kdyby se tihle manažeři zdanili osmdesátiprocentní daní, pak by se získalo 666 tisíc měsíčně z jednoho manažera a z tohoto jednoho daňového příjmu by žilo 44 důchodců za 15 tisíc," vypočítala vyučující. "A tomu manažerovi by i tak zůstalo 167 tisíc měsíčně, což je víc než polovina mého ročního platu…"


To, že se pak premiér zmohl jenom na ironii - cituji:

"Proč ne rovnou devadesát, nebo jim raději seberme všechno," poznamenal ironicky premiér. "Společně se Slovinskem, Švédskem a Finskem patříme mezi země v celé EU, kde jsou nejmenší rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími. Když bychom je zdanili osmdesáti procenty, peníze by tu nezůstaly. Nezůstalo by tu nic… " - konec citace.

Komentář Wess:
Myslím, že se svým argumentem o našem postavení EU premiér "konečně odkopal". V jím jmenovaných zemích " ty nejmenší rozdíly" , na rozdíl od premiéra, zatím zřejmě považují za společenský klad.

Rovněž švýcarští občané svým referendem proti " nehorázným manažerským platům v akciových firmách" vyjádřili svůj nesouhlas - http://www.managementnews.cz/dual/manazer/obchod-finance-pravo-id-147986/svycarsko-reklo-ne-vysokym-platum-manazeru-id-1812233.

Ta ostravská učitelka s kalkulačkou v ruce a odvážným srdcem se těm Švýcarům vyrovnala. Je dobře, že právě před studenty ozřejmila rozdíl mezi vládní filozofií v Čechách a na Moravě a běžnými potřebami, chcete - li současnou životní úrovní občanů naší země.

Vzpomněl jsem si zrovna v této chvíli na často vylepovaný plakát těsně po listopadu 89, ten s hezkou učitelkou a sloganem - "Paní učitelko, už nám nemusíte lhát!"
Až se znovu vylepí, bude ve školách opět platit: "Kantorem chtěli být vždycky ti, kteří chtěli vzdělávat a vychovávat děti z lásky k tomuto ze všech povolání nejušlechtilejšímu."


Psáno dne 10. března 2013

I tolerantní ateista může postavit chrám…

9. března 2013 v 18:42 | Wess |  Školství a vzdělávání

"Každý z nás si staví v životě chrám. Někdy je to katedrála, někdy venkovský kostelík, někdy jen kaplička nebo boží muka. Přeji nám všem, aby za námi zůstalo něco, co odkážeme příštím generacím."

Miloš Zeman po modlitbě v svatováclavské kapli dne 8.března 2013


Poznámka Wess:
Bezděčně jsem si vzpomněl na svoje otevření nové školy v areálu SOU strojírenského v Lipové aleji v roce 1988 (dnešní ISŠ ), u jejíhož budování jsem od samého počátku se svými spolupracovníky mohl být.
Byl to tehdy pro nás také chrám s deseti učebnami a s pedagogickým zázemím za 10 mil Kčs, na který jsme byli hrdí … a někteří dodnes jsme!Usmívající se

Psáno dne 9.března 2013

Karel v tu chvíli asi žárlil...

8. března 2013 v 17:22 | Wess |  Společnost


"Projev byl pro mě zajímavý tím, co neobsahoval, neboť vlastně neříkal nic o budoucí politice Miloše Zemana," uvedl v České televizi Schwarzenberg, který byl nejvážnějším Zemanovým soupeřem v lednovém boji o prezidentský úřad.



Kdyby si Karel při projevu zdříml, nepřekvapilo by nikoho, že mu jeho obsah poněkud unikl... Ale že snad po celou dobu inaugurace evidentně (?) bdělý v projevu Miloše Zemana nic neslyšel, tomu se mně nechce věřit.
Při jiných příležitostech se tomu může říkat žárlivá zaslepenost. A ta, stejně jako láska, kvete v každém věku... ! Nebo závist okamžiku, čert ví!

Pozn. Wess
Mně naopak se projev nového prezidenta velmi líbil, zejména to Čapkovo o literárních kriticích bylo a je velmi příhodné i v této chvíli.
A pak ta obecně velmi známá závěrečná modlitba:
Bože, dej mi odvahu, abych se snažil ovlivňovat věci, které ovlivnit mohu. Bože, dej mi pokoru, abych se nesnažil ovlivňovat věci, které ovlivnit nemohu. A Bože, dej mi moudrost, abych dokázal rozlišit mezi prvním a druhým.

Psáno dne 8. března 2013

To neřekl bývalý…, ale Roman!

8. března 2013 v 8:45 | Wess |  Společnost


"I s odstupem deseti let jsem přesvědčen, že česká privatizace 90. let byla fenomenální úspěch.Byl tu největší podíl státního vlastnictví. 98 procent všeho majetku patřilo státu."

"Nám se v této situaci podařilo najít cestu, jak převést velkou masu státního majetku do soukromých rukou. To považuji za zázrak a naprosto zásadní úspěch."

"Hledali jsme první vlastníky, nikoliv odpovědné vlastníky, ty ať si najde sám trh. Kdybychom hledali ty odpovědné, hledáme je dodnes…"

Pozn. Wess
Po těchto citovaných slovech se nedivím, že někdo z "dalších otců privatizace" vypustil před časem snad omylem, leč asi pravdivě: " Holt, tehdy jsme nechali na chvíli zhasnout všechna světla."



Při příležitosti dnešního svátku MDŽ bych chtěl popřát nejen všem ženám, aby nový prezident ČR byl skutečně prezidentem "pro dolních deset milionů občanů."


Psáno dne 8. března 2013

O zdravotnictví…

6. března 2013 v 13:56 | Wess |  Společnost

Dnes jsem byl po delším času pouze jako doprovod v nemocnici a viděl jsem petici proti "reformám" ministra zdravotnictví.
Vzpomněl jsem si na velmi známého a vynikajícího českého lékaře prof. Pafka a jeho slova: "Říkal jsem politikům: jen hlupák si může myslet, že pacient, který přijede do nemocnice autem za tři miliony, se postaví do fronty s těmi, kteří přijeli tramvají,".


Tato slova řekl prof. Pafko před časem a dnes jsou znovu uvedena v Parlamentních listech. A poněvadž jej považuji také za charakterního muže se sociálním cítěním, dovedu si představit, jak by rád "nevěřil vlastním slovům o bohatých a chudých a jejich možnostech ve zdravotní péči." Zná ale dobře mentalitu českých lidí v prostoru reálného kapitalismu.


V parlamentních listech je dnes anketa s otázkami Chcete mít možnost připlatit si za lepší zdravotní péči? V této chvíli se k nim údajně vyslovilo 849 čtenářů a jenom 7 % řeklo ano.
Nevím, zda to pouze opět vypovídá o známém procentuálním poměru mezi "high sociéty" a těmi ostatními, nebo skutečně občané cítí, že ohrožením principu solidarity v možnostech služeb zdravotnictví pro všechny potřebné ztratí současně mnohem více i v celkové společenské atmosféře v české kotlině?!?


Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžko.
Shakespeare



Psáno dne 6. března 2013

Nenapsala jenom Babičku...

2. března 2013 v 9:42 | Od B. Němcové |  Co napsali jiní ...

Ach, ta nesvornost jest kletba, která snad věčně na našem národu lpíti bude!"

Božena Němcová
Psáno dne 2. března 2013