Únor 2013

Výrok týdne…, ne – li delšího období!

28. února 2013 v 9:49 | Wess |  Společnost
V běžném článku o současné únorové povolební situaci v Itálii jsem zahlédl následující , docela zajímavý názor - cituji:

"Ekonomové jsou pro moderní vládu tímtéž, čím jsou lékaři pro tabákové firmy, říkají prostě to, za co se jim platí."


Ač ekonomicky nikoliv medicínsky vzdělán, začnu těmi lékaři a jejich vztahem k tabákovým firmám. Především jsem přesvědčen, že oni věří sloganu "Rakovina zabíjí", umístěnému na každém cigaretovém balení v prodeji. Předpokládám, že věří pevně i když snižováním počtu kuřáků jim může prakticky ubývat pacientů s delší dobou léčení a také dobře placených výkonů na drahých medicínských technologiích.

Lékaři jsou tedy sami "rakovinou tabákových firem", která zkrátí jejich produkci a tedy i samotnou existenci!?! Ale opravdu říkají to, za co se jim platí, jak tvrdí výrok v nadpisu?

A jak jsou na tom ti ekonomové, říkají to, za co se jim platí? Tam jsem se v prvním momentu domníval, že skutečně dobrý ekonom nenechá vládu "rozmáchnout se neefektivně" , nenechá jí prostor pro "porcování medvěda zájmů jednotlivých ministrů" a že je tedy postrachem pro jakoukoliv vládu…i kdyby tzv. moderních neodborníků, kteří (sic) jsou schopni "manažersky" řídit hned ten či onen rezort!
Kdybych však měl vycházet z toho, co víme my, běžní občané, z masmédií o ekonomech státních institucí - ministerstev, krajských a obecních úřadů a jejich pasívnímu přihlížení k neustále narůstajícímu byrokratickému aparátu a kupodivu i výši i jejich osobních platů a odměn? Pak bych musel říci, a také tím rozhodně s výrokem v záhlaví souhlasím, že opravdu "ekonomové říkají to, za co se jim platí."

Zaplať pánbu, že alespoň Ti lékaři… vždyť tam jde o život, přátelé … jsou ochotni říci něco bezplatně, i když…!

Psáno dne 28.února 2013

Balíček čokolády

25. února 2013 v 11:34 | Wess |  Kytara a texty písní ( s akordy )
Interpret/autor: J. Zoch
D G
1 Za jasné noci nad Brnem
D A7
letěla celá v stříbrném
D A7 D
letka amerických letadel.
D G
Lidé utíkaj do krytu,
D A7
jen malá dívenka stojí tu
D G A7 D
a mává a mává letadlům do křídel.

D G D A7 D
ref: Malej balíček čokolády, tobě drahá posílám,
G D A7 D
ať víš jak se máme v US army, ať víš, že nezapomínám.
G D A7 D
Jednou se k tobě drahá vrátím, jednou až příjde čas
G D A7 D
jednou sek tobě drahá vrátím, ať víš, že nezapomínám.


2 Jak se tak dívám nahoru, zahučí jeden z motorů
a malej balíček jí padá do klína.

ref: Malej balíček čokolády...

3 Letadla mizej za lesy, děvčátko k sobě tiskne si
malej balíček a lístek se slovy.

ref: Malej balíček čokolády...



Komentáře uživatelů:

anonym - (28.05.2011).
Ja to poznam takto.
Letela letka nad Brnem letela cela v stribrnem letela letka americkych letounu. Vsichni zalehli do krytu jen jedna divka zustala tu a mavala americkym pilotum.

Petr - Text (17.03.2011).
Utíkaj, mizej-proč taková čeština?


anonym - (16.01.2011).
toto je original
Luke - (21.07.2010).

Já znám tuhle píseň v trochu jiné podobě.... začátek "Nade vsí blízko u Brna, letěla celá stříbrná, flotila bombardovacích letadel.... "

mac - hlopý text (16.04.2009).

Za jasné noci nad Brnem sice letadla mohla letět, ale nikdo by je ze země neviděl a už vůbec není možné, aby piloti viděli na zem. Správněji by asi mohlo být "na konci války nad Brnem", protože v té době se i u nás občas objevili kotláři.




P.S.

Přiznám se, že inspirací pro zařazení této líbivé již klasické trampské písničky do svého blogu nebyla ona sama, ale reakce uživatelů na její text…
Opravdu internet "je placama veliký čaroděj Usmívající se"
Pozn.: KOTLÁŘI - letouny střelbou nebo bombami ničící v době války parní kotle lokomotiv ve volné krajině i na nádražích - i nad naším městem kdysi taky byli.Zamračený

Psáno 25.února 2013

Není, bohužel, mnoho uvědomělých…

24. února 2013 v 10:35 | Wess |  Společnost
Globální elita dnes jediná mezi společenskými skupinami tvoří kolektivně uvědomělou třídu přesně dle požadavků Karla Marxe.

Z myšlenek prof. Jana Kellera

Pozn. Wess - Uvědomělý, být uvědomělý znamená, mít schopnost vnímání vzájemných souvislostí třeba u jevů ve společnosti…
To je ale moje pravděpodobně zbytečná poznámka, neboť nejčastější dnešní reakcí lidí, zejména mladých na cokoliv začíná: "Já vím…" Mlčící
A ti "znalejší" možná i zapochybují o společenských skupinách - třídách… byť vědí, co znamená zkratka V.I.P.…

Ovšem myšlenka pana profesora má svoje příznivce, patřím mezi ně!


Psáno dne 24.února 2013

Ta naše SPARTA …

22. února 2013 v 9:56 | Wess |  AC Sparta a fotbal vůbec


Úžasný


Hluboce se klaním před předvedeným výkonem! Krásný zážitek! Díky

To je poděkování jednoho fanouška na oficiálních stránkách AC Sparta po včerejším utkání v Londýně se slavnou Chelsea… a já s ním plně a rád souhlasím
Když jsem četl hodnocení utkání, jak je viděl trenér a jak jinak, také bývalý obětavý a výborný hráč naší Sparty Lavička, jsem hrdý. Hrdý na věcnou, ale současně sebevědomou samozřejmost, s jakou viděl a vedl svoje mužstvo, v němž každý muž v rudém dresu vyzařoval bojovnost a odhodlání zvítězit ten večer.

To, že v poslední minutě prodloužení nakonec dostali gól a nerozhodný stav 1:1 pro postup nakonec nestačil, mrzí, ale výkon a reprezentace českého fotbalu v kolébce kopané to byla excelentní !!!!!!


Chtěl bych věřit, že to na jaře Spartě půjde i v naší lize…… k tituluSmějící se

Statistika utkání
Chelsea FC - AC Sparta Praha 1:1 (0:1)
Branka: 90. Hazard - 17. Lafata

ŽK: Bertrand - Lafata, Hybš, Přikryl, Matějovský, Kweuke.

Sestavy:
Sparta: Vaclík - Zápotočný, Švejdík, Holek, Hybš - Přikryl, Matějovský, Vácha, Krejčí - Kadlec (90. Bednář) - Lafata (82. Kweuke).

Chelsea: Čech - Azpilicueta, Cahill, Terry, Bertrand - Mikel, Ramires - Moses, Mata, Oscar (67. Hazard) - Torres.

Rozhodčí: Stavrev - Kirovski, Kostadinov - Meckarovski, Jakimovski (vš. Makedonie)

Diváci: 38642


Psáno dne 22.února 2013

Přemku, Pavle, Petře…

21. února 2013 v 12:19 | Wess |  Politika


Přemku, Pavle, Petře
Nepřepepřete nám vepře.
Neblbni a nekandiduj,
Poslechni si Panorámu
Ať nám nepoškodíš stranu!

Na tu naši zabrnká
analytik Kadrnka
Kdekdo prý nás drbá
Jako ochotného blba…

Nechceme být vůl
Mimo dění - jako kůl…


P.S.
Napadá mě jediné - "Přišel mezi své a oni ho nepoznali."

Psáno dne 21.února 2013

Je to už dosti let…

18. února 2013 v 16:28 | Wess |  Společnost
Je to už dosti let, co jsem se svými žáky v hodině Ekonomie v souvislosti s ekonomickými pojmy "veřejný statek - veřejná služba" narazili také na naši městskou firmu Vodovody a kanalizace (VaK). V té době zrovna byla privatizována se spoluúčastí údajně rakouské strany a také městského úřadu.
I moji žáci chtěli míti představu, co se stane, když monopol na pitnou vodu získá soukromý kapitál… A já jsem tehdy k tomu dodal, že při diktování nepřiměřeně rostoucích cen pitné vody spotřebitelům bude asi nutné směřovat opět k zestátnění (znárodnění),tedy k prvnímu po převratu v roce 1989.
Připadal jsem si v tom tehdejším "všeobecném nadšení privatizovat" v nejlepším případu jako škarohlíd a v tom
nejhorším jako "stará struktura".
Teď se píše rok 2013 a ejhle…. řeší se následující problém:

VODA a SANITACE jsou LIDSKÁ PRÁVA

VODA je VEŘEJNÝ STATEK, NIKOLI KOMODITA. Vyzýváme Evropskou komisi k návrhu legislativy, která zavede lidské právo na vodu a hygienu tak, jak je uznáváno Organizací spojených národů a která bude podporovat zajišťování vody a hygieny jako základní veřejné služby pro všechny. Legislativa EU by měla po vládách požadovat zajištění a poskytování dostatku čisté pitné vody a hygieny všem občanům.
Požadujeme, aby:
1. měly instituce a členské státy EU povinnost zajistit všem obyvatelům právo na vodu a hygienu.
2. zásobování vodou a správa vodních zdrojů nespadaly do "pravidel vnitřního trhu" a aby bylo vodohospodářství osvobozeno od liberalizace.
3. EU zvyšovala své snahy o zajištění univerzálního přístupu k vodě a hygieně.



P.S.

Sám jsem tehdy v tu chvíli myslel, že "příliš slyším trávu růst" a ejhle, dnes se ukazuje, že jsme prostě "země neomezených možností…". A nejenom my sami.
Nikdy jsem si nemyslel, že bude nutné někdy bojovat o vodu, jako o lidské právo…. Ale mohlo mě to napadnout v souvislosti s bojem vyspělých demokracií "o ropu a demokracii", že!


Psáno 18. února 2013

První srpen….

15. února 2013 v 16:32 | Wess |  Hradní stráž
Tak začínala vojenská písnička:

První srpen, krásný to den,
Bažanti s kuframa
Rukujou za náma
Do kasáren…..

Já jsem ovšem tehdy v tom prvním srpnovém dnu 1964 žádný krásný pocit neměl. Ještě s odranou patou z antukového hřiště na vesláku jsem se z ničeho nic ocitl ve vlaku a mířil do Ostrova nad Ohří - na vojnu. Bylo přede mnou zoufalých 26 měsíců odloučení od všeho a všech, které jsem měl rád.
Přistoupil jsem na našem nádraží do toho zvláštního vlaku, který sbíral po Moravě všechny rekruty, kteří ten den rukovali…

A v tom kupé už zněly písničky z Valašska a z Hradišťa, to protože "vlak dojél od Přerova" a už tam seděli kluci ze Zlínska - tehdy Gottwaldovska. A mezi nimi mě hned zaujal kluk s poněkud vyšším chraplavým hlasem. Zpíval nahlas a taky popíjel - to my všichni "asi na kuráž" před tím povinným neznámým.
V Praze při přejítí z hlavního nádraží (teď zase Wisonova) na Prahu střed ( dnes Masarykovo) se naše kupé drželo pohromadě - Prahu jsem moc neznal, trochu ze spartakiády v roce 1960.
No a pak jsme na další trase vlaku zastavovali a budoucí vojáci nastupovali a vystupovali - až byl Ostrov nad Ohří. A pak ještě cesta "vejtřaskou" na bývalý uranový důl Barbora. Tam mělo být po dva měsíce naše "relaxační" výcvikové středisko…. A taky bylo!

Po ostříhání a navlečení do nepadnoucích "kopřiváků" jsme se nepoznávali. Mnozí ostříhaní dohola, prý Brňáci, jsme smutně s velkým rancem doklopýtali na světnici. Byl tam také jeden holohlavý a teprve po několika hodinách jsem ho poznal. Ano, byl to ten Franta z kupé a z Valašska. Jadrný, usměvavý. A hned nám bylo v té duchovní pustině - jak jsem to tehdy viděl - líp. Přečkali jsme ty dva měsíce v Krušných horách pod Plešivcem, na střelnici v Božím Daru, ty nekonečné běhy a pochody mezi doskočišti skokanských můstků…

A pak Praha a krásných 24 měsíců sice služby na Hradě, ale také návštěv v Semaforu, Rokoku, Hudební divadle v Karlíně a ND… Sparta byla v pětašedesátem mistrem ligy (a Slávia konečně do ní postoupila)! A to všechno s Františkem, tím dobrosrdečným Zlíňákem, který fandil v hokeji "ševcům", kteří byli úhlavním i když téměř vždy lepším nepřítelem a soupeřem nás Hodoňáků. Byly to krásné chvíle našeho vzájemného popichování na Nebozízku, U kocoura nebo Na hrádku… tam jsem se i to pivo naučil.

František nehrál na kytaru, ale moc rád zpíval… Nikdy nezapomenu v jeho podání na Pramínek vlasů, Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě nebo typickou čajovou písničku hodonínskou - Tambora………. A zpíval s námi na nějaké vojenské hudební soutěži a sám nejraději vzpomíná, jak málem utekl od mikrofonu, když zapomněl text písničky. V té naší kapele byli ještě další dva muzikanti - "ševci"- Pepa a jeho nezapomenutelný trombón a Zdeněk s altsaxem… holt kluci Valaši… byli jsme jedna rodina.

S Františkem jsme se po vojně setkali po dlouhé době v 2008 roce, nepoznal mě přesně, ale text toho Tambora si pamatoval naprosto bezpečně…

Byl to skvělý kamarád a ještě vícekrát jsme se pak setkali i s ostatními kluky z vojny - v Luhačovicích, dokonce v kasárnách na Loretánské - na Hradě, v Brně a okolí. A František nikdy nezkazil zábavu, až přišel 12. únor 2013…



…………František byl nejen můj kamarád vojny, která byla tehdy v Praze krásná také s ním. Nikdy na něho nezapomenu - pro mne zůstane úžasným člověkem s krásným vztahem ke sportu, hudbě i svojí strojařské profesi a hrdostí na svoje krásné město…. Bude mně chybět!


Psáno dne 15.února 2013

A kouzlo se ztratí...

13. února 2013 v 19:51 | Wess |  Společnost
Václav Havel proslul nepochybně především svým citátem o pravdě a lásce. Ovšem jeho údajný citát "Ženy mají v sobě něco, co by se mělo objevit v politice" by možná mohl být svoji smysluplností ještě slavnějším…
On však k němu vzápětí dodává -" A to citlivost ke konkrétní situaci, ke konkrétnímu člověku." A tím jeho nadějný citát dostal úplně jinou pointu… sice humánní, ale mnohem méně inspirativní a zajímavě tajemnou …

To u marketingových sloganů to bývá často naopak a navíc tam, kde byste to vůbec nečekali.

Řeknete, no tak co se může objevit třeba v reklamě dvou rigorózně si konkurujících výrobců střešní krytiny. Je to souboj hodný rivalů Sparty a Slávie, i když zde vlastně soupeří jenom taška vyrobená z pálené cihlářské hlíny s taškou betonovou.
A oheň může být na střeše, když výrobce tašek pálených na svých billboardech pouze lakonicky prohlásí, že "BETON PATŘÍ DO ZÁKLADŮ".

Je to jistá "tržní nekalost", ale kouzelná ! :-)


Psáno dne 13. února 2013


Třetí cesta…

13. února 2013 v 11:08 | Wess |  Společnost
O tom, kam vede "zlatá střední cesta" se mnozí s černobílým , rádoby zásadovým viděním, vyjadřují dost vulgárně, jiní zase jako "o umění kompromisu" a tento kompromis možná spíše velmi povrchně spojují s demokracií a politikou možného.
Po převratu v roce 1989 můj mnohem mladší kolega - odborník přes IT a RNDr. přes matematiku - byl vyslán naší firmou na exkluzívní odborný seminář, z něhož přivezl více čerstvě vydaných zahraničních odborných knih a skript, týkajících se managementu podniku ve spojení s moderní technikou.
Mně tehdy věnoval z těchto knih jednu, o níž by si tehdy ve svém věku "ani jízdní kolo neopřel" on, ani žádný z jeho vrstevníků. Ano, byl jsem ve svých 46 tehdejších létech pro něho stará struktura a tak se mi zadarmo dostala do rukou kniha Oty Šika a kolektivu s názvem Socialismus dnes ? Vydala ji tehdy v roce 1990 Academia/Praha. V záložce knihy je napsáno, že " je výsledkem vědecké konference o problématice socialismu, která se konala v září 1989 na Univerzitě St. Gallen ve Švýcarsku právě pod patronací prof. Oty Šika."
Skutečně, pro praktické řešení hektické doby v naší zemi tato švýcarská konference neměla žádné přínosné výstupy - a můj mladý kolega měl pravdu, aniž o tom v té chvíli nějak hlouběji přemýšlel.
Ale, kdo takové smysluplné řešení tehdy měl? Autoři kupónové privatizace?! Alespoň fronty občanů na kupónovou knížku a pak na "harvardy" o tom tehdy tak nějak vypovídaly. A davová představa o osobním kapitálu a milionářství a…vůbec. …. Neznám dnešní ex post názor tehdejšího mladého doktora přírodních věd.
…..

Po létech čtu dnes v Britských listech tato slova:

…V historii Evropy není nic tak " pronásledovaného a znevažovaného, jako hledání oné "třetí cesty", kdy se lidé pokusili o spojení produktivity práce a flexibilnost kapitalistického zřízení se sociálními jistotami a sociální politikou socialistického zřízení…..V hledání oné optimální " třetí cesty " je však jediná naděje na další rozvoj společnosti, vlčí kapitalismus i kasárenský socialismus již vyčerpaly svoje možnosti a nedají obyčejným lidem další schůdnou perspektivu. Mám jen obavu, aby nakonec nebylo pozdě na úplně všechno….


A na jiném místě v jiném článku Britských listů zase o mládeži:

…ale mládež nesnáší pokrytectví. Levice se k ní těžko může přiblížit, dokud se ho ( pozn. toho pokrytectví) nezbaví. Pak teprve svitne naděje, že se mladá generace postaví i proti politice, kterou představuje současná vláda. Nezdá se, že bychom se toho mohli dočkat v dohledné době.

Snad právě současná mladá generace - pod nepříliš slavně známým heslem: NEJSME DĚTI - bude ve svojí dospělosti chtít nějakou třetí cestu pro jejich svět hledat.
Nebude to lehké, poněvadž já se domnívám, že při současném pouhopouhém ekonomistickém nazírání světa na nějaké "humánní" kompromisy mnoho prostoru nezbývá…

Nejbohatších ve světě je sice stále méně, roste jenom(!) jejich majetek…a někteří "zlí jazykové" tomu říkají AKUMULACE KAPITÁLU…
Ehm, kam jsme se to od zlaté střední cesty dostali?!

Psáno dne 13.února 2013

Hluboké a moudré ticho…

11. února 2013 v 9:44 | Pouze citoval Wess |  Společnost



"Jsou události, kdy je případnější hluboké ticho, kdy je marná lidská řeč…Ani Beethovenova symfonie nevysloví to, co nám v takové chvíli řekne hluboké a moudré ticho."

Jaroslav Seifert - únor 1969



Připomenuto dne 11. února 2013

Až definitivně roztaje sníh…

10. února 2013 v 19:22 | Wess |  Společnost
Bývaly doby, kdy v regionálním tisku byli redaktoři - specialisté na články typu "Už přiletěly první vlaštovky…" , kteří každoročně čekali, až jejich okamžik "vítání jara" nastane. A stejně tak každoročně v listopadu a někdy i dříve nás a hlavně správu silnic zaskočil sníh na silnicích. A my jsme si bláhově mysleli, že za to může režim a bylo toho vždy plné noviny.
Dnes v nedělním ranním vysílání měli moderátoři téma "Až roztaje sníh, zbudou všude jen psí hovínka." Je to pravděpodobně také každoročně věčně vděčné téma, jak je patrné z níže uvedeného z roku 2011:


No vidíte…! Chtěl jsem původně psát o dosud k přímé volbě hlavy státu vybízejících billboardech, které , ještě dnes stojící, mají rovněž svoje tajemství…, a také, dávno po volbách, čekají na objasnění?!
Ne, nechci na ně kreslit tykadla, vždyť jsem v řádném termínu dvoukolově odvolil, jsem slušný člověk a tak vzhůru domů, ke svému nedělnímu řízku Smějící se

Psáno dne 10.února 2013

Sběratelská vášeň účetního Edvarda

6. února 2013 v 19:54 | Wess |  Společnost
Účetní Edvard byl již jako kluk pedant téměř na vše. Narodil se v roce 1936 a říkával, že svoje jméno dostal po prezidentu Benešovi. Ten právě v tom roce zrovna projížděl jeho rodnou slováckou vískou srdečně oslavován občany.

Možná někde tam začala i Edova důslednost a zásada mít o aktuálním prezidentovi alespoň jednu knihu. Začal prezidentem Masarykem a Čapkovými Hovory s TGM . O Benešovi si pak pořídil mj. knihu amerického autora Zasvětil život míru, která vyšla v roce 1947 a ta byla životopisná od prezidentova mládí přes diplomatická a prezidentská období a veskrze kladná.

Etapa budování socialismu se u Edvardovy sběratelské vášně neobešla bez spisů Klementa Gottwalda a jeho statí a projevů. Doplňkem po převratu v 89. roce pak byla kniha Gottwaldovi muži…
U prezidenta Zápotockého spíše preferoval jeho literární snahy a tak Rudá záře nad Kladnem v jeho knihovně nechyběla a mj. taky jeden z jeho slavných novoročních projevů o generační proměně Ježíška v dědu Mráze.
Jediným prezidentem, o němž žádnou knihu Edvard neměl, byl prezident Antonín Novotný, který však občas zajížděl na Slovácko na dožínky.
Prezidenta a generála Ludvíka Svobodu měl Eda v knihovně zastoupeného zejména slavnou knihou Z Buzuluku do Prahy. A v ní také mnohokrát rád listoval…
I Gustáva Husáka Eda měl ve své knihovně a prezentovaného nejen jeho statěmi a projevy…

A v nové "éře sametu" Eda možná předvídavě zakoupil knihu Výslech na dálku od Hvížďaly o Václavu Havlovi v jeho životní prehistorii a také známou Havlovu esej Moc bezmocných, rovněž psanou mnohem dříve.
No v současnosti, přestože příležitostí bylo mnohem víc, má důsledný Edvard ve své knihovně pouze jedinou Klausovu knihu Evropa pohledem politika a pohledem ekonoma. Tematicky i de facto je knih současného prezidenta mnohem více a často je i on sám při různých příležitostech prezentoval dokonce na obrazovce TV.
Edvard však v tom čase natrvalo jakoby odolával marketingovému tlaku na jeho vášeň mít další "prezidentské knihy". Zda příčinou jeho nezájmu byla veřejná vystoupení prezidenta a z toho také jistá předvídatelnost obsahu jednotlivých nových titulů - ekologie, oteplování, EU, euro a euroskepticismus, atd.atd.- anebo "skrblík Eda již nechtěl více utrácet!" - Kdo ví!?

Zdálo se, že Edvard v šedesátém devátém roku svého věku již nebude ve své vášni pokračovat s intenzitou sobě dosud vlastní. A co se nestalo? Přestože nemohl vědět, že v roce 2013 bude Miloš Zeman zvolen přímo občany této země prezidentem republiky, Edvard v prvním vydání zakoupil knihu Jak jsem se mýlil v politice. Hned se pustil do čtení nejenom jeho bonmotů, ale, ač pouze absolvent střední školy ekonomické, se zájmem i do ekonomických a prognostických úvah Zemanových.
Ač sám vtipy a bonmoty neoplýval, ocenil třeba tyto: "…je nebezpečné spojovat se s blbci, byť by stáli na vaší straně!" A také Zemanův dodatek "o nutné potřebě mít v politice přátele - lidi, na jejichž intelekt je možno se spolehnout."


A lze si jen představit a domyslet, jak se Edvard v těchto dnech znovu probírá tou knihou "o politických omylech a pravdách", kterou napsal dnes velmi aktuální prezident kdysi dávno - dávno před svojí inaugurací.

Kdoví, zda a jak Edvarda zaujalo autorovo věnování:

Tuto knihu věnuji těm, kdo žili pro sociální demokracii,
nikoli však ze sociální demokracie,
a těm,
kdo žili pro politiku, nikoli však z politiky.


P.S.
A, přátelé, ten příběh je pravdivý. I když se ten voják určitě nejmenoval T. Texas Taylor,….Edvard byl prostě celý život pouze dobrým účetním a asi z něho nikdy nebude stejně dobrý sociální demokrat…..:-)


Psáno dne 6.února 2013

Pater noster

4. února 2013 v 10:01 | Wess |  Společnost
Inu, latina mojí generaci chybí a proto sice vím o modlitbě Otčenáš, kterou prý sdělil Ježíš Kristus svým učedníkům, aby věděli, jak se modlit, ale nic o jejím latinském textu.


Slovní spojení "pater noster" jsem dlouhá léta, vlastně už od učení a průmyslovky, spojoval pouze s typem výtahu, případně vídeňským kolem v Prátru… Snad nějaké tušení o další možnosti významu jsem měl....


Pater noster... O jeho principu, provozu a výhodách či nedostatcích přepravy v něm jsem právě díky studiu na strojírenských školách a "Usmívající serozumově bezpečně věděl." Vím však, že méně technikou se zabývající známí měli nebo ještě mají pochybnosti i představy, co se stane, když pasažér zapomene nebo z nějakých důvodů nebude moci z tohoto nepřetržitě jedoucího výtahu vystoupit v posledním patře. Třeba, že se člověk překlopí hlavou dolů nebo, že kabina v okamžiku změny směru se "sklapne" jako desky na listiny. Nestane se vůbec nic, člověk prostě projede nejvyšším a nejnižším bodem dráhy výtahu ve své kabince znovu do patra a tam "na druhý pokus" vystoupí.

Já jsem si však "takové krkolomné chování výtahu" představoval v případě "výtahu k moci, kdy to tam někde nahoře politika sežváchne" a pak už jede jenom dolů…Usmívající se A bez zlatého padáku!

Revizní technici výtahů říkají, že pokud v paternosteru dodrží běžný pasažer všechny provozní bezpečnostní předpisy, nemůže se nic stát… Pater noster!
Dokonce i EU k jejich budoucnosti zatím mlčí a to je už co říct!


Psáno dne 4. února 2013

Je po volbách…

3. února 2013 v 10:07 | Wess |  Politika
Dozvuky v tisku o tom, kdo co a jak řekl již, chvála bohu, doznívají a zbude jenom trpkost, že třeba "támhleten umělec tehdy támhle toto"….
Náhodou jsem naleznul výrok známé a opravdové světové celebrity - ISAACA NEWTONA , který napsal o své gravitační teorii a soudobém chápání světa

"Nedefinuji čas, prostor, místo a pohyb, ježto jde o věci všem dobře známé. Musím pouze konstatovat, že neučení lidé si nepředstavují tyto veličiny jinak než v jejich vztahu k smyslovým objektům. A z toho pocházejí jisté předsudky..."

Po jeho přečtení se mi ulevilo. V tom výroku je skryto mnohé moudro, ovšem určitě ne podceňování, urážení a lhaní… Řeklo by se možná jenom, že " toho výroku je schopna jenom silná osobnost", ale mnozí cítíme, že to chce ještě víc - a možná také shovívavost, trpělivost asi božskou v případě naší české kotliny Nevinný.

V souvislosti s tou kotlinou mě nenapadá nic, než níže uvedený z internetu převzatý obrázek:



Psáno dne 2. února 2013