Květen 2012

Štěnice může mít doma kdokoliv…. čistota vám nepomůže, jen dezinsekce

31. května 2012 v 8:51 | Wess |  Aktuality
Dnes ráno jsem zase v rádiu slyšel o odposlechových štěnicích a jejich "blahodárných účincích na efektivitu policie" v souvislosti s vykrádáním státu hned tím a pak jiným vysokým státním úředníkem či zastupitelem.

Uvědomil jsem si mj. také to, že předčasem sloužily takové štěnice k zjištění: Kdy, kde, kdo a co říká a z hlediska dnešní demokracie byly prý zavrženíhodné.
Dnes zjišťují "odposlouchávací velká ucha" mj. i :" Kdy, kde, kdo a co ukradl - samozřejmě také kolik" a je na ně nazíráno jako na blaho způsobující zařízení.

Možná proto, že nejen umí naslouchat tomu, kdo " má jaké politické či podnikatelské preference", ale také tu a tam ( zvláště před volbami) umí podpořit statistiku toho, kolik toho bylo ukradeno. A může tak být vyčísleno, "kolik bylo ukradeno státu a z toho implicitně plynoucí objem peněz, kterým je aktuálně zadlužen každý žijící český občan."

Když mi opět začínalo být z toho všeho na zvracení, náhodou jsem nalezl na internetu níže uvedený názor bloggerky - cituji

"Každý z nás by měl co říct ke kauze Rath. Natolik je to kauza odpudivá, neuvěřitelná, trapná, amatérská, do nebe volající… Tisíce přívlastků bychom našli. Lidé typu Davida Ratha nám ale přece nestojí za náš čas, energii, komentář, každé slovo, každá myšlenka jsou zbytečné... Žádné blogy, žádné zbytečné věty, žádné zbytečné minuty, a co minuty, sekundy. Mlčme. Mlčme tak hlasitě, jak to jde. Dejme najevo, že jen takové ohlušující mlčení vyjadřuje hodnotu Davida Ratha v našich životech. Ta hodnota je NULA."



P.S.
Mluví mi ta žena z duše, bez ohledu na to, co bude v úterý příštího týdne ve sněmovně vyřčeno….pokud vůbec?!
A za tím nadpisem mého fejetonu si stojím!

Psáno dne 31. května 2012

Ekonomie byla, je a bude…

25. května 2012 v 12:56 | Wess |  Společnost
Někde jsem četl, že mezi všemi vědami právě vědní obor Ekonomie " je prostoupen více bludy a omyly než jakákoliv jiná věda".
Totiž vědy, jako je např. matematika, fyzika či lékařství prý nekomplikuje jeden nechvalně známý faktor - POŽADAVKY ZÁJMOVÝCH SKUPIN. (Tím, že používám slůvko "prý", nevyjadřuji osobní pochybnost…! Snad u toho lékařství?)

Vždy jsem přemýšlel, pro koho je vlastně dobrá ta inflace? Jsa v té době nepoučen, přímo jsem vnímal Waldemarovu romantiku ze slov známé valčíkové písničky " Už koníček pádí", a nepřemýšlel jsem tehdy, že by to mohl být z velké privatizace známý "bílý kůň"…
Slova " znám zem plnou mléka a buclatejch krav …" jsem nespojoval s fialovou krávou Milkou, či dokonce s Veselou krávou a o pevnosti cen mně ujistil Walda slovy " a ceny jsou stálý a lidi se maj…" a já jsem mu to věřil. A pak utekl do země, která má plno ekonomů, kteří vědí … např. o inflaci…a ceny v té zemi jsou velmi pružné.

Tak podle jednoho z těchto ekonomů lze rozdělit účastníky trhu na 4 skupiny : A skupinu - dodavatele strategických surovin a válečného materiálu, skupinu B - kteří jsou přímými dodavateli souvisejících produktů a služeb skupině A, pak skupinu C, které se vlivem zvýšených nákupů " béčka" umožní zvýšit i svoje ceny produktů a bude mít na zvýšené nákupy od skupiny D atd. až se zvýšení cen promítne do celé země ( jeden inflační cyklus je uzavřen).

"Fór je f tom", že skupina A zvedne ceny svojí "ropy, válečného a strategického materiálu" a svoje zisky jako "první u lízu" uplatní na ještě cenově nezvýšených produktech skupiny B se synergickým efektem atd. atd.

Dlužno ovšem podotknout, že naopak skupině D " nikdy jejich příjmy nezvýší, resp. zvýší až velmi naposled", takže tu ztrátu za nákupy za postupně se zvyšující ceny "déčkaři" pocítí na svojí životní úrovni... a nikdy jim nebude vrácena.

A tak po jednom inflačním cyklu sice celá země není bohatší, ale "upřednostňované" skupiny, zejména ta první A obdrží "dodatečné peníze" a bude mít největší prospěch.
Pojem dodatečné peníze nápadně připomíná tolik přetřásanou Marxovu nadhodnotu…..


P.S
Tak tedy inflace není přáním členů v pořadí C a D, ale spíše pomazaných hlav těch preferovaných skupin.( Kam patří asi patří současní věhlasní ekonomové??)
Vzpomínám na film o Titanicu, jak pasažéři z podpalubních pater měli přístup na palubu uzavřen mříží. Ano ti měli k záchranným člunům nejdále…
Můj dobrý známý k tomu poznamenal něco o důležitosti patřit ke skupinám spíše "áčkového typu…".
Jejich absolutní, či relativní bohatství po každé inflační vlně vzroste…… na úkor těch níže uvedených v latinské abecedě.

Psáno dne 25.května 2012

Zákon o zachování hodnoty jako ekonomické hmoty?

25. května 2012 v 12:20 | Volně Wess |  Společnost
Měl jsem 8 roků v roce 1953, kdy v ČSR proběhla Zápotockého měna. Nevím, z jakého důvodů jsem si při slovech, že naše nová měna, resp. bankovky jsou podloženy zlatem a majetkem a prací čs.pracujícího lidu, jsem zkoušel kamenem na ocelové traverze roztlouct novou hliníkovou minci v nominální hodnotě 0,01 Kčs? Snad pro to zlato… mládí jedno naivní!

No a později již jsem přemýšlel, že " kdybych měl 10.- Kč, tak bych si koupil 10 kousků indiánků ( zákusek )". V pubertě jsem si zase představoval příjemné okamžiky tak, že "jednou půjdu po hlavní ulici Stalingradská a koupím si všechno, co se mi líbí za výlohami."

Až později jsem zjistil, že "stát nám, běžným občanům, nikdy neponechá nějaký tajný finanční prostor pro přílišné utrácení."

A tak jsem si vypracoval, jsa v té době "ekonomicky oficiálně nevzdělán", vytvořil pro sebe představu, že existuje ve státu nebo ve světě "měch celkového majetku, jehož hodnota musí odpovídat měchu celkově vytisknutých peněz.".Tím jsem si také chápal i poměr mezi "mojí kapsou a množstvím zboží ve výkladech" a když k tomu připočítám ještě moji víru v sociální rovnost, "měl jsem ekonomicky jasno - alespoň v rámci naší republiky."

Více nejasností jsem ovšem měl v "nepoměru mezi poměrem objemu peněženek a množstvím zboží v obchodech" v západní Evropě a ještě více " o možnostech a skutečném utrácení peněz občanů těchto rozvinutých zemí." Poněvadž těchto zemích se tehdy nepočítalo " s nějakou sociální rovností", a kromě toho "zuřil ideologický boj v rámci studené války", měl jsem nakonec ekonomicky jasno i v tomto případě, ač jsem tyto země tehdy nenavštívil a spoléhal na dostupné informační zdroje.

Ač nyní v dospělosti jakž takž vzdělán a socialistickou i kapitalistickou praxí otřískán, však přece jen podle známé myšlenky, že " vzdělání nečiní člověka šťastnějším", jsem dnes docela rád, že Henry Hazlitt již před mnoha léty vyslovil mně blízké následující myšlenky:


"Zdvojnásobte množství peněz a bankovních úvěrů a přesně zdvojnásobíte "cenovou hladinu", ztrojnásobte množství a přesně ji ztrojnásobíte. Vynásobte množství peněz n krát a musíte n krát vynásobit ceny zboží."

"Kdo z nás by se necítil bohatší a hrdější, když je mu sděleno, že náš národní důchod se zdvojnásobil (v nominálním vyjádření samozřejmě) ve srovnání s nějakým obdobím před inflací?"



P.S. Tím vlastně tento Američan potvrdil "i čistotu mých myšlenek o měchu majetku a měchu peněz z doby mého diluviálního věku".

Dál však mám velmi nejasno např. o ceně 1 lékaře u nás a v zahraničí, o průměrném výdělku u nás, o kupní síle 1 eura v různých destinacích, o souvislosti výše starobního důchodu a zeměpisnou polohou jeho rodné země, o způsobu přidělování státních dotací a dotací EU, o způsobu měření produktivity a efektivnosti výroby produktu, o potřebném počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí v souvislosti s budoucností toho kterého státu a národa, o skutečné zásluhovosti managerů vzhledem k jejich finančnímu ocenění…
Je toho hodně … mezi nebem a zemí ekonomického světa …. co nevím!

A teď k poslednímu dnešnímu úkolu - vysvětlit, proč nějakým způsobem vidím poměrové podobenství mezi známým zákonem o zachování hmoty a "zachováním ekonomické hodnoty, jak je vyslovil také Henry Hazlitt.

Zde je důkaz na slunce jasnější ( alespoň z mého pohleduÚžasný ):

"Jistě si vzpomínáme na zákon zachování hmoty. Ale přiznejme si, že ne vždy je nám jeho platnost zcela jasná. Kam se např. poděje cukr, když ho rozpustíme ve vodě? Zdá se, že vody ve sklenici je stále stejně. Zde se do určité míry necháváme oklamat objemem cukru, který se zdá poměrně velký. Kdybychom však zvážili vodu a cukr před pokusem, bude hmotnost obou komponent stejná jako sladké vody."


P.S. No řekněte, i v ekonomii teprve po zvážení "skutečné míry zásluh o rozšíření majetku ekonomické formace na straně jedné a objemem osobního majetku členů této formace na straně druhé" by bylo možné dokázat, že zákon o zachování ekonomické hodnoty existuje a platí.

Zákony, zejména ty přírodní, se naštěstí musí dodržovat…. Ale přiznat svůj majetek, to je snad proti přírodě…..?!Úžasný



Psáno dne 25. května 2012

Něco pro domýšlivé přemýšlivé….

25. května 2012 v 7:46 | Wess |  Společnost

"Myšlenka, že můžeme odmítnout názory všech předchozích myslitelů, jistě nedává žádný základ pro naději, že naše práce bude mít nějakou hodnotu pro ostatní."

Pozn.Wess: Skromně dodal Henry Hazlitt ve své slavné knize "Ekonomie v jedné lekci" z roku 1946.
Tu knihu by pro její velmi srozumitelnou formu mohl mít trpělivost přečíst mnohý z občanů české kotliny…., v níž kromě trenérů kolektivních sportů a pedagogů jsou " přemnoženi taky ekonomové".

Psáno 24. května 2012

O nás dvou už Goethe psal…

14. května 2012 v 16:47 | Volně sestavil Wess |  Společnost

Šedivé, drahý příteli, jsou všechny teorie, a věčně zelený je strom života.

Johann Wolfgang von Goethe


A. Kterak se studenti i pedagogové učí tahat za finanční vemena

A tak pedagogové, doktorandi i studenti píší a píší, smolí své příspěvky do proceedings (sborníků) a přednášejí na uměle vytvářených konferencích jen proto, aby mohli studovat, učit, případně bádat a zůstat na škole pod ochranou před krutou realitou kapitalistické praxe.





( Volně převzato z Britských listů http://www.blisty.cz/art/63398.html )

B. Teorie výzkumu ve vzdělávání pokulhává za praxí i na středních školách…

Praha - Nový ministr školství se v Otázkách Václava Moravce omluvil studentům za příliš těžký maturitní test z matematiky.



C. Ještě že naše vojsko koncepčně ví, co má v praxi dělat…

"Musíme se dobře starat o svou obranu, Spojené státy snižují svou přítomnost v Evropě a obrací svůj zrak k Asii," připomněl ministr obrany..

Američané budou podle něho od Evropanů očekávat, aby ve vyšší míře zajišťovali bezpečnost a zájmy svého území a jeho sousedství. "Pokud toho nebudeme schopni, pak Američanům přestane dávat aliance smysl, což nesmíme dopustit," varoval ministr obrany.



Psáno dne 14. května 2012

Tržní hospodářství je jako ovce, není třeba je zabíjet, ale jenom pořádně stříhat…

10. května 2012 v 9:39 | Wess |  Politika
V Evropě to vře. Střetává se opět "staré s novým" , ale poněvadž již nějaký pátek brouzdám po tomto světě, nejsem si jistý, co je vlastně " to nové" ?
Prezidentské volby ve Francii mne velmi zaujaly svým výsledkem, stejně jako předčasem zvolení Obamy prezidentem Spojených států.
Vím, že každá země má jistou politickou a ekonomickou setrvačnost a tak Holland, stejně jako Obama ji v určitém smyslu budou nuceni respektovat. Jsem však optimista v tom, že jako stejně jako po zvolení Obamy v USA, tak i v nejbližší době ve Francii se prosadí myšlenky a hlasy, které potlačí ortodoxní a extrémní slepou víru v neomylnost tržní síly - poptávky a nabídky.
Pevně věřím, že levicoví politici najdou cestu, jak tržní síly neudusit a přitom do nich kvalifikovaně a se sociálním aspektem citlivě zasahovat.
Možná, že někomu může připomínat tato úvaha "třetí cestu", která má na naše teritorium stále ještě "vstup zakázán", přestože současní protagonisté mají plná ústa tolerance a demokracie pro všechny. Oni především myslí netolerantně především na svoje blaho.

Pro svoji úvahu jsem ne náhodou vybral název, který je znám jako parafráze na prastarý citát "Dobrý pastýř má ovce ostříhat, ne je stahovat z kůže."
P.S. A když jsme u těch prastarých citátů, pak ještě jeden "není od věci" : "Když přítel s nepřítelem mým se baví vesele, mně není třeba toho přítele!


Psáno 10. května 2012

Tenkrát za Piláta…

7. května 2012 v 10:23 | Wess |  Politika
"Kdyby to vyhrál ten na levici,ukřižuje toho vpravo, ale ještě dřív toho uprostřed. Kdyby to vyhrál ten na pravici, ukřižuje toho, co je vlevo, ale toho uprostřed ještě dřív. Ovšem je také možno, že nastanou zmatky a boje; pak ten vpravo a ten vlevo společně ukřižují toho, co je uprostřed, protože se nerozhodl, proti kterému z těch dvou půjde."

Úryvek z prózy K.Č. - APOKRYF Lidové noviny 17. 4. 1927

Pozn. Wess Tehdy, za Piláta, to bylo sice kruté, ale jednodušší. Většinou bylo explicitně zřejmé, kdo na které straně stojí - myšleno "levá - pravá".
To dnes, snad pod dojmem prokázané kulatosti Země ( viz písničkář Pepa Nos - Země je kulatá), nám splývají krajní pravice a krajní levice a v teoretickém středu politického spektra se to hemží nahodilým Brownovým pohybem nejrůznějšími" státotvornými přeběhlíky a odpadlíky"….
Jak se to momentálně hodí těm, či oněm stojícím v pozadí "někde ve třetím rozměru" našeho 3D glóbusu … - bohužel.


Psáno 7. května 2012
.

Císařovy nové šaty, aneb král je nahý

2. května 2012 v 19:16 | Wess |  Politika
Marnivý císař starající se jen o svůj vzhled si najme dva tkalce, kteří jsou však ve skutečnosti podvodníci. Ti mu slibují nové šaty, které jsou neviditelné pro ty, kteří jsou nezpůsobilí k výkonu své funkce či jsou hloupí. Císař sám tyto neexistující šaty pochopitelně nevidí, ale předstírá, že tomu tak je, aby nevzbudil pochybnosti o vhodnosti své osoby na funkci císaře. Jeho ministři dělají to samé. Falešní tkalci dokončují práci a předstírají, že císaře oblékají do nových šatů.

Císař jde v průvodu poddaných, když najednou dítě, které je příliš mladé, aby pochopilo výhody přetvářky, vykřikne, že císař na sobě nic nemá. To pak opakuje i celý zástup, císař se však rozhodne průvod dokončit.


A císař v té pohádce údajně na otázky novinářů, "co ho i za tak prekérní situace přivedlo k rozhodnutí průvod dokončit", odpověděl slovy slovutného univerzalisty Járy Cimrmana: "Nemusí se nám to líbit, nemusíme s tím souhlasit, ale to je tak asi všechno, co s tím můžeme dělat" a přiznal tento vladař, že také jeho osobní odpovědnost za vládu v zemi mu v rozhodné chvíli takto zavelela.


Pozn. Wess :
Kdyby to byla bajka Ezopova, bylo by z ní jistě všeobecné poučení pro společnost a třeba i politiku a tak...., ale co s Hansem Christianem Andersenem….? Vždyť ten psal pro pouze děti!

Psáno 2. května 2012

Vysoké školství dneška...

2. května 2012 v 10:25 | Wess a Britské listy

Dělej jen to co nemůže dělat nikdo jiný, protože na to nemá schopnosti. To ostatní nech jiným.

Přijít o vzdělanostní špičku je příliš velká cena za to, že nějaký diplom bude mít každý!

Pozn. Wess
Docela zajímavý a oprávněně kritický pohled v Britských listech na rostoucí hustotu magistrů a bakalářů/m2 české země chci pomoci šířit i já touto mojí upoutávkou.


Psáno 2. května 2012 ( u příležitosti jmenování nového ministra školství a zahájení státních maturit) Úžasný

K čemu všemu je třeba odvahy…

1. května 2012 v 14:21 | Wess |  Aktuality
"Politik, který obyvatelům západního světa řekne, že je potřeba spotřebovávat méně, aby jiní mohli spotřebovávat více, je odvážný politik," říká Tim Lang, profesor na londýnské City University. "Ale takovou odvahu nyní urgentně potřebujeme."

Výše uvedené přemýšlení o životě na Zemi třeba za dalších 50 let mně připomnělo, aniž bych chtěl nějak srovnávat s nynější ryze českou situací, kdy je vláda odhodlána přes odpor veřejnosti snížit příjmy všem našim občanům od státních zaměstnanců až po důchodce.

Podle uvedeného univerzitního profesora jistě taková odvaha nechybí politikům v Česku. Ti se ani příliš nesnaží běžného občana přesvědčit, že musí spotřebovávat méně a aniž by čekali na jejich vyjádření " chrlí související zákony a předpisy."
Takové utahování opasků se však asi zásadněji netýká "toho druhého ostří rozevírajících se nůžek příjmů - high society."

Konec konců i proslulá světová módistka českého původu působící v Libanonu Blanka Matragi dnes na ČT 24 se pochvalně vyjádřila o stoupajícím zájmu o její originální róby a nákladné dámské šaty, poněvadž i u nás údajně začíná přibývat "lidí, kteří na ně mají".

Holt, snižování nadměrného konzumu včetně " neoprávněně vysokých" příjmů vadí jak obyvatelům západního světa, tak třeba učitelům české výchovně vzdělávací soustavy…. Snad proto, že někoho se týkat má a někoho zdaleka ne.


P.S.
Jenom se mi nechce věřit, že podle britského univerzitního profesora, říci lidem pravdu o nutnosti lidské solidarity v zájmu důstojného lidského žití "vyžaduje od politiků zvláštní odvahu."
Není to totiž o odvaze! To jen právě politici by chtěli zpívat píseň pouze toho, který tvrdí, že oni jedí právě jeho chleba…a ne chleba všech občanů státu ?!
A tak často i otrlý politik až teprve ve nějaké zlomové chvíli nemá odvahu podívat se občanovi do očí …. Poněvadž toho "kázání o vodě a každodenního pití vína" je v " kazatelském globálu" i tak moc!


Psáno 1. května 2012