Červen 2011

VOX POPULI dneška

30. června 2011 v 8:49 | Wess |  Společnost
Konečně prosaďte trestní odpovědnost politiků.
Aby zmizeli ti neodborníci z našeho státního řízení a rozpočtu.

Pozn. Weiss
( Výše uvedené opsáno z internetové diskuze nad aktualitami dne …. )
Mne také trápí " imunita politiků a zastupitelů " vůči odpovědnosti za svoje chybná rozhodnutí a činy ….. to se jim to rozhoduje , když s případným vyhazovem existuje " zlatý padák " přesahující všechny představy občana naší země .


Někdy se dodává " Vox populi, vox dei, "hlas lidu, hlas Boží". Ale na to snad dnes nevěří ani ortodoxní křesťané exhibující v naší politice .

Psáno 30.června 2011

Je to jen fikce nebo skutečnost ?

29. června 2011 v 10:28 | Wess |  Politika
Dnes jsem při mojí obvyklé četbě internetového tisku narazil v Literárkách na rozhovor s ministrem pod názvem :

Drábek: Mladé neděsí pracovat po smrti (anebo Rozhovor jen fiktivní?)
Středa, 29 Červen 2011 07:17 Petr Tomšů

Pozn.Wess : Mne z něho zaujala následující část ( cituji ) :
Máte dva dospělé potomky, kterým je 20 a 18 let, co vám říkají na to, že půjdou do důchodu až v 70 letech?
Tak samozřejmě jsou nešťastní, nadávají mi, ale víte - to nikdy nebyli moji voliči. Celkem často jezdím na různé besedy po mateřských školkách a těší mě, když vidím, jak těmto mladým lidem nevadí, že budou tak dlouho pracovat. Nadšeně mě utvrzují v tom, že budou s maminkou a tatínkem dělat klidně i do sta let, do tisíce let a několik studujících ve školkách mě ujistilo, že jsou dokonce nesmrtelní. Já myslím, že rezervy tady jsou.
Jak velké je podle vás riziko, že příští volby vyhraje levice a celé vám to zbourá?
To je jisté, s tím počítáme. Ale oni musí zase počítat s tím, že až my vyhrajeme ty další, tak zase zrušíme všechno to, co udělali oni. Jak říká náš ministr zdravotnictví - oko za oko, zub za zub, poplatek za recept.

Pozn.Wess : Přiznám se , že na poměrně explicitní otázky " odpověděl " ministr tak nějak prapodivně !
Pod článkem následuje diskuze , kdy čtenáři " přijali fakt jako fakt " , a dali najevo upřímně rozhořčenými emocemi , co si o ministru - a vůbec - myslí .
( Cituji ! ) :
1.Za naše peníze nás bude ohlupovat další agentura. To je horší než za komunistů.
2. Drábek je diletant, neboť nechápe, že za vším je především prodej kapitálu, který měl a mohl penze financovat. Proč nenavrhuje, aby vlastníci, kteří kapitál získali v privatizaci téměř zadarmo, platili vyšší daně? Vždyť kapitál-majetek (banky, podniky, vodovody, Transgas atd) v podstatě ukradli.
3. Kdy se Drábkovi v hlavě rozsvítí? Dočkáme se toho?
4.Drábek je maniak
mě je jen divný , jak si dělaj co chtěj



A literárky to zase převzaly z blogu :

Pozn.Wess
Sám pro sebe si kladu otázky :
  1. Mohl by se takový rozhovor opravdu uskutečnit ?
  2. Je možné , aby ministr důležitého rezortu mohl mít tak hloupé odpovědi ?
  3. Může čtenář web novin po zkušenostech s různými kauzami , bonmoty a " omyly " našich politiků uvěřit , že rozhovor nebyl fiktivní ?
  4. Je TO CELÉ fikce nebo skutečnost ?
Finální pozn. Wess :
Vzpomenu teď slavnou písničku Balíček karet od Plavců - Rangers , interpret M.Černý a její závěr :
" A přátelé , tento příběh je pravdivý , poněvadž ten voják se jmenoval D.Taxis Taylor "

A já si v této chvíli nejsem jistý , zda myšlenku té písničky neznevážím přirovnáním k dnešní reálné fikci ( nebo fiktivní realitě ) ?


Psáno dne 29.června 2011

Sušilka se již po druhé setkala !

26. června 2011 v 19:50 | Wess |  Nostalgie
Již po druhé se setkali kluci a děvčata ze Sušilovy ulice..... červen 2011 !!


Více - klikněte !

Psáno 26.6.2011

Opsáno z červnového internetu 2011

26. června 2011 v 19:13 | Z webu |  Drobné moudrosti
Když spadne akrobat, nastupují šašci, zní jedno cirkusové pravidlo. Zahraniční politika, která chce žít z občasného pádu světových akrobatů, není než poskakováním šašků.

Na vysokou školu zamíří každý druhý maturant v Česku. "Mimo jiné z toho plyne, že tam chodí lidé s IQ pod 100," řekl šéf Scia Ondřej Šteffl.

Režisér Miloš Forman přirovnal kdysi naši situaci po roce 1989 k přechodu ze zoologické zahrady do džungle.

Pozn.Wess¨
Je mezi výše uvedenými výroky nějaká souvislost ? Možná je zneklidňující ten o " IQ pod 100 " u maturantů majících i přes to vysokoškolské ambice .Možná také " společenská džungle s cirkusovými šašky v politice " ….. ?



Je to pouze opsáno jen a jen proto , že to není neaktuální …….. " a vo tom to je !"

Psáno dne 26.června 2011

Mají svůj názor …

26. června 2011 v 13:48 | Wess |  Společnost
Před časem , kolem roku 2003 , to jsem byl ještě po několik let - do konce šk.roku 2005 - 2006 - aktivním učitelem odborných předmětů , jsem si poznamenal názory svých žáků na společenské vztahy , jejich vlastní ambice , představy o budoucnosti …

Stejně jako dnešní teenagery i mne v jejich věku zajímala pop-muzic včetně protestsongů Boba Dylana , Deana Reeda ( Američana ze světových TOP žebříčků pop music , který se později rozhodl trvale žít v tehdejší NDR ) , ale také tehdejší elektronika ( samozřejmě nemůže být srovnávána se současností dnešní ICT ) .

Kufříkové gramofony , magnetofony , zesilovače,snímače , reprobedny - tedy vše , co souviselo hudbou a kytarami… to , kromě sportu bylo " naší krevní skupinou . A intuitivně jsme chápali hippies ( jejich myšlení a touhy - ovšem bez drog a existencionalismu ).

Politické a společenské názory žáci explicitně a implicitně projevovali v rámci předmětů Právní nauka a Ekonomika , resp.Marketing a management …

Tak tedy některé z materiálu a názorů mých žáků v průběhu vyučovacích hodin , mých , jak doufám souvisejících poznámek a poznatků , uvádím níže :

A . Texty písní rockové skupiny ( od aktivního hráče v rockové skupině , tak jak mi je věnoval )

Zapomenutá válka
Zhnusený z dalšího dne,zničeného nenáviděnou prací.Stále dokola bez vůle ke změně,lžeš sám sobě ,že jednou…Usedáš před obrazovku a čekáš na okamžik vysvobození,na okamžik,kdy ti zase budou lhát….

Tiché vyhubení
Nerozumím světu,který pohřbívá sám sebe se zbraní.Pokládáme životy na oltář našich snů.Nerozumím světu a nenávidím elitu,která nám kope hroby…

Ozvěna noční můry
Šedivé ulice města plné šedých lidí,těla bez srdcí,stíny bez duší.Na věčné cestě někam,uvěznění za ostnatým drátem,jako stádo jdem na porážku.Každou noc a znova,ve vězení své mysli…

Svědectví
Dívám se ,jak déšť smývá zaprášené chodníky ulice .Mizí jako další den mého života,stejně bezcenný,stejně zbytečný.Zapsaný do dějin svojí zašedlostí,jako dědictví těm,co už po nás nepřijdou.Dědictví nicoty pro mě.Dědictví šedi prázdné ulice,dalšího zbytečného dne….

Chamtivost
Cítím,jak se dusím v labyrintu z betonu,zanesené plíce olovem,pomalu chcípám,mezi památníky chamtivých.Kolony šedivých aut ,vezoucích nás nikam.Bez denního světla pomalu chcípám,mezi památníky naší umírající reality…

B. Názor mladého příznivce informatiky - výpočetní techniky
… můj PC mi slouží jako zábava,ale také pro spojení se světem - pro informace.Chatuji s mnoha mladými,ovšem naprosto nepřemýšlím o tom,že bych je chtěl poznat osobně - fyzicky.Proč taky ,tak jako oni i já mám na PC svůj svět,svoje představy. A nakonec - možná bych byl osobním setkáním s nimi překvapen či velmi zklamán….

C. Názory ke kvalitě služeb a vztahu k zákazníkovi
" Kdyby mi nařídil můj vedoucí,abych " přerazítkoval " prošlou trvanlivost masa , udělám to !
Proč ? Poněvadž bych se bál , že přijdu o místo . "

D. Názory o potřebnosti vzdělání a samotné maturity

" To , co se teď učíme , nikdy v životě nebudeme potřebovat " ( ke gramatice a matematice )
" Kdybyste dal " vypracované otázky " k letošní maturitě - nejlépe na web …. "

E. Názory na volby ,demokracii a politické strany
Spíše pravicové názory projevovali budoucí obchodníci , kuchaři a číšníci ve studijním oboru Podnikání .Také prokazovali " lepší orientaci v dnešním tržním světě " a někteří se netajili se získaným znalostmi včetně " smyslu pro kšeft s čímkoliv ".
Levicovější názory měli žáci , připravující se na profese elektrikář,instalatér,tesař ,strojař ve studijních oborech Podnikání v uvedených profesích . Snad je to tím , že podstatou jejich budoucí práce jsou manuální a pregnantní technické dovednosti , kde kvalita díla je měřitelná …. A většinou je výsledkem pracovního týmu .

Poznámka - Wess : Názory a postoje k současnému světu některých mladých 18 až 20 letých studentů je velmi skeptický:
- hudebník zná ve svých textech jen šeď všedního dne,přetvářku,lež ,sebezničení . Ve svých textech však vůbec nepřemýšlí o případném řešení
- jiný si na svém PC vytváří virtuální svět a v podstatě uniká všední realitě touto formou
- a snad právě proto necítí důležitost vlastního vzdělání, spoléhají na známosti a konexe a možná i drobnou korupci
- dlužno dodat, že se jedná o názory žáků - studentů učebních i studijních oborů jak technických oborů , tak oborů z oblasti gastronomie,obchodu a služeb
Poznámka - Wess : Nechci být kritický pouze vůči žákům , poněvadž vím, " od čeho ryba zapáchá" a tak jen proto připomínám nejen sám sobě :
- výsledky po létech opět maturit s účastí státu , kdy celkově 19 % studentů ČR neprospělo , v odborném školství pak 30 % a v učňovském školství v případě těch škol nejhorších i mnohem více než 40 % uchazečů o maturitní vysvědčení , ukazují, že COSI JE NEZDRAVÉHO v naší kotlině .
- a TO NEZDRAVÉ bude pokračovat , když se nezveřejní ty nejhorší školy.Jsem přesvědčen , že ony musí dostat pro zlepšení svojí pedagogické práce právě takový vnější stimul .
- Objektivního sebehodnocení svojí práce jsou totiž schopny pouze školy s ambiciózním pedagogickým sborem a vedením .( Nařízeným sebehodnocením škol, až dosud " pilně propagovaným " si státní inspekce jenom usnadňuje život " pod praporem demokracie …" )
- " Líné školy " , neschopné konkurence musí být rodičovské veřejnosti známy - určitě se tím ušetří čas , strávený rodiči ,studenty i učiteli na demonstracích proti rušení právě jejich školy nebo spojení se školou jinou z důvodů nedostatku studentů .
- Koneckonců rodiče,kteří vzdělání svých dětí chápou také jako investici do budoucna , asi očekávají právě takový společenský přístup ke vzdělání a jeho hodnocení……


Psáno 26.června 2011 ( u příležitosti konce dalšího školního roku …. )

O lidech nejenom v české kotlině ….

22. června 2011 v 19:20 | Wess |  Společnost
"Já vím, že si myslíte, že bych měl být dobrý znalec lidí. Věřte mě, že takový člověk neexistuje. Jsou jenom lidé, kteří rozhodují o lidech dobře, a to znamená pomalu, nebo lidé, kteří rozhodují o lidech špatně, a pak se pohodlně kají. Udělali jsme méně chyb ne proto, že bychom uměli odhadnout lidi nějak lépe, ale protože jsme byli svědomití. … Rozhodování o lidech … je tím nejdůležitějším. Každý si myslí, že společnost má 'lepší lidi', ale to jsou plané řeči. Jediná věc, kterou můžete udělat, je umístit lidi na to správné místo - a pak vám odvedou pořádnou práci."
Alfred P. Sloan



Pozn.Wess -
Po volbách často následují i několikerá hlasování parlamentu " o důvěře vlády " , stávky proti reformám . Tak jako po např. mistrovství světa v kopané i zde je " nejlepším trenérem " kdejaký občan naší zemičky .
V úvodu sestaveném z myšlenek Afreda P.Sloana mne zaujala část textu , ve kterém se praví :

" ….. Udělali jsme méně chyb ne proto , že bychom uměli odhadnout lidi nějak lépe , ale protože jsme byli svědomití . …..

Rozhodování o lidech …. je tím nejdůležitějším . ….

Jediná věc , kterou můžete udělat , je umístit lidi na správné místo - a pak vám odvedou pořádnou práci. …."
Moje osobní resumé :
- Mám dojem , že český volič v současné době není , nechce být a myslím , že ani neumí být svědomitý …. zejména při volbách , při projevech solidarity aj.
- Chtěl bych se mýlit , ale zdá se mi , že současný režim dosáhl svého cíle , naši občané totiž přestali věřit lidem jako " těm nejdůležitějším , pro které ten kulturní a ekonomický svět existuje " a věří pouze penězům …
- Umístit lidi na správné místo , aby odvedli pořádnou práci - to byla , je a bude zásada z Teorie řízení organizace , jak se dříve říkávalo na VUT Brno disciplině , dnes zvané Management .
- Škoda jen , že dnes umí " umístit svoje lidi na správné místo " jen námi zdola zvolení nebo dodatečně vládnutím pověření členové vládních stran .

Psáno 22.června 2011

Ano , vznikly škody …

17. června 2011 v 11:51 | Wess |  Aktuality

" Stávka nesplnila účel a cíl odborářů , v průvodě jich bylo málo , stávka je politická , český občan prokázal více moudrosti než odboroví fukcionáři …. atd.atd "

Pozn. Wess - To jsou slova premiéra a němž jsem si jako o absolventu VŠ s matematicko - fyzikálním zaměřením myslel , že tedy je předvídavější ….. ? Jestli nevnímal , že stálo pražské metro a pouze vědomě omezena byla v mnoha místech ČR doprava s ohledem na občany , kteří dojíždějí do práce , jak může stanovovat strategické cíle v rozvoji společnosti za 30 a více let .
A nebo si skutečně myslí o lidech " v podzámčí " , že nemají vlastní rozum a sebevědomí , že nechtějí oprávněně důstojný život pro sebe a svoje rodiny ?



Miroslav Kalousek - Básnička o odborářích
"Odboráři, odboráři,
vezli sračky na trakaři.
Po cestě však vedli boje,
kdo se bude držet oje,
Neboť ten, kdo tlačil vzadu,
ten se neubránil smradu.
Odboráři, odboráři,
hádali se s hněvem v tváři tak,
že ač cesty byly rovny,
spadli s vozem do senkrovny.
Odboráři chodí plačky,
nemají v čem vozit..."

( Výtvor současného koryfeje ponechávám bez komentáře , jak byl opsán z webových Literárních novin ze 16.června 2011 )

Pozn. Wess - Ano , vznikla škoda především morální , resp. ztráta iluzí občanů …. a jejich důvěra …. v ty , co se za peníze daňových poplatníků pouze " drží oje " ……

Psáno dne 17.června 2011

Voda jako zboží

17. června 2011 v 10:05 | Wess |  Společnost
iDnes ze 14.6.2011 :

Berlusconi burcoval stoupence, aby k referendu nešli
Berlusconi se stejně jako mnozí jeho stoupenci hlasování neúčastnil a k témuž marně vyzýval i občany. Ve dvou referendech týkajících se vody se Italové vyslovili jednak pro zrušení zákona, podle něhož je voda pokládána za zboží, a jednak pro zrušení zákonné normy, která by umožňovala, aby se na prodeji vody vydělávalo.
( Konec citace )

Pozn.Wess :
Je neuvěřitelné , co všechno podle příznivců výhradně soukromého tržního hospodářství má býti obchodní komoditou - např. pitná VODA !
Vzpomínám na hodiny ekonomiky , kdy jsem s žáky diskutoval o státním a soukromém vlastnictví , veřejných statcích a službách …. Uváděl jsem tehdy jako příklad špatné či nevhodné privatizace případy , kdy by neměly být prováděny privatizace vodáren , zdrojů pitné vody , neboť by se mohly stát předmětem monopolu a monopolních cen pro občany obcí a také jejich možného vydírání . A také jsem tehdy svým žákům řekl , že v takových případech by mělo dojít k opětovnému zestátnění , neboť voda je nejenom veřejným statkem , ale nezbytnou potřebou pro život každého člověka .
Sám sebe jsem se v tu chvíli ptal , zda to není příklad , mnou " přitažený za vlasy " , zda příliš " neslyším trávu růst " . Vždyť v té době se " tento společenský problém nějak bezodkladně neřešil " , byť podnik Vodovody a kanalizace v městě již v sobě měl účast prý rakouského kapitálu .

Avšak ejhle , v Itálii ten problém s vodou mají a dokonce jej řeší referendem …. ?! Nechci v této chvíli příliš zdůrazňovat význam referenda , ale jestliže " ti vládnoucí na zámku " neslyší " ty v podzámčí " , pak musí rozhodovat samotní občané . A nejen v Itálii …

A nakonec , při vší úctě k poctivému podnikání - jako službě zákazníkovi , kdo může přemýšlet o tom , jak by se mohla stát pitná voda zbožím … ? Snad jenom " sociálně zvrhlý a bezohledný podnikatel " , nebo podobně asociální stát , který se z takové komodity nestydí vybrat ještě DPH .

Psáno dne 17.června 2011

Praha 2011

16. června 2011 v 16:07 | Wess |  Hradní stráž



Ve dnech 10. - 12.6.2011 se uskutečnilo další setkání Hraďáků , tentokrát po třech létech zase v Praze. Účastníky byli Olda Marek - skvělý hostitel , Vašek Hanzlík - rovněž Pražák a pak Julo Benko,Jožo Gregorík,Jara Kotol , Mira Drbal,Leoš Vintr, Jarda Lener ( fungl nový letošní objev ) a já - Staňa .
Do Prahy se dopravili kluci jednak vlakem a také vlastními auty do Hostěnic a pak společně v Leošově autu . Ten se opět ukázal jako skvělý šofér se skvělou orientací " v neznámém terénu " .
V Hostěnicích jsme měli sraz o půl osmé ráno .Přijel jsem dřív , ale k našemu překvapení Jožo přijel po osmé hodině a Julu nepřivezl , poněvadž prý nestihnul vlak do Dubnice .
Aby toho nebylo dost , Jožo se po cestě z Dubnice cítil zdravotně špatně a jak se později ukázalo , tak to bylo vážné .
Společně jsme jeli na hl.nádraží v Brně a tam jsme do tři čtvrti na devět čekali na Julu , který přijel mezinárodním rychlíkem .Pak jsme po klidné cestě po D 1 dorazili do Prahy těsně po dvanácté hodině a přímo k našemu hotelu Libuše v Libni . Po chvíli přijeli Oldovým autem také Mira a Jara , Olda je čekal na Wilsoňáku .
Jožo si stále stěžoval na zdravotní stav a tak Olda po konzultací se svojí manželkou - zdravotnicí jej převezl do blízké fakultní nemocnice na Bulovce . Tam také ještě v pátek Jožu operovali - katedrizace s balonkem a 3 stemy .
Ten den již jsme byli pouze v hotelu a na večerní vycházce v nejbližším okolí hotelu " po vrstevnici ." Viděli jsme nejen Klausovu vilu , ale zejména nezvyklý pohled na Pražskou kotlinu a panorama města .


Druhý den - v sobotu jsme samozřejmě dvěma auty jeli na Hrad , ke kasárnám a pak na věž Mihulku , v níž ve 2008 . roce bylo otevřeno muzeum Hradní stráže . U vstupu po nás chtěli po našem tvrzení , " že jsme hraďáci " , nějakou průkazku . Ale pak nás pustili zadarmo . Ono to z našeho hlediska za moc stejně nestálo .


Pak jsme opět nasedli do aut a jeli do Kbel navštívit vojenské letecké muzeum . Tak to nejenom díky hostiteli Oldovi - aktivnímu sportovnímu pilotovi , bylo skutečně obdivuhodné množstvím exponátů . Slavné větroně Blaník , Démant, letouny konstruktéra Šmolíka , Messerschmidt s tryskami z konce války , naše cvičné a bojové Delfíny a Albatrosy i Migy a Suchoj , držící svého času absolutní rychlostní rekord . Zajímavé byly vrtulníčky čs. výroby , stejně jako překrásný letoun Morava - " létající šestsettrojka " . Také bezpilotní letadla a vírník naši výroby každého svým principem létání zaujal .
Mne překvapilo naprosto to množství letadel umístěných v několika halách a ve venkovních prostorech . A také - že vstup byl , považte v dnešní době , ZDARMA J)
Unaveni rádi jsme zavítali na pozdní oběd do restaurace " U Goléma " , skvělé jídlo a mnoho !! Jenom pro připomenutí pro budoucí časy , a případné valorizace , či devalvace : zelňačka 45.- Kč , hlavní jídlo 155.- Kč a pivo Plzeň 44.- Kč - dobrá cena .
Byli jsme také všichni společně přítomni předkupní ústní smlouvě Leoše při nákupu el.malého motocyklu za 22 tis.Kč .
No a pak jsme jeli za Jožou na Bulovku .Přivítal tu naši " zlatou hordu " , která se nahrnula do nemocničního pokoje s charakteristickou " vůní " , voláním " tady som ." A poněvadž se smál a byl šťastný , tak i my jsme se uvolnili a společně jsme se vyfotili - z fotky ta atmosféra vidět je !!

Večer jsme v hotelu v příjemném prostředí mezi loveckými trofejemi hodnotili den při velmi chutné pozdní večeři a dobrém pivu . Probíral se zítřejší program a také závěrečný hřeb návštěvy - návštěva na vojně všemi oblíbeného Franty v jeho rodném Borku u Pardubic .Zpočátku se zdálo , že tři kamarádi pojedou vlakem již z Prahy a tak by se návštěvy nezůčastnili .Byl jsem z toho trochu smutný a také zklamaný , za Frantou do Borku jsem se vždycky těšil .

Poslední den - neděle nás vítala nepříjemným deštivým počasím . Padla programem plánovaná prohlídka centra Prahy . A také se vyřešila odjezdová horečka a s výjimkou dvou účastníků nás šest se rozhodlo zajet za Frantou do Borku " na kafíčko " , jak bylo dohodnuto předem přes jeho dceru Janu . Abychom dodrželi čas návštěvy mezi 13. až 15.hodinou , navštívili jsme ještě lázeňské město Poděbrady s krásným parkem a skvělými promenádními prostorami .


Teprve po 14.hodině jsme pak dorazili do Borku a přiznám se , že i když jsme jeli po rozestavěné dálnici D 11 , tak díky nijak nevyznačenému výjezdu z kruhového objezdu jsme dlouho nemohli najít správnou cestu . Leoš i já jsme z toho byli značně rozladěni a málem jsme se pohádali .
A to jsme netušili , co nás ještě čeká . Po příjezdu před rodinný dům Franty nám dlouho nikdo neotvíral . Pak se nám postupně od manžela dcery Franty , samotné Frantovy manželky i dcery dostalo informace , že náš spolubojovník údajně právě před chvílí odjel autem na místní hřiště .
To nám bylo velmi líto a já jsem se hodně styděl za to , že jsem tuto návštěvu zprostředkoval . Spěšně jsem pozdravil Frantovu manželku i dceru a odešel k našim autům .
Rozloučili jsme se také pak všichni mezi sebou , neboť tři z nás zamířili na nádraží do Pardubic , resp.do Kolína a Olda , který je tam odvezl , pak domů - do Prahy .

No a my s Leošem , jsme dlouho mlčeli při cestě do Hostěnic . Tehdy jsem si uvědomil , že jsem si takto odjezd domů , kdy jsme se vraceli na Moravu sami dva , nepředstavoval.

A taky jsme si uvědomili , že v tak krátké době necelých tří dnů jsme poznali téměř v " laboratorní analýze " meze kamarádství a jeho hodnotu .

Chtěl bych poděkovat takto Oldovi za krásný příklad hostitelské obětavosti a Jožovi popřát za všechny naše kluky hodně zdraví a také , aby tu Prahu , kterou má rád asi právě od vojny , si mohl již konečně v klidu po létech vychutnat …… ne ovšem jako teď , na nemocničním lůžku .

Psáno 16.června 2011

Ukázka z novely Novoty – asi prozatímní epilog

9. června 2011 v 12:02 | Wess |  Trocha poezie nikoho nezabije

Léta " normalizace " 1969 - 1980
Rok 1969 a jeho měsíc duben jsou často v československé historii pojmenovávány jako osudové - " dostal se k moci G.Husák a začala normalizace ".
Píše se však teprve rok 1970 !!! Proto nechejme vzpomínání , co bylo před dvěma léty a nepředjímejme,co bude napsáno na konci 2O.století.
***
6.května 1970 je podepsána nová spojenecká smlouva se Sovětským svazem,která " stvrzuje odhodlání našich národů jít vždy společnou cestou se sovětskými soudruhy a nikdy jinak "....
***
V této situaci a v tomto období se nalézají naši " statní osmatřicátníci " - komunista Oskar,lidovec a velký bonviván Josef a také bezpartijní , avšak čistokrevného dělnického původu Edvard.
***
Oskar a Josef se párkrát potkali v restauraci kulturního domu a přestože nebyli vůbec " pivaři a spíše holdovali decentnímu pití vína a kávě.A je zajímavé ,že po létech si měli co říci,zejména to byla vzpomínání a minipříběhy ze svého společného působení v odborném školství.
Vzpomněli na svého kolegu - odborného učitele Kulicha.Tento svérázný pedagog se snad vyučil u Königa stejně jako Oskar a pak opět snad doplnil svoje vzdělání nějakou maturitou.To ovšem Oskar ,ani Josef nemohli potvrdit.Při vzpomínání se oba shodli na tom,že Kulichovy metody na konci 50.let,kdy v pedagogice " letěl " Makarenko ( stejně jako v zemědělství Lysenko a Mičurin ),byly vskutku originální.Dril ,uplatňovaný vůči žákům formou memorováním statí z technického kreslení,nebo např.z technologie výroby surového železa nazpaměť,většinou zabíral.Kulich nikdy nebyl členem žádné strany - ostatně říkával,že " čert spolky zakládal,ale sám v nich nikdy nebyl " - a přesto si udržoval vysokou vážnost ředitele školy,který ač původně velký " masarykista " vstoupil do strany spokojeně si řediteloval - nutno ovšem říci,že byl považován učitelským sborem za seriozního a objektivního ředitele,který vyžadoval přesné plnění povinností od učitelů a jejich oddanost učitelskému stavu.
O to více překvapovalo,že to , co by neprošlo naprosto žádnému , Kulichovi bylo tolerováno..Oskar například vzpomněl,jak vcelku nechutným způsobem Kulich požadoval od svých žáků ,aby nezapomněli na zabíjačku.Josef doplnil,že kolega Kulich,nejen ,že tu přinesenou zabíjačku neodmítnul ani v jednom případě,ale že někdy dostal i on.Josef to samozřejmě považoval za normální a že si mnohokrát takto " promastil střeva " , s láskou kulináře vzpomněl.Oskar při této vzpomínce s úlevou podotknul,že on by si od Kulicha nikdy nevzal ani kůrku chleba - ostatně " prý z vlastního by Kulich ani nedal ".
Vždy,když při svých sezeních měli Oskar s Josefem " na paškálu " kolegu Kulicha,vzpomněli,že " nějaké drobné " tento " enfant terrible " měl také s žákyněmi,které příliš často zval do svého odborného kabinetu,aby mu tam uklidily. V tomto punktu se však Josef s Oskarem názorově rozešli,Oskar tomu nechtěl uvěřit.Co však nezapřel,že právě v roce 1967 byl Kulich přeložen na jinou školu,poněvadž přece jenom se našly žačky,kterým " tokání " stárnoucího učitele ,které se projevovalo jeho osaháváním , prostě vadilo.
Debaty Josefa s Oskarem zpravidla začínaly vzpomínkami na akce svazácké nebo společenské v 50.létech.Hrávali tehdy také kulečník a to právě v restauraci,kde se teď odehrávala jejich příjemná sezení.Josef patřil mezi kulečníkové krále, jsa odkojen brněnskými kavárnami během svých studií.Oskar neměl stejný talent,ovšem jeho ctižádost a určitá manuální šikovnost z něho velmi dobrého hráče udělaly rovněž.Při jedné ze vzájemných partií měl Josef úspěšný " velestrk " a svoji nespoutanou radost vyjádřil prudkým a vítězným pohybem tága nad hlavou.Přitom srazil skleněné stínidlo lustru tak nešťastně,že ono spadlo na hrací stůl ,že se pádem rozbilo a Oskarovi střepy skla přirazily prostřední prst levé ruky na horní plochu mantinelu.Výsledkem bylo mnoho krve a přeseknutá šlacha Oskarova prstu.S odstupem doby Josef potutelně podotýkal,že podobně kuriózní úraz historie této hry nepamatuje.( Bylo typické pro Josefa,že v jeho vzpomínáních byl za toho " hloupějšího " vždycky Oskar a Oskara nejvíce mrzelo,že podobné příhody,které s Josefem prožil, znaly také jeho Lída a Josefova Anička .A protože se Anička smála při i prvním vyprávění předem,bylo Oskarovi jasné,že Josef již v předstihu a s patřičnou ,v jeho prospěch okořeněnou pointou , ji vyprávěl předtím již doma ).
Oskar nebyl v těchto chvílích takříkajíc " nad věcí ",ale při Josefovu veletoku slov vyslovených rychlostí kulometu a nebo se šarmem vlastním absolventu církevního gymnázia,majícímu za sebou hodiny rétoriky se mu prostě natolik zrychlil tep srdce,že se mu najednou " nedostávalo slov ".Nechtěl totiž urazit,či zkazit zábavu,ale začal si všímat,že jeho Lída začíná obdivně hledět na Josefovy vypravěčské schopnosti.
Kompletní ,tedy ve čtyřech ,absolvovaly tyto manželské páry téměř všechny plesy v sezónách 7O.let.
Lída na těchto zábavách měla většinou " koktejlové " šaty,které daly vyniknout její pěkně klenuté postavě a jednoduchý šperk na štíhlém krku,na rukou pak pouze " klasiku " -zásnubní a snubní prsten.Oskar míval dobře padnoucí tmavý oblek ( jeden z celkem dvou obleků,z nichž jeden byl světlý - sportovní ).Manželé jako pár působili jako " šťastní socialističtí manželé " a nakonec,vždyť to byla také pravda.To oceňovali nejen jejich přátelé,ale také podnikoví a straničtí funkcionáři,s nimiž se při těchto společenských akcích pravidelně vidívali.
To Anička i v době,kdy naprosto " neletěly " dlouhé večerní šaty,tyto vždy měla.Nezapomněla na hluboké výstřihy v předu i vzadu.Dlužno říci,že se svým neobvykle krátkým krkem ,poprsím,které již víceméně akutně vyžadovalo pevnou textilní oporu s plastickými košíčky a zády obdařenými množstvím malých pigmentových skvrn měla Anička velmi mnoho starostí.Jakým vhodným šperkem kompenzovat tělesné disproporce,jaký typ tehdy jenom " Dermacolu " použít,aby její kůže na zádech vzbuzovala dojem vláčnosti dívky navrátivší se právě teď z Havajských ostrovů.Pravda,Aničce nelze upřít její snahu vypadat alespoň jako " horních deset " v městě,když už si nemohla dělat ambice na vizáž fotomodelky.Působila již tehdy jako věkem starší a mírně korpulentní dáma.Zato Josef,ve vždy perfektním večerním tmavém obleku zpravidla s vestičkou ,skvělou vázankou a často i v té době neobvyklým motýlkem,okouzloval přítomné dámy.Samozřejmě v malém městě nelze trvale okouzlovat ani v případě Josefa . Dosti lidí - šéfů stranických i podnikových,případně městského národního výboru - totiž sice Josefa mezi čtyřma očima rádo vyslechlo,nechalo si od něho posloužit a pod.,ale na veřejnosti a oficiálně se s ním a jeho paní příliš nevybavovali.To ovšem dávalo Josefovi další ,víceméně tajemný nádech " kardinála Richelieu " nejen u dam,ale také přítomných pánů.Popravdě Josef tuto svoji pověst " člověka , který velmi dobře ví " dovedl v každodenním životě využívat dokonale...
Samozřejmě i o politice se Oskar s Josefem také bavili - ovšem nesměly u toho být Lída s Aničkou.
Na tomto poli však se pozice obrátily.Oskar na počátku 7O.let měl dojem ,že se rozhodl správně,když při prověrkách " souhlasil se vstupem ".S chutí se pustil do práce zcela jiného CZV strany,v němž byl jako jediný ze starých členů.Snad kvůli jeho mládí přestál první poryv nových větrů.A proto si myslel,že množství a kvalita,resp.aktuálnost informací,které měl nyní k dispozicí, musejí ohromit i nestraníka Josefa.Proto v těchto debatách vedl a připomínal svojí dynamičností vlastní svazácká léta na vojně .Často kladl Josefovi otázky typu - " Ty jsi také souhlasil se vstupem ,ale já cítím,že to není od tebe upřímné ?!". Nečekal přitom na Josefovu odpověď a odpověděl za něho - " Jestliže jsou ohroženy základy socialismu v jedné zemi Varšavské smlouvy,je podle ustanovení těchto dohod " svatou " povinností ostatních zemí přijít na pomoc "!!
Josef zpravidla nezaujal žádné stanovisko ,vždy si v duchu zkalkuloval,co se stalo s těmi ,kteří " nesouhlasili " - příkladů měl několik,dokonce jeden z rodiny.
(Pplk.Bašta již nebyl v armádě a dělal skladníka ve velkoskladu potravin,měl to dobré hlavně kolem svátků vánočních,kdy měl v " přímé kompetenci " jižní ovoce - nedostatkové banány,pomeranče,fíky,datle - prostě vše,co ještě na začátku 50.let bylo.Nad tím Bašta žasnul,nicméně svůj aktuální názor vyjádřil dosti pregnantně na prastarém trámoví skladu , prý " Pořádek je pro blbce - inteligent ovládá chaos ").
Josef se politikou po příchodu vojsk prostě nezabýval.Normalizaci v republice chápal jako vrácení se ke své každodenní práci a svoje stranické ambice na krajské úrovni " poslal k ledu . " S legrací vždy dodával " es komt der Tag " ...
***
Edvard po pracovní stránce nerostl ve smyslu eventuálně vyšší funkce,ovšem pečlivě splynul s terénem podnikové šedi.Stále byl hlavním účetním a úzkostlivě se držel pouze odborné ekonomie.V debatách se svým novým nadřízeným - ekonomickým náměstkem ,který " jako dělnický kádr " za dva roky večerně vystudoval gymnázium a pak za další 4 léta katedru ekonomiky a správy zemědělských organizací na Zemědělské fakultě v Brně,vždy vyjadřoval svoje názory obezřetně. Tento náměstek - jmenoval se Rudolf - byl vrstevníkem Edvarda.Byl duše prostá a upřímná k těm , o nichž si myslel ,že je zajímá teorie marxismu.Jako člen strany respektoval svoje soudruhy z celozávodní organizace podniku,mnohem více si však vážil lidí zahloubaných do studia marxismu,byť nebyli členy strany.
Edvard právě takovým typem podle ekonomického náměstka Rudolfa byl. Svými často nastolovanými debatami o Šikových reformách nikdy nepřekročil rámec socialistického národního hospodářství a na příkladech plánování v podniku ukazoval nedostatky centrálního plánování a podceňování významu ceny jako kalkulační jednotky zboží.
Edvard debatami získával zpětnou vazbou a taky někdy "průzkumem bojem " ucelený obraz o svém náměstkovi.A ten ,až příliš zaneprázdněn svojí prací lektora stranického vzdělávání při CZV strany , výkonem funkce aktivisty OV a zejména pak jako přednášejícího na Večerní univerzitě marxismu - leninismu , pak výhradně spoléhal na Edvarda , svého hlavní účetního a v podstatě si neplnil povinnosti šéfa ekonomického úseku.Edvard zpracovával za svého náměstka zásadní zprávy a rozbory ekonomických výsledků podniku i předpoklady a plány financí pro krytí obchodní a výrobní činnosti podniku.Tyto zprávy pak na poradách vedení podniku náměstek Rudolf víceméně přečetl z papíru a při složitější problématice raději Edvarda vzal na poradu vedení s sebou.(Pozoruhodná však byla proměna tohoto náměstka ,měl - li vystoupit na stranické nebo odborové půdě.Tam byl bystrý a iniciativní,svoje referáty případně diskuzní příspěvky říkal spatra,často citujíc klasiky M - L.Neodolatelným býval náměstek Rudolf při schvalování podnikových výrobních plánů.Tam vždy museli jeho kolegové náměstci,ale i vedoucí jednotlivých odborů podniku vyslechnout mnoho pouček a axiomů z M - L.Když namítali proti plánu,že je nesplnitelný např:z důvodu materiálové nezajištěnosti nebo nemilosrdného plánovacího diktátu ze strany generálního ředitelství,objasňoval to ekonomický náměstek přes poučku - " Svoboda je poznaná nutnost ".Dospěl tak k názoru,že " vyspělý aktiv vedoucích pracovníků podniku pochopí nutnost a závaznost pro splnění plánu podniku,který je nedílnou součástí plánu generálního ředitelství,rezortního ministerstva a konečně i celostátního ").
Pro Edu sice nebyl vzorem,ale byl " oním beranem " ,který vždy dokázal přesvědčit ředitele podniku o pravdě své,případně implicitně potřebách ekonomického úseku.Eda byl ekonomem slušné úrovně a pouze přiměřeně obdařen v podniku obvyklou dávkou demagogie.Neuměl proto prosadit často i naprosto správné myšlenky.A tak musel žít v této zvláštní symbióze se svým náměstkem, kterého za chytrého nepovažoval,leč bral ho jako svého chlebodárce.
( Edvard v mládí velmi krátce pěstoval závodní cyklistiku jako dorostenec a proslavil několika předními místy v cyklistických závodech ulicemi města v svátečních květnových dnech.Také velmi rád sledoval Závod míru P - B - W ,znal naše cyklisty - Veselého ,Růžičku,Kubra,Křivku,Nachtigala ,trenéra Kněžourka.Znal ovšem i sovětské reprezentanty -Němytova,Kapitonova,Sajdchužina,Němce - Schura,Amplera,Poláky - Królaka,Surkowského,Szozdu aj.
Cyklistika jej naučila houževnatosti,ale stejně tak dobře Eda chápal význam a výhody " jízdy na druhém a třetím místě v pelotonu v tzv. háku " - nezapomínal na tyto návyky ani ve své podnikové praxi.
A popravdě tato taktika mu až dosud přinesla " mnoho etapových vítězství " - celkovým vítězem se sice nikdy nestal,ale o "vrabci v hrsti " věděl své ).


Epilog
Na tomto místě opouštím naše hrdiny - vrstevníky z ročníku 1932 z malého města , před nimiž stojí další historický milník ( měkké - i , poněvadž slovo nepochází z infinitivu mýlit se ) .
Po roce 1989 je docela možné představit si jejich kariéry a životní osudy např . takto:

Komunista Oskar odchází po několikaleté předpřevratové praxi ve funkcích náměstků a ředitelů menších organizací do předčasného důchodu .
Ekonom Josef - držíc se svého " ekonomického kopyta " , se lehce naučí z přednášek starých baťovců " vnitropodnikové hospodaření " a zůstane úspěšným vedoucím ekonomické soustavy podniku . Jako vždy , zase " ve stínu " svého nadřízeného , sice jiného , ale jako obvykle málo schopného ekonomického náměstka .
Lidovec Josef si novou dobu užívá , vrhá se do politického reje a jako zasloužilý straník - lidovec v Národní frontě z minula - se stane senátorem . A nebo jej necháme zemřít na dálnici D 1 vinou nepozornosti jeho služebního řidiče , jak se to často zvláště politikům stává …. ?

Dost možná, že případné pokračování jejich osudů díky možné fabulaci v zájmu čtivosti se bude odvíjet úplně jinak ………. ? A nebo také nijak !

( Současníky totiž zajímají pletichy současné , proti kterým ty předpřevratové jsou směšnými dětskými hrátkami , v nichž chybí " action " )

Psáno 9.června 2011

O ženách ….

1. června 2011 v 20:04 | Sestavil Wess |  Drobné moudrosti

Ženy jsou dnes tak náročné, že chce-li muž mít ženu jen pro sebe, musí být velmi bohatý a velmi dobrý milenec. Jinak mu nezbývá, než milovat ženy druhých. - Karr J. B. Alfonse

Je lépe ženu rozčilovat než nudit. - Shaw George Bernard

Bez větru a bez žen by lodě a muži nemohli jíti kupředu - ale ani ztroskotat. - Přísloví orientální

Žena bude flirtovat s kýmkoliv na světě, pokud se někdo bude dívat. - Wilde

Děvčata se nikdy nevdávají za muže, s nimiž koketují. - Wilde

Pesimisté jsou přesvědčeni, že všechny ženy mají volné mravy; optimisté v to doufají. - Larni

Ideální žena je ta, která je vám věrná a zahrnuje vás péčí a něhou, jako kdybyste byl jejím milencem. - Achard Marcel

Žena je muži tím, co z ní udělá. - Balzac Honoré de



Psáno dne 1. června 2011 ( při příležitosti Mezinárodního dne dětí )

Václav Havel nesouhlasí ....

1. června 2011 v 10:30 | Wess |  Aktuality

"Vážený pane ministře, dovolte mi, abych veřejně vyjádřil svůj smutek nad souhlasem, který jste dal ke zbourání domů na Václavském náměstí. Ještě větší než má lítost z bourání je můj strach z obludy, která bude na místě zbořených domů stát. Vím, že na tom nic nezměním, ale zároveň cítím povinnost se ozvat a sdělit Vám svůj názor. Váš Václav Havel," napsala bývalá hlava státu ministrovi.

( Citován dopis z dnešních Lidovek.cz )



( Pozn. Wess )

Kdysi jsem určitě nesouhlasil ..... a poněvadž Václavské náměstí miluji , tak tentokrát s někdejší hlavou souhlasím - i když vím , láska a pravda zase nezvítězí ... )



" Zatímco dům bude zbourán, památkově chráněné Jalty se prý chystaná demolice sousedního domu v Opletalově ulici téměř nedotkne. Stavebními úpravami projde jen dvůr v zadní části stavby. Provoz hotelu z roku 1958 postaveného v socialisticko-realistickém stylu tak bude zachován. " ( Citace ze stejných Lidovek.cz )

( Pozn.Wess - Dodatek - již nikoliv z dopisu - je orientovanou iniciativou redakce , kterou bychom kdysi , jako malé děti , zcela jistě ocenili říkankou " Žalobníček žaluje , pod nosem si maluje :-)) "

Psáno 1.června 2011

Doktoři pedagogických věd ....

1. června 2011 v 9:56 | Wess |  Společnost
Dlouhé roky jsem pracoval jako pedagog a tak docela rád stále sleduji zejména odborné časopisy a noviny .
Bohužel drahnou řadu let se již zabývají maturitami - 14. , slovy čtrnáctiletou , přípravou na tzv.státní maturity a teď jejich průběhem a bilancováním .
Obávám se , aby to nebylo spíše balancování mezi pravdou a lží o " dynamickém " popřevratovém vývoji školství v české kotlině ...

V docela neodborném tiskovém médiu jsem si o školství přečetl docela zajímavý článek , který je vtipný , pravdivý - prostě takový , jak jej musí , chce - li , vnímat běžně vzdělaný občan ...

( Citace )

»Plzeň« vzorem

Nevěřícně jsem hleděl na návrh reforem školství od jeho ministra, tiše jsem žasl a hlasitě nadával.
To snad není možné, uklidňoval jsem se. Nyní přinesl skutečný důvod pro své rychlé odvolání, než se mu něco z toho podaří prosadit.
Navrhuje vysokoškolský titul za pouhé dva roky. Vylepšuje tento návrh ještě tím, že odborníkům z praxe by stačilo pouze jen jednoleté vzdělání pro získání tzv. malého doktorátu za podmínky, že tento odborník má titul bakaláře. Nemuselo by být tedy magisterské vzdělání. Aby nebylo všemu konec, tak navrhuje ministr možnost přijmout na vysokou školu i uchazeče, který nemá maturitu. K zabezpečení průchodnosti těchto návrhů požaduje zrušit Akreditační komisi, která dosud uděluje akreditaci vysokým školám a dohlíží na kvalitu vzdělávání. Nahradit ji chce úřadem, tzv. Agenturou pro kvalitu vysokého školství, kdy jejího šéfa bude jmenovat prezident republiky. Nezapomněl zrušit sociální stipendia a zavést školné ve výši 20 000 Kč.
Proti tomuto návrhu byla »Plzeň« ještě řádná škola. Myslím, že jde akci »každý Čech, pokud na to má peníze, vysokoškolákem nebo doktorem«. Je to asi reakce na zjištění, jak u nás vzdělanost a znalosti za posledních dvacet let upadají. Doženeme to tedy tituly. Kdysi Miloš Zeman hanil naše školství, dávaje nám za příklad Nepál, tím, že srovnával procento vysokoškoláků nikoli k počtu obyvatelstva, ale k počtu středoškoláků. Pak jsme, abychom ponížili školství před převratem, zavedli tříleté bakalářské studium a škrtem pera jsme měli najednou o řadu procent vysokoškoláků více. Nějak se nebral zřetel na to, že předtím existovalo tříleté pomaturitní studium, ale jeho absolventi byli stále počítáni do skupiny středoškoláků.
Nyní tu máme výše uvedený návrh. Připomíná jednu z povídek M. M. Zosčenka z dvacátých let, v které ve zkratce píše, jak Serjoža jezdil z vesnice na všechny možné školy a školení. Pak, když přišla nabídka kurzu čtení a psaní, šli zase za Serjožou, ale ten odmítl, protože měl už těch škol dost. Nebo povídku Jaroslava Haška »Komisařem města Bugulmy«, kde potřeštěný velitel pluku bojuje proti negramotnosti tak, že vydá rozkaz, »kdo se do tří dnů nenaučí číst a psát, bude zastřelen«. Návrh reformy školství se směle může přiřadit k těmto povídkám. Je, bohužel, smutné, že oba autoři pracovali s nadsázkou, kdežto tento návrh je myšlen vážně. Tak mne napadlo, zda strana Věcí veřejných (VV) by se neměla nazývat stranou velkých volovin. Zkratka by mohla zůstat.
Ivan JORDÁK, Letohrad
31. 5. 2011Ivan JORDÁK

( Konec citace )

( Pozn.Wess - Samozřejmě i v minulosti - před převratem - se " děly věci " , když např. v přípravě pro dělnická povolání byli odborníci z odborné výrobní praxe nejprve vzdělání ve třísemestrovém doplňkovém pedagogickém studiu ( DPS ) na PF . A později v 80.létech v 3,5 letém vysokoškolském studiu odborně-pedagogického zaměření navazujícím na DPS dosáhli absolventi plnohodnotného VŠ vzdělání pro učitele učňovského školství . Ba dokonce po rigorózní zkoušce někteří získali i úctyhodně vyhlížející titul " doktor pedagogických věd - PaedDr. " , který ovšem byl plně uznáván jenom v oblasti učňovského školství , nikoliv na ostatních středních školách .
Ovšem tento vizuálně stejný akademický titul měli také skuteční doktoři pedagogických věd , vyučující na pedagogických fakultách v tehdejším Československu , kterých jsem si jako student velmi vážil .
Inu , školství bylo a je vskutku " neskutečně inovativní ... ve vztahu ke společenské praxi " . Tentokráte ovšem zejména za peníze ! )

Psáno dne 1.června 2011