Duben 2010

Přemluv bábu , přemluv dědu ....

26. dubna 2010 v 11:42 | Wess |  Aktuality
Toto video nemůže pro naši společnost přinést nic inspirujícího a pozitivního :

1. pro společenskou mezigenerační solidaritu a elementární lidskou slušnost

2. pro mladou hereckou generaci

3. ba dokonce ani pro pravici samotnou

4. pro oba protagonisty v tomto videu snad přinese balík peněz , který ovšem nevyváží ztrátu  dosavadní image " sympaťáků , kteří umí . "



Umísťuji toto video na svém blogu jako " lakmusový papírek " a pevně doufám , že se brzy na tomto videu objeví nápis " zrušeno pro porušení autorských práv " .



Psáno 26 . dubna 2010

O dělnické práci

25. dubna 2010 v 19:38 Aktuality

Nedávno - 23.2010 - . jsem četl " lanškrounské listy " - místní noviny vydávané městským úřadem . Zaujal mne článek " O dělnické práci " , který napsala žena . .Stojí za to jej citovat celý - tedy v plném rozsahu .

( Začátek citace )

" Před dvaceti lety začínaly televizní noviny znělkou , která se nikdy neměnila : nejdříve jely po poli kombajny , potom se vystřídali horníci , hutníci , všechny dělnické profese . Všichni jsme už měli kombajnů plné zuby a netušili jsme , že jednou se nám bude po nich stýskat .

Čas oponou trhnul a změněn svět , jak praví básník . V dnešních TV novinách se setkáte se vším možným včetně různých odporných zvířat , ale dělnická práce jakoby nikoho nezajímala . Pokud se mluví o práci , představuje ji mladý muž v bílé košili , který celý den civí do počítače . O dělnících uslyšíme jenom když se stane neštěstí , někoho zasype hlína ve výkopu , někde se zřítí lešení .

I když nám vadily kombajny neustále se valící po poli , přece nikdo z naší generace nepochyboval o tom , že úcta k dělnické práci je správná a nezpochybnitelná . Jsou jedinou vrstvou společnosti , která vytváří skutečné hodnoty . Ze statistiky vyplývá , že dnes tvoří dělníci stále menší procento obyvatelstva . Co bude dál ?

Dělnická třída má v sobě také cosi heroického , něco skutečně mužného . Nepřízeň počasí , těžké pracovní podmínky , to všechno si zaslouží naši úctu .Takže ty horníky a dělníky vůbec bych vrátila na obrazovku
" .

( Konec citace )


P.S.
Přestože lidé vědí , že skutečné společenské hodnoty vedle dělníků tvoří nesporně také vědci , lékaři , učitelé , že společenské hodnoty vznikají např. v oblasti umění, architektury , dobře rozumím pisatelce tohoto článku a také se přimlouvám za to , aby na obrazovce TV nebyl prezentován jenom "manažer v bílé košili , či logistik - skladník z přemnohých maxiskladů vyrostlých na zelené louce celé ČR (  do nedávna ještě zemědělské půdě ) se znalostí MS Office , internetu a jazyka anglického " .

( Trochu mi to připomíná prastarý vtip z doby minulé o " vysoké škole bačovské " , v níž hlavními předměty byly " Naháňanie , Vyháňanie a Ruský jazyk )

Takový jednostranný pohled totiž vede např. a mj. naši mládež k tomu , že je přesvědčena , že jiná
střední škola než gymnázium nezajistí spolu s nenáročným , minimálně bakalářským vzděláním ,
jejich skvělou profesní budoucnost v životě . A to bychom při " pokleslé " populační křivce mohli zabrousit na téma kvality školství středního , resp. vysokoškolského , na téma celostátních maturit , i turbostudia a získávání akademických titulů , e.t.c. , e.t.c. Tak daleko to " hnát " nechci !

A tak se tedy rovněž pouze velmi přimlouvám , aby dělnickým profesím byla vrácena úcta a vážnost odpovídající jejich významu ve fungování a  v rozvoji našeho státu .

Psáno 25.dubna 2010

Bolešov 2010-04-21

21. dubna 2010 v 10:11 | Wess |  Hradní stráž
Bolešov 2010-04-21


Ve dnech 15. - 18. dubna 2010 se na pozvání Joža Gregoríka uskutečnilo setkání kamarádů - Hraďáků v Bolešově .

Setkání bylo obzvláště silné svoji účastí . Jakoby chtěli kluci využít zájezdu současně do ciziny a vlastně také trochu domů . Prostě na krásné Slovensko .

Jožo tedy mohl ve čtvrtek přivítat Karla Van. , Frantu Šur. , Miru Drb., Jaru Kot. , Vaška Han. s manželkou , Honzu Nov. , Karla Mar . Oldu Mar. , Jardu Kra . , Julu Ben. , Leoše Vin. , Staňu Ves. .

All




Počasí nebylo jako loni , kdy jsme Jožu navštívili ve třech .Ovšem to nemohlo zkazit náladu , neboť nás čekali další hostitele - skvělý rybář Štefo a Mišo z Trnavy - nejbližší kamarádi Joža a také pro nás milí přátele .

Druhý den v 6 00 . h." to vypuklo " . Na zahájení čekalo po obvodu vodní nádrže několik desítek rybářů . Mezi nimi jsme my , hosté měli tentokrát také zastoupení . Méně zkušení rybáři , manželé Marie a Vašek a úplný začátečník Leoš , velmi dbali pokynů Joži a Štefa . A díky jejich ochotě také now - how ( fantastickou třpytku s obchodním názvem BU-BU )  a udice těchto matadorů slovenských rybářských vod .

Po chvíli rybolovu se zdálo , že to nebude " masakr " jako loni . Mezi prvními smůlu protrhnul Jožo a v poměrně krátkých intervalech splnil standard dne - 4 pstruhy . Již dopoledne velmi překvapil přítomné Leoš - velkým pstruhem přes 45 cm . Odpoledne pak tento začátečník lehce splnil kontigent 4 ryb/den .

Na nový odstavec musím dát ovšem manžele Han. . Marie , považovaná za zkušenější rybářku , odkojenou Vltavou na Slapech , se brzy začala silně prosazovat a v celkovém počtu jistě svého manžela Vaška překonala . Ovšem on si to vše vynahradil kapitálním úlovkem - štika 80 cm / 5 kg . ( viz fota níže s adresami ) Samozřejmě ulovil v těchto na ryby bohatých vodách i pstruhy .

Prostě po stránce rybolovu byli všichni z nás spokojení , úspěšní rybáři , šťastný a obětavý hostitel Jožo a jeho " domácí kamarádi " byli viditelně rádi , že " vše klaplo " .

Větší část z nás byla ubytována v hotelu Gilianka , ale všichni jsme docházeli na sousední rybářskou chatu , kde jsme mohli pořádat " gastromické orgie " díky skvělým kuchařům Jožovi a Leošovi a milým manželkám Joža a Štefa - a také velmi dobrým zpěvačkám .

" Dobré jídlo , dobré pití , grunt je všeho živobytí " bylo naplňováno každou chvilkou našeho setkání . Ale také zpěvy při kytaře i bez ní , vyprávění a vzpomínání na vojenské časy , a vůbec , na to , jak šel život , nebraly konce .

A nikomu nevadilo , že historku slyší po několikáté a někdy " poněkud v jiné verzi " . To vypravěči bylo vždy odpuštěno , poněvadž " skleróza , resp. touha opepřit příběh " fungovala u všech .

Je krásné , že na každém setkání přibývají noví . Letos to byl " na poslední chvíli " tučný úlovek - Olda Mar. , nyní také sportovní pilot . Pochopitelně spolu s Jožou , Leošem a se mnou chtěl vidět dubnické letiště . Díky veliké ochotě tamějších letců jsme si mohli prohlídnout hangáry . V nich nebylo možné přehlídnout překrásné letadlo " Moravu " , které se říkalo " létající Tatra 603 " pro její aerodynamický tvar kabiny a " kapky " na křídlech .

A pak ještě jsme navštívili krásnou vyhlídku na Vršatci .Panorama údolí Váhu s pohledem na Dubnicu a protilehlé pohoří bylo úžasné . I když někdy věčně nespokojený Jožo prohlásil , že " je kouřmo " .

Samozřejmě náš pobyt byl podřízen rybolovu , jako hlavní činnosti , ale " nechytači " se bavili mezi sebou , pozorováním rybolovu a jeho komentování  . Jara Kra . , ten brněnský turista a bývalý gymnasta ovšem s dosud nebývalou kondicí , se na Vršatec vypravil pěšky . Nikomu svůj úmysl neprozradil a tak jsme se báli o jeho případné setkání " s medvědem , resp. medvědicí "
.Vrátil se ovšem usměvavý a spokojený .


Fotografie z Bolešova 2010

Bolešov201001

Bolešov201002

Bolešov201003

Také jsme učinili přípravu činnosti na rok 2011 .Setkání v příštím roce se uskuteční , jak jinak a podle očekávání , v Praze . Hodonín ( resp. Radějov ) , také navrhovaný pro příští rok , prostě takovou konkurenci " neustál " . A tak zůstává v rezervě na rok další , pokud kamarádi nebudou chtít navrhnout ještě další " olympijské město " .

Loučení v neděli bylo sice smutné , ale poněvadž je zřejmé , že se chceme setkávát i v dalších létech , tak také plné legrace a mávání . Prostě paráda !

A tak v závěru tohoto " zápisu z jednání hradní konference - kongresu Hrad 2010 " se sluší velmi poděkovat Jožovi , jeho manželce Filoméně a jeho přátelům za upřímné a skvělé pohostinné a nezapomenutelné prostředí v Bolešově .


Psáno dne 21. dubna 2010

Písničky z veřejného bruslení ....

5. dubna 2010 v 15:45 | Wess |  Muzica
Moji vrstevníci jistě vzpomínají velmi na veřejná bruslení na našem milovaném zimáku , kdy zněl jako jedna velká reprobedna ( při tehdejší reprodukční technice ) . A my jsme při hitech tehdejší doby kroužili po ledové ploše , která na konci bruslení měla již více než pěticentimetrovou vrstvu nabrusleného sněhu .
Raději jsme bruslili doleva - o co jde , většinou bruslící znají i teď . A když se ozval signál " změnit směr " , pak to mnozí řešili na nějakou dobu i jízdou vzad , kdy překládání doprava a dozadu také dost bruslařů ovládalo .
Starý pan Zlámal a mnozí jiní pořadatelé a " měniči směru bruslení " , např. pan Ohnútek nebo Kurz měli s námi božskou trpělivost . Ani po dvouhodinovém a o prázdninovém bruslení i tříhodinovém " kroužení " v rytmu hudby i jinak , se nám z ledu nechtělo .
Vzpomeňte si teď , milí vrstevníci teď se mnou na Jarmilu Veselou , Gustava Broma , Milana Chladila , Yvetu Simonovou , Karla Dudu , Rudolfa Cortéze a další a další .
Tehdy to převážně byly československé písničky nebo převzaté s českým textem .
Omluvte , prosím , technickou kvalitu , jsou většinou ze single gramodesek s charakteristickým šumem a vy mladší také nostalgii , jaké jste teď svědky .



Ven,někam ven ( Brňáci hráli pod názvem Strýček Jan )


Jistě jste poznali krásné brněnské písničky Gustava Broma a Jarmily Veselé . Ještě budou jednou zpívat !



Písničky " Kokola " a Tina Mari , ty vždy bruslící uměly nabudit !

Drahoušku můj



Písničky Je po dešti a Všední den , ty připomněly posluchači swing a bluesový styl.






Krásná sada G.B. a Jarmily V. , ale i Chladila a Dudy .



Filmové písničky ! Ten první film byl pro mne z věkových důvodů nepřístupný - v kině Oko jsem tehdy byl potupně uvaděčem " odmítnut " .
Za to herec Jelínek a ústřední melodie ve filmu nás kluky - kytaristy a milovníky kovbojek okouzlila .





Paul Anka v té době naprosto bezkonkurenční zpěvák a skladatel svojí Dianou pro svoji dívku téhož jména to u tehdejší mládeže i v Československu vyhrál .
To ostatně i Děti z Pirea ....


Předchozí dvě písničky se mně osobně vážou na rakouské Oe 3 - paráda !



Rudolfu Cortézovi někteří pro jeho sametový baryton říkali , jistě v legraci , " uspavač hadů " , on to ale s posluchači uměl ...


" Helou , botičky do špičky , helou, sako do flaštičky ,
helou , figuru celou , figuru celou pokroucenou .... " , tak znělo tehdejší " přebásnění " známé písně v silvestrovském rozhlasovém pořadu pro účely " boje proti pásků a chuligánům "



Poslední dvě písničky mně spíše připomněly přestávky mezi třetinami hokejových utkání Slovanu Hodonín . To naplněné tribuny většinou stojících diváků - tedy s větší kapacitou než dnes ,
masově pískali melodii těchto písniček . Já jsem to počínání tehdy vnímal jako bojové stmelování nás , domácích fandů před další třetinou .
Teď jsem se vzpomněl na písničku Kos a švec - kterou jsem ovšem do tohoto vzpomínání nesehnal . Ta totiž svým textem " o švecovi , co si při práci pískal " se nám Hodoňákům náramně hodila vždy při utkání " se šefcama " - tedy s TJ Gottwaldov ( nyní Zlín ) .
Prostě gramodesky z rozhlasové kabiny našeho zimního stadionu byly pouštěny s citem DJ ( dýdžeje ) , o němž a jeho poslání tehdy mládež neměla ani potuchy .
A přece se hrálo ..... a pěkně ! Muzika i hodonínský hokej ...

A Beatles , Shadows , Olympic , Apollo a " božský " Kája , Walda , Vašek Neckář , Helenka , Marta Kubišová . Semafor a Ferdinand Havlík .... Ti již důrazně klepali na srdce hudbymilovné mládeže přelomu 50. a 60.let .


PS. ( KLIKNI ! )

Psáno 5.10.2010

„ Náš zákazník – náš spokojenec „

3. dubna 2010 v 8:49 | Wess |  Nostalgie

Tímto , mírně změněným obchodním sloganem , chci uvést drobnou úsměvnou příhodu ze 70.let .

Přišla za mnou tehdy moje spolehlivá a hezká pracovnice Maruška - tehdy čtyřicátnice a požádala , zda by si v průběhu pracovní doby nemohla odskočit za nákupem do města . Potřebovala koupit bezbarvý nitrolak na povrchovou úpravu palubovkového stěnového obložení ve svém domku .

Pro spolehlivé technické a užitné vlastnosti chtěla zakoupit transparentní lodní lak v prodejně " Barvy - laky" , která v té době byla těsně za hlavní křižovatkou ulice Stalingradská směrem k nádraží na pravé straně .

Maruška mi však po velmi krátké době přišla ohlásit svůj návrat z nákupu a na moji otázku , zda nakoupila dobře , celá zčervenalá rozpaky odpověděla :
Starý vedoucí prodejny , k zákazníkům úslužný a ochotný vždy přispěchat s odbornou radou , na moji potřebu zakoupit 4 kg lodního laku , se mně zeptal - jakou máte loď ? Poněvadž my žádnou loď nemáme , zaskočena jeho otázkou , utekla jsem z prodejny , aniž bych lodní lak zakoupila …. "

Společně jsme se tomu velmi zasmáli a Maruška hned po práci  v té prodejně " na druhý pokus " lodní lak bez problémů zakoupila .

Pointou příhody však je , že onen zkušený vedoucí prodejny byl " ze staré školy " a byla radost pozorovat jej , s jakou nonšalancí se pohybuje při obsluze zákazníků , jak jemně , ale profesionálně  poučuje také svěřené učně a učnice v oboru Prodavač i v takových případech , kdy bylo nutné z kanystru přelít ředidlo , technický benzín nebo líh , do zákazníkem přinesené nádoby .

Snad je vhodné ještě podotknout , že v době tohoto příběhu tento bývalý majitel jedné ze dvou velkých drogerií v městě pracoval jako vedoucí státní prodejny velmi nedaleko svojí drogerie - tehdy nazvané Chemodroga .

Holt , byl to skvělý obchodník se znalostí svého širokého sortimentu a určitě také dobrý člověk ….

V dnešním světě " byznysu "  to není velmi obvyklá kombinace vlastností a předpokladů .


Psáno 2.dubna 2010