Únor 2010

Abych pochopil svoji vnučku ....

23. února 2010 v 9:22 | Wess |  Co napsali jiní ...


... a taky , abych pro ni nebyl " ten dinosaurus " , navštívil jsem miloučký blog hudbymilovné neznámé teenagerky .. ..

( vybral jsem něco málo z jejího blogu - cituji doslova )


IN
• Nosit copánky
• Mít nalakované nehty
• Pít koktejli !

OUT
• Urážet se !
• Trápit zvířatka !
• Nemít se ráda !



P. S. To s těmi zvířátky je ušlechtilé ... !


Psáno 23.února 2010




Zeman v OVM: Do dvaceti, třiceti let bude Rusko členem EU

22. února 2010 v 9:45 | Wess |  Aktuality
vloženo: 21. 2. 2010 12:11, autor: Lukáš Strašík
aktualizováno: 21. 2. 2010 14:38


Miloš Zeman v OVM Praha - V horizontu dvaceti až třiceti let se stane Rusko součástí Evropské unie. V dnešním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl předseda Strany práv občanů Miloš Zeman, který společně s předsedou ODS Mirkem Topolánkem podpořil účast České republiky v misi v Afghánistánu. " U Kábulu se bojuje za Prahu," parafrázoval Zeman známé heslo z občanské války ve Španělsku.

( až potud citováno z internetu - www.ct24.cz )

Co zaujalo mne :

1. Na případnou perspektivu Ruska v EU se smíchem řekl předseda Topolánek , že " to spíše EU se stane členem Ruské federace … "
A potom již se snažil hovořit pouze o oficiálních vztazích k Rusku a " ruské asertivitě " , zřejmě " aby vše napravil " .

2. " U Kábulu se bojuje za Prahu " , touto bonmotní parafrází připomněl Miloš Zeman jiný známý boj
za Prahu a to " u Madridu " . Snad jenom zapomněl dodat ,že poté následovala již jenom 2.světová válka …

Tak " přesvědčivě " mně ještě nikdo nevysvětlil význam našich vojenských misí do Afghanistánu a Iráku .

3 . " Kdybychom byli stejně velcí , měli bychom nepochybně stejné zájmy " - zaperlil opět předseda Topolánek , když byla řeč o amerických , příp. ruských zájmech o naftu v zemích , které prý " místo , aby těžily , zabývají se terorismem " .

4. " Horší než zločin je to pitomost " , řekl Zeman o chování poslanců ODS - obstrukcí . ( Ale , co když se to rozšíří a zmutuje jako chřipka ptačí , vepřová e.t.c. a napadne i ostatní zastupitele ... ? )

5. " Zářez na pažbě ne za nový zákon , ale za zrušený zákon jsem dával svým poslancům parlamentu " , řekl Mirek Topolánek a hned také vysvětlil proč :
" Stádo idiotů " je aktuální parlament , a to nejen u nás , ale také v jiných zemích "

Inu , vysoká politika a současná parlamentní demokracie , to je něco , čemu běžný občan nerozumí .
A nebo nechce rozumět ?

Pak ovšem jenom k vlastní škodě - poněvadž ti , " co jsou u koryta , ti už se ani mlaskat nebojí .…. "


Psáno 22.února 2010

Více , než 50 let dobré hudby a nejen ...

17. února 2010 v 16:30 | Wess snad s laskavým souhlasem |  Muzica

Před více léty jsem přišel , díky muzikantům ze skupiny RGV a následovnických kapel , k původním skladbám z roku 1962 - natočených na Sonetu Duo Jarou Krtičkou - skvělým saxofonistou pro relaci Hodonínské ozvěny , tehdy vysílaných na " Rozhlasu po drátě " .
Měl jsem je na audiokazetě a některé ještě na kotoučovém mg.pásku z živé nahrávky .

Až jsem ovládl digitalizaci zvuku na PC , " překlopil " jsem tuto krásnou muziku - cennou pro nás , tehdejší mládež - na CD ( jako zálohu !! ) .
K tomu jsem udělal také originál obal se starou fotografií Hodonína atd. atd.

Jako motto pro toto moje CD jsem zvolil následující :

" Byla - li pro nás 60 . léta hezká , pak velký podíl na tom má kapela RGV se skvělým kapelníkem Staňou Mikušem ( Dudkem ) "

Chtěl bych těmto skvělým muzikantům touto formou poděkovat za pěkné chvíle na čajích , plesech a tanečních kurzech .

Současně také věřím , že zveřejněním jejich populání muziky , z nichž některé písně zlidověly a zpívají se i u táborových ohňů , příliš neporuším autorská práva .




















Uvedené skladby byly vybrány pro CD k 50.výročí kapely . Zasvěcení poznají , že se jedná o písničky z různého období - viz např . složení kapely .

Nejenom proto , že právě probíhají ZOH 2010 ve Vancouveru , se sluší zvolat :

" Hoši , děkujeme ! "


Psáno 17. února 2010

Zimní olympijské hry Vancouver 2010 – hry s vizí budoucnosti

17. února 2010 v 9:44 | Wess |  Aktuality

Motto : " Pečuj o Zemi , nebyla ti dána tvými rodiči , byla zapůjčena tvými dětmi … "


Dnes na ČT 4 jsem mezi zpravodajstvím o průběhu a výsledcích sportovních disciplin na ZOH Vancouver 2010 shlédl dokument o přípravách a výstavbě sportovišť a zázemí pro hry .

Vancouver 2010 je avizován jako hry s vizí budoucnosti. Proč? Především proto , že hry se výrazně liší od všeho , čehož jsme až doposud byli svědky . Vancouver nepokračuje v nastolené cestě obrovských stadiónů , které v budoucnosti už nikdy nebudou využity a miliardových investic , které se nikdy nevrátí .

Všechna sportoviště ve Vancouveru byla pořízena z místních zdrojů. Všechny stavby jsou nízkoenergetické s minimálními vlivy na životní prostředí . Například hokejová hala - sníh ze střechy se používá k vytápění i tvorbě ledové plochy. Úspora vody tak činí tisíce litrů vody a topí samozřejmě sluníčko, takže i úspora energie je obrovská .

Vancouver bude první olympiádou , která bude fungovat pouze na systému on-line. Spotřeba papíru tak bude minimální a organizátoři úsporu vyčíslili ve stromech - jedná se o tisíce stromů, které se podaří díky tomuto kroku uchovat .

Pořadatelé ZOH se rozhodli vytvořit pro místní obyvatele řadu nových pracovních příležitostí a to i tak , že vytvořili chráněné dřevozpracující dílny se začínajícími tesaři .Ty pak vyráběly veškeré výrobky ze dřeva pro výstavbu nových areálů a přitom noví mladí řemeslníci získali těmito " rekvalifikačními kurzy " novou profesi a osobní budoucnost.

Obdivuhodné bylo také zapojení stavebních firem čtyř indiánských kmenů - původních obyvatel území , kde se letos konají ZOH , do výstavby typických srubových staveb v kombinaci s moderními stavebními a architektonickými prvky .Výzdoba budov vyřezávanými uměleckými prvky včetně totémů je , kromě estetického zážitku také turistickou atrakcí .

Při sestavení vize olympijských areálů a její realizace skutečně nebyl prázdnou frázi " trvale udržitelný rozvoj života na naší planetě . "

Kanada je velká země a v přípravě ZOH si určitě uvědomila a ve své vizi i potvrdila obrovskou odpovědnost nejenom vůči vlastním obyvatelům a území , vlastním sportovcům a sportování , které je v Kanadě velmi milováno a oblíbeno .

A tak jistě mnohého člověka napadne , zda ta česká úvaha o možném pořádání dokonce letních OH - byť třeba v roce 2024 - není jenom " výkřikem do tmy " pár lidí , kteří , v touze pro naše politiky typické - zviditelnit se - , spoléhají na to , že v době konání her již neponesou žádnou odpovědnost za jejich okamžitý i perspektivní všeobecný úspěch a přínos nejen pro ČR , ale i třeba jen Evropu .
Při pohledu na jednání našeho parlamentu , kvalitu práce při přípravě a schvalování zákonů , při neustále se měnících koncepcích vlád poplatných volebnímu výsledku , musí každý soudný člověk klást sám sobě otázku , zda jsme nějaké komplexní dlouhodobé vize v přijetí kandidatury a uspořádání letních OH vůbec schopni .


Psáno 17.února 2010

Poslední večeře

8. února 2010 v 14:20 | Wess |  Kytara a texty písní ( s akordy )
Skupina Rangers - Plavci byla pro mne příkladem kultivovaného zpívání a vystupování . Jistě nejenom já jsem si však oblíbil také " mluvené písničky " této velmi populární skupiny . Vzpomínám , když jsem poprvé slyšel písničku " Balíček karet " s krásnou frázi - " že vás uspokojím čistotou svých myšlenek ….. " a citlivý hlas Mirka Černého ...

Další jeho překrásně mluvenou písničkou byla " Poslední večeře ", s úžasným doprovodem a velkou dynamikou příběhu s jak jinak , nejen ozvěnou dramatickými slovy :

" Vždyť podle mne jste před šesti lety maloval Krista ."


Poslední večeře
Rangers / Plavci

--------------------------------------------------------------------------------

Ami Dmi G C F Dmi E7
Slavné obrazy velkých mistrů zdobí sbírky světových galerií
a v kopiích přinášejí tajemnou krásu palety a štětců, prózu dlouhých
hodin a bezesných nocí, bohatství ducha a dovednosti rukou
i do nejprostších domků. Každý z nich má, stejně jako jejich tvůrci,
svoji historii. Avšak ne každý malíř dokázal namíchat do barev dech
věčného života a štětce vést tahem nesmrtelnosti. Mezi ty, kterým
se to podařilo , patří italský malíř Leonardo da Vinci. Jedním z jeho
nejslavnějších obrazů je "Poslední večeře Páně", který provází
zajimavý a poučný příběh jako přesvědčivé svědectví o věčném boji
dobra se zlem a jejich neustálých vzájemných proměnách.

Když se Leonardo da Vinci rozhodl, že obraz namaluje, hledal
nejprve model, podle něhož by vytvořil postavu Krista. Stovky mužů
přicházely a nabízely své tváře očím mistra, který toužil nalézt
obličej Kristovy krásy a ušlechtilosti. Po dlouhých týdnech usilovného
hledání nalezl konečně vhodný model. Šest měsíců kreslil da Vinci
hlavní osobu svého obrazu. V průběhu dalších šesti let nalezl postupně
jedenáct mužů, kteří vytvořili vzor pro zobrazení jedenácti apoštolů.
Jen jedno místo zůstalo prázdné - místo pro tvář Jidáše.

Opět dlouhé týdny pátral da Vinci po muži s tváří poznamenanou
kletbou pokrytectví, podvodu a zločinu, s obličejem, který by
představoval povahu schopnou zradit nejlepšího přítele. Po mnoha
bezvýsledných pokusech nalézt jej, se da Vinci dozvěděl, že v Římě
byl odsouzen mnohonásobný zločinec k trestu smrti. Mistr hned odjel
do Říma a vyhledal vězení, v němž se onen muž nalézal. Když ho vyvedli
na nádvoří a sluneční paprsky se zabodly do jeho tváře, poznal da Vinci,
že nalezl poslední model svého obrazu. Dlouhé rozcuchané vlasy pokrývaly
trestancova ramena a hřích se zločinem vepsaly do jeho tváře hluboké
jizvy nenávisti, zbabělosti a hrůzy.

Šest týdnů maloval da Vinci třináctou postavu "Poslední večeře".
Když obraz dokončil a strážní odváděli odsouzence naposled, otočil se
a zvolal: "Pane da Vinci, vy mne neznáte? Vy opravdu nevíte, kdo jsem?"
"Ne, nikdy v životě jsem vás neviděl", odpověděl mistr.

Tázavý pohled trestancových očí spadl do prachu nádvoří. Pak se ještě
jednou obrátil, pohlédl na dokončený obraz a rozpraskané rty zašeptaly:
"Vždyť podle mne jste před šesti lety maloval Krista."



Poslechněme si ten příběh , vyprávěný Mirkem Černým a skupinou Rangers ...




Nu , co říkáte , tento příběh má opravdu velkou filozofii - v něm stačilo pouhých šest let k tomu , aby se mnohé zásadně změnilo ....... třeba bílá v černou - nebo naopak ?!?




Psáno 8. února 2010













Kytara je láska má ....

5. února 2010 v 18:39 | Wess a YOU TUBE |  Muzica


Kytara je láska má , druhá láska dívka má .... Tak začínala písnička mého spolubojovníka na vojně velmi dobrého kytaristy Ivo Bartáka .
Chtěl bych se , " s ohledem na tu lásku " , věnovat přece jenom známějším kytaristům .

Tak tedy Karel Duba se svoji skupinou . Škoda , že nemám žádné video s nimi . On totiž ...
.... kde je uvedeno Duba, je tím myšleno Orchestr či skupina Karla Duby + vocalisté, kteří danou skladbu nazpívali, popřípadě sólisté na ty které nástroje. Konec orchestru Karla Duby byl tragický - někdy v roce 68, přesně 21.8 s nima spadl autobus při zájezdu do Mongolska na Dálném východě, zahynul Karel Duba a zpěvačky Dana Hobzová, Marie Pokšteflová a zpěvák Bohumil Vaněk, kteří se stali spolu s bubeníkem Josefem Posledním, tenorsaxofonistou Jaroslavem Štrudlem oběťmi tragické havárie (pád do propasti). Bylo to osudové datum - nehoda se stala 21.8.1968

Kytarové boogie nebo Koleje , či Starý honec krav to byly kytarové hity Karla Dyby ....

A skladby Jiřího Jirmala - skladatele a skvělého kytaristy .... hm , hmmm :-))

A po Jirmalovi trochu jazzu ....


Jenom tak lehce - prstíky a ohromnou invencí ...

Oni to cítí stejně, jako slavný Django Reihardt ...

Čtyři kluky z Liverpolu , skvěle oblečené a podle některých našich hudebních kritiků 60 . let také neuvěřitelné DISHARMONIKY ( viz tehdejší Mladý svět ) není třeba představovat .
No vidíte a jejich Yesterday a mnohé další jejich skladby hrají světové symfonické orchestry ! Kdoví , který to byl kritik tehdy ? Asi se jim tisíckrát v duchu omluvil ....

Pro mne byli druhou mojí nejblíbenější tehdejší kytarovou skupinou - The Shadows se skvělými instrumentálkami , ale také s Cliffem Richardem .... a filmem s českým názvem " Klub mladých "

Jak je zřejmé i po létech to The Shadows hraje ...

Holt " Starý honec krav " a také " Apači " , to byly kultovní skladby především v očích jejich fanoušků ...

Na tomto místě se vracím domů - Olympic ve " Zpečetěno polibkem .... " a " Dej mi víc své lásky "
kde mi nejvíc připomínali Beatles

A od velikánů kytarového světa k sympaťákům , kteří se pobaví dva najednou při hře na jedinou kytaru .....

Kytara je nástroj , který opravdu umí ve společnosti pobavit ... velkých sálech , na jazzových podiích , u táboráků a také jenom tak - při domácím muzicírování .


Psáno 5 . února 2010























Django Reihardt

5. února 2010 v 16:38 | Wess a YOU TUBE |  Muzica
Jean "Django" Reinhardt (23.1. 1910 - 16.5. 1953) byl belgický gypsy-jazzový kytarista.
Je jedním z prvních evropských jazzových kytaristů, kteří prorazili ve světě. S houslistou Stéphane Grappellim založil Quintette du Hot Club de France, který popsal kritik Thom Jurek jako "jedna z nejoriginálnějších skupin v historii jazzu". Reinhardtovy nejznámější skladby se staly jazzovými klasikami. Patří mezi ně například "My Sweet", "Minor Swing", "Tears", "Belleville", "Djangology" and "Nuages" (což francouzsky znamená "mraky").

Moje generace kluků 60. let kytaru jako hudební nástroj milovala . Nejenom pro Beatles a big beat vůbec , ale také pro takové kytaristy jako byl právě Django Reihardt.

Samozřejmě Jiří Jirmal s krásnými akordy na svojí akustické kytaře a jeho propracované kytarové skladby - to byl náš vzor.

Ale také Karel Duba , který byl v našich očích se svojí skupinou a hudebním pojetím podobný další skvělé instrumentální skupině s překrásně čistým a kultivovaným zvukem - The Shadows .

Antonín Julina jazzový kytarista z orchestru G. Broma - pro nás nedostižný s typickým sametovým " lupkavým " tónem svojí kytary , ničím nepřibarveným a dávajícím vyniknout umění tohoto hráče .

A mládež našeho města měla ovšem svého Tondu Viktoru , který měl a má mnoho fanoušků , kteří na taneční čaje chodili kvůli němu . Skvělý jazzový kytarista , který pronikl a usadil se v nejvyšším patře jazzové hudby v ČR .

" Django Reihardt byl jenom jeden " , řekne jeho obdivovatel . Ale i tento geniální kytarista má svoje následovníky ...




To je paráda !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


Díky Tobě , Django , za krásné chvilky s kytarou ....



V našem divadelnictví je třeba myslet nově …

1. února 2010 v 18:27 | Wess |  Společnost

Nikolaj Vasiljevič Gogol:
REVIZOR - forenzní auditor

Petrohradský nejvyšší forenzní auditor Ivan Alexandrovič Chlestakov přijíždí se svým sluhou do malého městečka v jakési gubernii. Zde žije 14 dní na dluh. Přeje mu ale štěstí, neboť městský hejtman dostane dopis od přítele z Petrohradu, že městečko navštíví nebo už navštívil revizor. Svým chováním se náš auditor dostává do povědomí městečka, které je prolezlé korupcí a různými jinými neřestmi. Obyvatelé se snaží udělat hotové divy. Nejdříve opraví snadno zahlédnutelné a do oka bijící nedostatky a nato provádějí hlavního hrdinu všemi trhy, institucemi a nakonec ho ubytují v domě hejtmana. Protože je na mizině, rád přijímá úplatky, které mu vysoce postavené osoby nabízejí. Vyjde najevo, že městečko není takové, jaké se zdá, ale i to, že Ivan Alexandrovič není auditor. Ten však na poslední chvíli uniká a do rozčarovaného městečka přijíždí pravý nejvyšší forenzní auditor .

A ejhle tento pravý carský revizor - auditor během divadelního představení zjistil , že :

1. V současné době běží skandál s černými dušemi v sociální demokracii. Různí šíbři se snaží pomocí černých duší neboli lidí, kteří předstírají členství ve straně za nějakou nevelkou výhodu, ovládnout tu či onu část strany.

2. OMS má podle nejnovějšího vydání časopisu Nědělja v místním sdružení na jihu země takzvané "černé duše". Členské příspěvky neplatí a o svém členství v největší vládní straně nevědí. Jde o obyvatele vesnice
Májová , kteří mají být ale členy místního sdružení v 20 kilometrů vzdáleném městečku Něplechov.

3. Podle časopisu Nedělja jejich příběh dokládá to, že účelové nabírání straníků je v carské politice, nejen OMS, běžné. Sahá se prý k němu vždy, když je potřeba změnit poměr sil ve straně.

4. Černé duše v politických stranách nejsou nic jiného, než konec demokracie. Je to vrcholná podoba klientelského systému mafiánského kapitalismu dotažená k dokonalosti. Nač se trápit ovlivňováním politiků v hlavních stranách, když si tam pomocí černých duší můžu dosadit vlastní lidi.
( Tímto zjištěním předběhl pečlivý carský úředník celou jednu historickou etapu - monarchii )

5. Černé , resp. mrtvé duše v účetnictví . Policie zatím nechce případ komentovat. Zaměřila se hlavně na problém "mrtvých duší" v sojuzu. V účetní mluvě se tomu říká dvojí lomení: jedno rodné číslo je v mzdovém účetnictví rozmnoženo tak, že se změní čtyřčíslí za lomítkem. Na rodné číslo jednoho zaměstnance tak měl sojuz od sponzora určitého projektu inkasovat několik mezd. Na tento problém upozornila předsedkyni i šéfka revizní komise sojuzu v e-mailu ( tehdejším telegrafu ) , který má časopis Nedělja k dispozici. Komise prošetřila mzdové náklady a zjistila, že kdosi , kdo měl přístup k vyúčtování mezd, rozmnožil počet zaměstnanců tak, aby výdaje seděly.

6. Černé duše na ministerstvech , se kterými rázně zatočil Ivan Rybakov , premiér carské vlády a svoje činy komentoval slovy :

" Škrty na ministerstvech, to je ojedinělé. Vyhnali jsme černé duše z těch úřadů, kde se mzdy sem tam tavily i na benzín a podobně ... Proč to ale neudělaly ty vlády před námi ? "


Hlavní hrdina klade tuto elementární a současně velmi ostrou explicitní otázku ve finále představení nejenom dramatickému kolektivu na jevišti , ale také přítomným divákům a jejich prostřednictvím i celé naší společnosti .
Slova vyřčená na konci hry vyvolala u diváků hluboké emoce a současně i ovace a dlouhotrvající potlesk ……
Blahopřejeme ! Tudy na to !


( Pozorný čtenář a milovník divadelního umění musí obdivovat , s jakou elegancí , hlubokou znalosti poměrů ve společnosti nový režisér Ivan Fjodorovič Bojar pojal inscenaci . Aktualizoval zápletky v divadelní hře , správně využil také nové terminologie např. v ekonomice . Velkým kladem pro práci režiséra bylo , že se také spolehnul ve svém uměleckém záměru na angažovanou invenci mladého hereckého kolektivu , který projevil nebývalý cit pro potřeby naší tržní společnosti ) .

P.S. Kdyby vám , vážení čtenáři , byl text v barvě hnědé nějak povědomý , je to prostě náhoda a nemá to nic společného s novinovým články z poslední doby .

Psáno 1. února 2010

O demokracii …

1. února 2010 v 14:59 | Wess |  Aktuality
O demokracii …

Dne 7. března uplyne 160 let od narození T.G.Masaryka . Přestože rozhodně nepatřím mezi
tzv . masarykology , na velmi čestném místě jsem mezi knihami od mládí měl a mám uloženu knihu Karla Čapka " Hovory s TGM " .
Čas od času jsem ji otevíral zejména v okamžicích , " kdy si národ vzájemně připomínal , co je to demokracie " .
Činím tak i dnes , kdy se mluví nejen o ekonomické a finanční krizi , ale také o krizi politiky u nás atd. , atd.

K.Č v Hovorech , když s prezidentem hovořili o demokracii , položil T.G.Masarykovi tuto otázku :
" Mluvíte o demokracii dokonalé . Dnes je spíše zvykem hledat na ní chyby a mluvit o krizi demokracie ."

TGM :

Krize demokracie - prosím vás , co dnes není v krizi ? Žijeme právě v době přechodní , jak víte Švehla říkal , že válka dosud trvá , i když se nestřílí . Jsme - všechny státy i národy - v těžkém přerodu . Těžko je žádat hned dílo dokonalé a na věky . Demokracie má své chyby , protože občané mají své chyby . Jaký pán , takový krám .

Podívejte se na nás , neměli jsme po staletí své vlastní dynastie , neměli jsme - až na nepatrné vyjímky - národně uvědomělé šlechty , neměli jsme svých boháčů a velkých pánů - jsme svou historií a náturou určeni pro demokracii .
Kulturně náležíme k evropskému západu , jsme národ tělem i duší demokratický a má - li naše demokracie své nedostatky ,musíme překonávat tyto nedostatky , ale ne překonávat demokracii ….

…….Říká se například : prý parlament už nedostačuje . Ne už , ale ještě ne , parlament je volen voličstvem - kdo to voličstvo vychoval politicky a mravně ? Starý režim , poslanců vyrostlých za republiky ještě nemáme ….
…..Žaluje se na korupci - dobrá , jen do ní ! Ale nedejme se svést ke generalizacím - a nevěřme korupčníkům , žalujícím na korupci . Je dost korupce tiché , toho šikovného obcházení zákonů , korupce skoro legální - té nestačí čelit negativně , ale positivně . Víc úcty k zákonům a státu ! Ano , myslím občanskou morálku - loajalitu ve smyslu anglickém ……….
…… Republika , demokracie , náš stát je mladý a dostal se nám skoro zadarmo …..
………Nemluvím proti kritice , naopak přeju si kritiky všech vad a omylů . Jenom ta kritika nemá být k dělání demagogie , ale k poučení a nápravě . Potřebujeme kritiků vzdělaných a poctivých , kteří mají občanskou kuráž a mužnost .Pravá kritika není negace ani svalování odpovědnosti na druhé , ale spolupráce a spoluodpovědnost ….
Žaluje se na politické strany . Právem , pokud ty strany hoví stranickém sobectví ………

Pro mne je demokracie a politika věc vážná : práce , řekl bych , pro ty nejlepší a nejvybranější lidi . "

( Konec citátu TGM )

I o jiných myslitelích se říká , že " jejich odkaz je věčně živý " .

Nicméně TGM je velmi slavný rodák , na kterého pamětníci vzpomínají a ti mladší se snaží
ve všech souvislostech pochopit jeho slova a myšlenky … nejen jako problémy a zátěže společnosti v tehdejší tzv. první republice ...... a porovnat třeba jen s realitou dnešních dnů .


Psáno 1. února 2010