Pod úhlem dnešního pohledu je asi očekávána odpověď " To si neumím představit, to muselo být strašné …." atd.
Ve svých vzpomínkách uvádím , že první televizní a to hokejový zážitek mám z roku 1954 , kdy na obrazovku s úhlopříčkou cca 15 cm televizoru TESLA s úžasem civělo zhruba deset lidí - hrálo se tehdy MS v ledním hokeji a utkání ČSR - USA .
Další můj televizní zážitek byl legendární seriál Tři chlapi v chalupě , který jsem nepravidelně shlédl u svého kamaráda na televizoru čs.provenience zn . Athos zhruba v roce 1960 . Nu a pak ještě televizor v rodině budoucího tchána , ke kterým jsem začal chodit za jejich starší ze dvou dcer.TV byl častým doplňkem naší večerní zábavy v útulném obývacím pokoji.Vždy jsme si s budoucí manželkou přáli,aby TV uspokojila její rodiče v co nevyšší míře a pokud možno rychle přivolala jejich neodbytnou potřebu spánku . V tomto nás tento přístroj nikdy nezklamal.
Moji rodiče zakoupili TV zn.LOTOS až v době , kdy já jsem byl na vojně - tj.v roce 1964.Tak relativně pozdě ne proto , že bychom snad neměli dostatek peněz . Domnívám se ,že pravou příčinou byl taťkův velmi konzervativní vztah k technickým novinkám ( tehdy např.nedovolil vybudovat domovní plynovou přípojku a vařili jsme na dražším el. sporáku ) . A protože ani mamka TV nijak nepostrádala , neboť ráda každý večer četla knihy " , tedy se u nás žilo bez " kouzelné bedny " . A tak se TV k nám dostala zřejmě až na přání mojí mladší sestry .
Jak tedy vypadal můj život bez TV???
Velmi dobře !!! Já jsem přímo zbožňoval rozhlasové hry pro mládež vysílané vždy v sobotu od 14 00 hod. a v neděli pak nedělní pohádku v podání národní umělkyně Růženy Naskové.Nikdy nezapomenu na hry , jako byl " Poklad na ostrově " dále Verneovky " Dva roky prázdnin,Tajemný hrad v Karpatech aj.
Také četby na pokračování od 20,30 hod., jako např. román " Neviditelný " nebo "Byl na Sázavě přívoz" či "Tři mušketýři " apod.
Silným zážitkem pro mne byly také taťkovy politické komentáře při poslechu večerních zpráv Čs.rozhlasu nebo jeho paralelní zpěv s operetními hvězdami ,když ony pěly árie z " Rosemary, , "Země úsměvů","Čardášové princezny " či " Polské krve ",případně songy O.Nového " Já miluji jen Vás…" , " Cikánku ".
Při zpěvu sopránistky ND pěvkyně Tauberové při obzvlášť vysokých místech árie taťka neskrýval značnou nelibost a vždy připomněl " podle něho mnohem lepší " Drahomíru Tikalovou . Ovšem při poslechu tenkrát začínajícího Karla Gotta taťka pokaždé prohlásil , že" mečí , jak koza a v italských Benátkách zpívá lépe každý průměrný gondoliér " .jak on sám zažil při návštěvě Itálie v roce 1938 ( to taťka nevěděl , K.Gott bude národním umělcem a Zlatým slavíkem i v roce 2008 a vezme státní vyznamenání také v novém režimu k 20 . výročí další z revolucí . A pokud se týká lyrických tenorů benátských gondoliérů , tak ty je dnes možno obdivovat jen pomocí reprodukované italské hudby na gondolách pro japonské turisty - jak jsem osobně zažil v roce 1991 ) .
Nejvíce jsme ovšem milovali poslech rádia v době MS v hokeji . To jsme si s taťkou lehli do mojí postele , abychom otevřenými dveřmi do kuchyně nejen slyšeli,ale také viděli zelené magické oko našeho rozhlasového přístroje zn . TESLA a slyšeli vzrušené hlasy českých a zejména slovenských reportérů . Hokeje se vysílaly zpravidla ve 20 hodin a později , tak jsem většinou 3.třetinu neslyšel a taťka mi výsledek poznamenal na noční stolek , kde jsem vzkaz přečetl až ráno .Taťka už byl v práci a tak jeho komentář a vývoji utkání a jeho výsledky jsem si zájmem a napětím vyslechl až večer. Poprvé jsme takto sledovali hokeje ze zimní olympiády v roce 1956 v italské Cortině d'Ampezzo . Mimochodem tam jsme dopadli velmi bídně - na 5. místě , za námi bylo jen Německo .
Při poslechu fotbalových zápasů jsem se doslova těšil na derby Sparta - Slávia , které jsem s taťkou sledoval velmi často . On , jako starý Sparťan měl sice často nekritický přístup a fandil jednoznačně.Tehdy jsem se divil jeho určité zaujaté neobjektivitě vůči mužstvu Slávie, příp.pražské Dukly,poněvadž jsem bezpečně věděl,že fotbalu rozumí. Dnes vím , že tak s největší pravděpodobností činil přede mnou snad jenom proto, abych také fandil Spartě a to důsledně v jakémkoliv sportovním odvětví. To se mu vskutku podařilo .
Podobně se choval také při utkáních našich hokejistů se SSSR . Fandil jednoznačně Rusům , snad proto , že mne chtěl provokovat k diskuzi . Agresívní byl zejména tehdy, kdy vývoj utkání byl jednoznačný ze strany Rusů. Musím však přiznat , že během utkání jsem byl schopen obdivovat techniku SSSR , ale taťkovi bych to v těchto okamžicích nikdy nepřiznal . Myslím si však , že na druhé straně on by to rozhodně nepožadoval.
Bez televize jsem byl schopen velmi lehce přežít , protože mojí velkou zálibou byla odjakživa četba knih a v době , kdy jsem začal chodit za kamarády do sousední ulice , jsem televizi nepotřeboval vůbec.Ostatně v té době měli TV pouze již zmínění rodiče jednoho z mých kamarádů .
Tedy bez TV mládež v drtivé většině žila v lepší představivosti , mnohem družněji , setkávala ve veřejném kulturním prostředí , více četla a samozřejmě chodila do kina.
Kino bylo také mojí velkou zálibou.V neděli to bylo dětské a odpolední představení většinou buď v kině Svět nebo v kině Oko ( v našem městě byla v jednu dobu kina čtyři ).
Další velkou zálibou bylo muzicírování na kytary aj. a pak další hit - poslech a nahrávání na magnetofon Sonet Duo a poslech kufříkového gramofonu Tesla . Vždyť v té době začali Beatles a také Semafor - Gott,Matuška,Pilarová aj.
Prostě bez TV to šlo naprosto hladce - byli jsme hodně mladí a plní vlastní invence bavit se společně,neformálně a podle svého.
Dovětek :
V leteckém výzkumném ústav říká jeden inženýr druhému : " Silové poměry na krovce chrousta s ohledem na jeho hmotnost teoreticky nejsou pro jeho létání použitelné " a dokázal mu to i graficky . Nicméně , chroust o tomto svém handicapu neví a tak létá vesele dál .
A já jsem si vlastně připomenul ten starý vtip tím , že těsně před Vánocemi jsme zakoupili LCD LG televizor - s vysokým rozlišením a USB , kterým se spojím se svým externím HDD a na který hodlám pravidelně natáčet internetové vysílání ČRo Brno " Notes Maxe Dittmanna " , v němž je pravidelně mnoho překrásně interpretovaných swingových 50 letých hitů .
A tak v závěru této vánoční úvahy , zda mít či nemít TV , jsem chvíli zapochyboval o bonmotu " Vzdělání nečiní člověka šťastnějším ." Myslím , že díky IT činí ...
Psáno 11. prosince 2009
Zde hledá