Únor 2009

Rok velikých výročí 1948

26. února 2009 v 18:36 | Wess |  Fejetony
Uvedený nadpis jsem si vypůjčil z Kalendáře 1948 , který tehdy ( zřejmě připravovaný v průběhu roku 1947 ) vydalo Rudé právo a vydavatelství Svoboda .


Našel jsem doma zřejmě po rodičích takové kalendáře z roku 1948 , 1950 a 1951 . Byly tehdy vydávány ve formátu A 4 jako brožura se 100 - 150 stranami textu a fotografií , kreslených obrázků a reklam .
Kalendář roku 1948 měl ve svém úvodu přehled výročí , která budou v roce končící osmičkou v ČSR slavena .
Ocituji v následujících řádcích , " jak to tehdy ve svém kalendáři cítil levicový tisk " , který tento kalendář vydal .

" V roce 1948 bude naše republika - a zejména Praha - svědkem četných slavností ,které budou vzpomínat několika významných výročí v životě našeho národa .Oslavíme především 30. výročí vzniku Československé republiky - oslavíme je vítězně splněnou dvouletkou ! Vzpomeneme 600 . výročí založení staroslavné university Karlovy , která již ve 14. století byla ohniskem středoevropské vzdělanosti . Vzpomeneme slavného roku 1848 , roku velkých revolucí v celé Evropě i u nás; roku , kdy vyšel Manifest komunistické strany , tento signál do boje za socialistickou společnost ; roku , kdy byla zrušena robota , kdy se v Praze sešel I . slovanský sjezd atd.
Dále uvítáme účastníky všesokolského sletu , přehlédneme vývoj čs. filmu , čs. výtvarnictví , čs rozhlasu atd. " .
Tak měl zvláštní koordinační výbor tehdy připraveny návrhy oslav . V výboru byly zastoupeny všechny úřady , instituce a korporace . Tento výbor předložil vládě seznam a návrh pořadí podniků , které se mají v roce 1948 konat .
Dále se v kalendáři uvádí , že " kromě těchto podniků , které budou v Praze , se připojí k oslavám i několik dalších měst , jako Kroměříž , Liptovský Sv. Mikuláš atd. ( Současníka překvapuje nízký počet měst zapojených do oslav , jako by se to týkalo pouze Prahy ? )

V kalendáři se zřejmě " v době uzávěrky "nepočítalo s " budoucí největší událostí roku 1948 " …!
( Já tedy také ne , byly mně tehdy 3 roky )
Co dalšího , kromě klasického kalendária , bylo v kalendáři v ceně 35 .- Kč pro rok 1948 uvedeno ?
Tak např. vlastenecká báseň A . Sovy " Zpěv domova " , dále báseň S.K.Neumanna
" I přísahal jsem já , národ československý , svobodný a živý , přísahal jsem lidstvu a geniům světa , že chci býti národ spravedlivý ….. " . Je to básníkovo odvolání se na první ústavu československého státu .
S obdobím 1918 - 48 , tj . existencí ČSR mj. byla uvedena také čísla vývoje počtu nezaměstnaných v létech 1930 až 1935 .V prvním roce hospodářské krize bylo v ČSR 86 tis. nezaměstnaných , v dalších létech narostla nezaměstnanost postupně až na 910 tis. a to v roce 1933 . V roce 1935 to bylo 810 tis. nezaměstnaných , poněvadž se krize blížila ke konci .

Ze zajímavých dokumentů je prohlášení " Čtoucím pozdrav " rektora a akademického senátu University Karlovy ze dne 6. dubna 1947 k připravovanému 600 . výročí založení UK . Hned za prohlášením další článek univ.prof.dr. Jaroslava Průška s názvem " Zač bojuje Rudá Čína " ukazuje určité napětí ve společenském životě ? " V něm cituje zejména z knih zejména amerických žurnalistů a angl.spisovatele R. Paynea , kteří tehdejší Čínu mohli navštívit .
Samozřejmě uvedeny jsou také články oslavující naši armádu , např. " Již u Bachmače s Rudou armádou " a také oslava vojáků " stojících na stráži na hranicích ČSR.
Nechyběly ani technické články , např . " Loď s kormidelnou vrtulí " vyzkoušenou v Spojených státech . Loď měla vrtuli , která údajně slouží také jako kormidlo a vrtule má nastavitelné lopatky , tzn. , že loď se může pohybovat různou rychlostí atd.
Povídky spisovatelky Marie Pujmanové a také Maxima Gorkého k jeho 80 létům zde zastupovaly klasickou prózu.
V dalším článku ( v části kalendáře věnované " Našim ženám " ) pod názvem " Dávný sen hospodyň se splní co nevidět " slibují splnit toto přání američtí chemikové . Oni za války vytvořili nový druh umělých hmot povahy kaučukovité , " které znamenitě odolávají vlhku , kyselinám a velkým rozdílům teplot " . Vědci zkombinovali vodík , kyslík a křemík v tzv . " silikon " - resp. silikonový lak . Otázku , zda " nám hormony vrátí mládí " se řeší v kalendáři vzápětí .

Velmi mne zaujal v této části článek " Ještě kolem populace " . Vybírám a uvozuji následující citace článku . Např. hned v úvodu zaujme výzva : " Naše republika potřebuje mnoho nových zdravých občanů . Počet obyvatel klesl o několik milionů tím , že jsme vystěhovali z pohraničí Němce . Musíme mít mnoho dětí . Uživíme je , bude pro ně dost místa , dost práce a štěstí " . Dále se praví : " Chceme však mít chtěné děti , očekávané s touhou a nedočkavostí , přivedené na svět s plnou odpovědností za nový život . Ženy jsou nabádány : Proto nechme mluvit rozum a současně přírodu , která volá k mateřství ! V části článku se dobově dává za vzor SSSR v " porodních paramerech " dítěte ( tehdy 4 - 5 kilové sovětské dítě , proti našemu údajně jen 3 kg vážícímu novorozenci ).Trochu úsměvně působí : " Vzpomeňme na statná sovětská děvčata , která přijela s Rudou armádou . To jsou typy zdravých matek . Chceme - li mít národ zdravých lidí , budeme se muset rozhodnout : buď si budeme pěstovat " vosí pás " podle pařížských žurnálů , nebo si vezmeme příklad ze sovětských , zdravých a šťastných maminek " .

Z ekologie , tehdy ještě nepříliš rozšířené , pouze článek " Šetřte naše lesy " vyzývá k obnově smíšených lesních porostů ( sic ! ) , sbírání semen , ochrany lesa před škůdci . " Nepaste v lesích a nepasečte na holo " byl požadavek týkající se pastvy dobytka sešlapávajícího kořeny mladého porostu atd . , atd.

Děti jsou kalendářem z roku 1948 inspirovány zakládat vlastní knihovničky a doporučeny jim knihy např : " Čechy krásné , Čechy mé " od Bohumily Sílové , " Jak se stal člověk vládcem přírody " od E . Segala , dále " Strážci polární stanice " - Grigorij Grebněv a legendární Plevův " Malý Bobeš " samozřejmě . Všechny tyto knihy vydal spolutvůrce kalendáře - nakladatelství Svoboda .

Pro dospělé byly nabízeny tituly Poroba a velikost francouzského národa , Čingizchán , Země velkých činů , známý Botostroj ( který prý nemohl být v 1. vydání vydán již před válkou ?!? )

Kalendář je zakončen množstvím reklam podniků jednak soukromých a podniků s " národní správou " . Některé z nich přikládám a po létech " děkuji všem sponzorům a inzerentům tohoto kalendáře " …

Přílohy - toť přímo poetický marketing roku 1948 , který kupujícího spíše jemně pohladí a " neleze mu do jeho duševního soukromí " !








Co jsem měl na mysli v úvodu tohoto , řekněme fejetonu ! Zpočátku nic , to když jsem na tento kalendář po létech narazil v množství dobového materiálu o městě , státu aj.

Po té jsem si řekl , že po roce je opět čas uvědomit si , kromě " jiných osmiček " v historiii země také rok 1948 . V úmyslu jsem měl učinit tak neotřele , bez oficiálních všudepřítomných a občany stále intentívněji masírujících tendencí a šablon , známých jak z doby před převratem v roce 1989 , tak také v současné době ….

Nakonec je to jenom kalendář , dokreslující velmi jednoduše tehdejší dobu nikoliv bulvárním způsobem ... snad možná z levicových pozic - ale jenom trochu !


Psáno 25. února 2009


Úprava fotografií

20. února 2009 v 18:15 | Wess |  Obrázky - Fotografie
Nedávno jsem našel na Slunečnici SW pro úpravu fotografií pro mnohé velmi známý a oblíbený GIMP 2 :
Zdaleka jej ještě neznám , resp. neovládám , ale i z přiloženého je zřejmé , že tento češtinou vybavený SW bude posilou pro všechny fotografy amatéry .


Původní foto

První úprava

Další možná úprava

SW GIMP 2 zvládne i kombinaci foto + grafika zajímavým způsobem !


Po dílčí úpravě ...


a třeba takto :




GIMP 2 , přestože je freeware , umí zajímavě vyplnit pozadí fotografií skupinových ...


a " po zákroku " ...



Vida !!


V kombinaci s dalším SW pro úpravy fotografií takto mohou vzniknout pěkné digitální koláže atd.




V antikvariátu …

20. února 2009 v 12:07 | Wess |  Fejetony



Někdy zajdu mezi staré knihy cítit její vůni a možná také v naději být na chvíli v době jejich vzniku - když ne uvnitř děje , je - li to třeba román .
Tentokrát mne zaujala útlá malá kniha vázaná v plátnu a s černým pozlaceným hřbetem . Položena v regálu nenápadná a jak jsem zjistil ,
i cenou - 25 .- Kč .
Co pro mne bylo zvláštní , pak titul " Přepych . Právo a mravouka v národním hospodářství " .Vydána v Praze na Královských Vinohradech v roce 1911 nákladem Jana Laichtera .
Napsal ji Émile de Laveley ( 1822 - 1892 ) , doktor práv a profesor národního hospodářství a průmyslnictví na lutyšské univerzitě a člen královské akademie belgické , dopisující člen francouzského Institutu , římských Linceí , královské akademie lisabonské , madridské , bělehradské atd. - dle bibliografie autora v úvodu knihy .

No uznáte , že v době našeho českého působení ( a sladění ) v Bruselu ( EU ) , při dilematu našich politických stran a poslanců ( prezident v tom má jasno ) , jak se zachovat k Lisabonské smlouvě , v době nejprve finanční a pak všeobecné ekonomické recese ( volím úmyslně umírněnější termíny ) , přehlédnout národnost autora - Belgičana , jeho profesi ekonom a právník a zejména téma , uvedené již dříve , prostě nešlo . Nedivte se , proto prosím , mému rozhodnutí
tuto dobovou učebnici ekonomie zakoupit .
Po všeobecných úvahách autora o lidských potřebách v souvislosti se společenskou výrobou a vůbec konáním bych se chtěl blíže zaměřit na kapitolu - spíše otázku : " Je přepych nutný , aby stroje měly práci ? "

Myšlenky definující , ospravedlňující a odsuzující přepych chci z knihy citovat . Tak např slova jiného tehdejšího učence , jehož byl zřejmě autor knihy odpůrcem : " není možno nalézt dobré řešení v otázce strojů , v otázce vnější soutěže , v otázce přepychu , hledíme - li na potřebu jako na neproměnnou veličinu , nepočítáme - li s její neomezenou rozpínavostí . "

Laveley k této myšlence : " Abychom tedy rozřešili hospodářské otázky , museli bychom , podle něho ( jeho odpůrce ) , hnát lidstvo k tomu , aby neustále zmnožovalo a tříbilo své potřeby a národní hospodářství by zde bylo v naprostém rozporu se zásadou mravouky jak starověké , tak křesťanské
" .
A autor dále hovoří o naukách pravověrného hospodářství : " stroj zkracuje práci , čím jsou stroje četnější a dokonalejší , tím je třeba méně pracovních hodin . A jejich snížení znamená snížit poptávku po rukách a odňat práci stále většímu množství dělníků " .
Laveley dále uvádí , ale zřejmě nesouhlasí , že " aby bylo zachováno zaměstnání je neomezená rozpínavost potřeb nutná , aby zabránila , aby neomezený pokrok vědy a strojnictví nepotlačoval větší a větší počet dělníků " .

Laveley v souvislosti s uplatněním strojů navrhuje jiné - toto řešení : " Stroj vyrábějící rychleji může nám opatřiti buď více pohodlí nebo více prázdně . Když budou ukojeny naše rozumné potřeby , co máme na něm žádat , není , aby vytvořil nadbytek , který by ukojil potřeby vymyšlené , nýbrž prázden ( zde zřejmě osobní volno ) , abychom mohli vzdělávat ducha a kochat se ze společnosti bližních nebo z krás umění a přírody " .
Zkusme ještě citovat autora této útlé , podle některých současných čtenářů možná velmi nemoderní knihy :

" Stroj byl nazván osvoboditelem lidstva . Je to lež , má - li nás pohroužit ještě hlouběji pouze do hmoty , pěstujíce naši smyslnost . A je to pravda , sprošťuje - li lidstvo velké části té tvrdé lopoty , jíž se udržuje naživu . "

Jiný učenec - Stuart Mill - např .
řekl : " Je pochybno ,
zda všechny naše stroje zmenšily byť o jedinou hodinu práci jednoho lidského tvora . Naopak , lopotíme se dnes více než kdy jindy . "

Latinský básník praví : " …. Sladký spánek a zapomnění starostí vždy přinášela noc a nyní … ".
A Laveley k tomu dodává : " Teď , následkem větší průmyslové činnosti , tolik lidí pracuje po dlouhou pracovní dobu ve dne i v noci . " Takhle stroj pokolení lidské neosvobodí …. Má lidem přece přinést snadnější jeho uspokojování rozumných potřeb , více volného času a tím vyšší duševní vzdělanost " .

Nakonec ještě zajímavé definice autora :
" Rozumnými potřebami míním ty , které rozum uznává a které zdravověda určuje " .

" Přepych - je užívání věcí vzácných a drahých . Drahý předmět představuje mnoho práce a času . Ukájí - li jen vymyšlenou potřebu , chybujeme , když si jej objednáváme . "

( Zřejmě kromě smluvní svobody uznával i výrobní cenovou kalkulaci zboží
a nejenom … )

Nu vidíte - začalo to nenápadně návštěvou v antikvariátu .

A naráz by mohl člověk začít pochybovat o mnohém , třeba o správnosti ubírání se současné lidské společnosti , o nabubřelých finančních analyticích , kteří , předtím nikdy nic neřídící , vyslovují sebejistě ( a nezávazně , poněvadž jsou " nezávislí " ) ekonomické prognózy ….

A mimochodem , nechtěl bych se ocitnout ani náhodou v " antikvariátu dějin ekonomie " …… .

Pevně věřím , že při četbě a studiu této knihy , využití vlastního zdravého rozumu toto žádnému čtenáři rozhodně nehrozí .


Psáno 20. února 2009


Trvale udržitelný rozvoj lidské společnosti… a globalizace

20. února 2009 v 9:13 | Wess |  Fejetony

Často se zamýšlím nad tím , zda lidstvo opravdu směřuje k všeobecně prospěšné globalizaci lidské existence . Zda to myslí vážně a upřímně.
Jako technik si myslím,že v technické praxi by mohly praktickými projevy globalizace být standardizace a unifikace .
Jako kluci zajímající se v 60.létech o magnetofony,gramofony ,zapojení elektrických kytar jsme měli vždy potíže např. s konektory . Prostě přívodní šňůry od různých elektronických zařízení při vzájemném propojení musely být " přeletovány ", aby to fungovalo .
Pak se přece jenom TESLA z našeho pohledu polepšila a zaměnitelnost konektorů a šňůr již nebyla tak problématická ( a podobně i v jiných oborech ) .
Jako učeň jsem se již tehdy dověděl o unifikaci strojních součástí a také o lícovací soustavě ISO. Každý technik ví , že tato opatření podporovala vzájemnou vyměnitelnost součástí a také využití v hromadné výrobě s patřičnou ekonomickou efektivitou výroby .
V zájmu trvale udržitelného rozvoje lidské společnosti a také v současné době plné slov o zmíněné globalizaci a nutnosti rozumného chování a společné odpovědnosti lidstva za budoucí život na Zemi , bych chtěl těmto záměrům i já rád a s úlevou věřit .
Moje pochybnosti ovšem vždy vytanou , když potřebuji opravit jízdní kolo . To si vždy na tuto " touhu po sjednocení " vzpomenu , když s lítostí , a nezapírám i zlostí objevím,že na každou značku krásných horských kol jsou potřebné speciální nářadí a přípravky . Jakoby výrobní firmy nechtěly opravitelnost mimo vlastní značkové servisy . Podobně je tomu u pákových vodovodních baterií a instalačního materiálu a znovu i u přívodních káblíků např. mezi počítačem a digitálním foťákem ( co značka - to speciál ) .
Připadá mi to celé jako návrat ke kusové výrobě ( chápej v souvislosti se všemi proklamovanou světovou globalizací ) , jako návrat k neexistenci zásad unifikace a standardizace a to všechno v době , kdy rozhodující státy mají " plná ústa " nutné spolupráce lidstva v kultivaci společných hodnot a v péči o životní prostředí Země . ( někdy vzpomenu i ruskou " širokorozchodnou železniční trať " - ta údajně existuje z vojensko strategických důvodů … budiž ) .
Nutně pak musí člověka napadnout,že určité světové lobbistické skupiny chtějí pod heslem společné práce získat zejména veřejné hmotné statky jen pro sebe,nebo je alespoň monopolně ovládat .
No vidíte,optimista řekne v duchu dialektiky " všechno souvisí se vším " a zastánce " nové doby " řekne možná ,že se zde pletou " koše s baňama ?!? " ….

Včerejší zpráva v televizních zprávách však ukázala , že se v touze po sjednocení " blýská na lepší časy ".
Světe div se , světoví výrobci mobilních telefonů se údajně dohodli , že budou vyrábět univerzální nabíječky těchto každodenních společníků v našem životě . Uživatel tak bude moci požádat o nabíječku i kolegu , který má jinou značku mobilu . Reportér pak v ulicích přímo oslovil lidi s otázkou , co říkají tomuto vývoji a všichni s nadšením rozhodnutí výrobců mobilů přivítali ….
Tak tedy " první vlaštovka " alespoň dílčí technické unifikace je opět na světě . Je to dobře hned z několika důvodů - jednak současná produktivní generace si posílí sebevědomí v tom , " jak to řídí " , pamětníci 60 . let s uspokojením zabručí cosi " o vymyšlení již dávno vymyšleného " , ale hlavně spokojení budou uživatelé této technické vymoženosti IT .

A to přece , kromě ekonomické efektivnosti , vždy bylo , je a patrně vždy bude smyslem technické standardizace a unifikace výrobků .

Psáno 20. 2. 2009



Tambor

6. února 2009 v 10:50 | Wess |  Kytara a texty písní ( s akordy )
Skvělá doba tanečních čajů , skvělé dva malé orchestry , které mládež našeho města milovala . A proč ?
Přece pro neustálou vůli , dnes by se řeklo , " být in " ve svých vystoupeních , ovlivněných rozhlasovými relacemi z Luxembourgu a rakouských stanic .
Tak se stalo , že známé písničky např . Děti z Pirea v podání Simonové a Chladila , byly známé s jiným textem , který vytvořil kapelník jednoho z našich a pro nás tehdy proslulých orchestrů .

Uvádím text jiné takové písně , jejichž celostátní známost teprve později zaručil W.Matuška a H. Vondráčková s překrásným textem " Tisíc mil ".
U nás na čajích se tato píseň , vlastně téměř " protiválečný protestsong " , aniž si to kdo uvědomoval ,hrála mnohem dřív pod názvem :

TAMBOR

G Emi
V bitvu táhl slavný král ,
Ami C
mocný byl a chtěl být dál ,
Ami D7 G F - Fis - G
král ten mocný byl a mocný chtěl být dál ...


V jeho vojsku v bitvu zlou ,
tambor kráčel za slávou ,
tambor kráčel za svým štěstím a za slávou ...


Král se vrátil , hold mu vzdáš ,
kde však zůstal tambor náš ,
kde však zůstal vězet mladý tambor náš ...


Aby král měl čistý štít ,
tambor zůstal v hlíně snít,
zůstal mladý tambor navždy v hlíně snít ...


A tato písnička se hraje i dnes u každého pořádného ohně v Bílých Karpatech ... To může autora textu jenom velmi těšit ...

Sázava

5. února 2009 v 19:49 | Wess |  Kytara a texty písní ( s akordy )
V 60 . létech , kdy jsme poslouchali Rádio Luxembourg a O 3 , byla velkým hitem píseň Hey Paul , hey Paula .
S původním textem ji pak krásně nazpívali také Eva Pilarová a Pavel Sedláček .
Poněvadž jako většina z nás i já jsem začal hrát na kytaru a tehdy " oblíbené akordové kolečko - zejména G - Emi - C(Ami) - D7 - G " se náramně na zmíněný hit hodilo.A já jsem tehdy , ještě před vojnou , prožil krásné stanování na Sázavě . To mne inspirovalo tak , že jsem hned po návratu domů tuto písničku , resp. její text " počeštil a přebásnil " .

Sázava

text : Wess Stan
G Emi C D7
Hej , hej Sázavo , ty jsi řeka mých snů .
G Emi C D7
Hej , hej , Sázavo , co tam bylo krásných dnů.
G Emi G Emi Ami D7
A nebudu lhát , když chci ti zazpívat o řece , kterou mám rád -
G C G
Sázavu , Sázavu .

Hej , hej Sázavo , zbývá už jen vzpomínat .
Hej , hej Sázavo , vždy budu těžko usínat ,
budete se ptát , proč mám ji tak rád , tu řeku plnou skal a vírů -
Sázavu , Sázavu ...

G Emi Ami
Má krásné jméno ta řeka v skalách
D7 G
a bystrou vodu má též ,
E Ami
utíkej řeko má a to mně věř ,
A7 D7
že se tam vrátím , kéž ...
G C G
Sázavo , Sázavo ...

A dodnes mne velmi těší , že i někteří moji kamarádi , ať ze Sušilky , tak třeba ze Zlína , ji zpívají při kytaře rádi.

Skvělý komentář ...

3. února 2009 v 10:08 | Wess |  Aktuality
Tentokrát nemohu přejít komentář redaktora Mitrofanova v pondělním Právu ( 2.2.2009 ) jen jeho pozorným přečtením.
Komentář nazval " Klapky na očích " a zamýšlí se nad aktuální diskuzí o " jednostranném způsobu výuky dějepisu na současných školách .
Jako každý v této zemi , jsem absolventem mj. základní školy ( tehdy 8. leté střední školy ) .Poněvadž moje třída byla umístěna v budově tehdejší 11. leté střední školy , učili nás také někteří učitelé z tohoto gymnazijního studia . Maně vzpomínám věhlasného učitele - fyzika , učitele chemie , dějepisu a biologie , ale také většinu ostatních mých učitelů . Ti nás tehdy , do roku 1959 " stačili " informovat např . o tom , že Plzeň osvobodili Američané a že mandelinka není " americký brouk , který má škodit našemu kolektivnímu zemědělství " ). Jejich způsob výuky byl pro žáky zajímavý a přínosný pro další život a studium .
Prostě měl jsem možná štěstí a proto na svoje učitele vzpomínám " velmi v dobrém " , když ne s láskou ( na některé a nechci , aby to znělo formálně ).
Přiznám se , že když jsem ve zlomovém roce 1989 viděl vylepený plakát s vyobrazením učitelky s nápisem " Paní učitelko , už nám nemusíte lhát " , přemýšlel jsem v tu chvíli o osobním hrdinství či zbabělosti nebo pohodlnosti učitelů . A myslel jsem na učitele , kteří mne učili , ale také na ty , které jsem znal , jako dospělý , resp. kolega .
Co vede k tomu , že učitel v historických obdobích vývoje naší země v mnohých případech " často selže " a to za cenu , že servilně jedná i tak , jak " současní mocní ani nepožadují " .
Je to oním pověstným , že " iniciativní blbec je horší , než třídní nepřítel ? " . Nebo snad v duchu známého vyobrazení českého lva se dvěma ocasy , které má prý proto , že " menší lev vlezl do zadku tomu většímu " ?!
Ovšem mnohem lépe vyjadřuje tuto problématiku novinář Alexandr Mitrofanov . Za to mu velmi děkuji a dovoluji si uvést jeho komentář v plném znění a současně jej prosím o pochopení ..........



Klapky na očích
Debata o tom, jak vyučovat v hodinách dějepisu období vlády komunistické strany, se zviditelnila poté, co KSČM začala protestovat, že výuka je negativně jednostranná. Diskuse se ale stáčí ke vzorci, který například v pátečních Událostech, komentářích ČT předvedli poslanec za KSČM, historik a učitel dějepisu.
Komunista vyzýval, aby se nemluvilo jen o temných stránkách režimu. Historik a učitel neslyšeli nebo nechápali, o čem komunista mluvil. Byli naprogramováni jen k odpovědím o zločinné podstatě "komunismu" (žádný nikde na světě nastolen nebyl).
Zamlčovat zločiny proti lidskosti, které se páchaly ve jménu ideologie, jež poháněla reálný socialismus, je překrucování dějin. Ale představovat novým generacím období mezi roky 1948 a 1989 jako jednu krvavou skvrnu je hřích na vlastních dětech. Poctivý učitel by se měl sám snažit o pochopení, proč vlna vítězství komunistických stran byla ve své době přirozeným jevem. Pak by měl své poznání předávat studentům ve společném hledání odpovědí na otázku, proč se lidstvo nechává pravidelně zlákat autoritáři.
Na to se hodí lékárnické váhy, nikoli srp a kladivo, kterými se operuje proti komunistům. Tento přístup nedává odpověď, proč má KSČM dnes své postavení, nebo proč lidé mají podle průzkumů veřejného mínění větší nedůvěru vůči současným politikům v porovnání s exponenty minulého režimu.
Učitel by se musel začít hloubat o míře hodnot. Jenže to by mohl v dialogu se studenty dospět k závěru, že pro většinu lidí znamená zajištěné, byť skromné živobytí víc než svoboda a demokracie, za které často oni, co nepatří k mocným tohoto světa, platí nejistotou, co se jim přihodí zítra nebo ve stáří.
Toto poznání se však nenosí kvůli převažující ideologii, že žijeme v nejlepším ze systémů. Na takového učitele by mohla začít chodit udání, že podrývá výchovu mládeže propagací škodlivých myšlenek. Byl by označen za disidenta. Kdo to má zapotřebí?

Vypadá to jako bludný kruh, v němž se potácejí navenek šťastní, ve skutečnosti ale bezradní jedinci. Není to tak, že bez pochopení smyslu celého jednoho období dějin se nové generace obejdou, protože jde o ryzí historii. Člověk, kterému už ve škole nasadili klapky na oči, je snáze přístupný manipulaci.
A když navíc neumí vnímat a chápat, z čeho vznikají změny, které se odehrávají před jeho očima, bude zmatený tváří v tvář nástupu jiných podmínek.
Globální krize se přece nepřežene jen tak a za sebou nezanechá věci, jak byly.

Alexandr Mitrofanov
PRÁVO 2.2.2009


P.S. Krásně , výstižně a jednoduše řečeno vše , co bylo nutné

V pravé poledne

2. února 2009 v 17:04 | dle textu |  Kytara a texty písní ( s akordy )
Pro nás mladé tehdy skvělý první americký western 60 . let , jako jeden z mála s velkou myšlenkou , báječná ústřední hudba , dokreslující dramatičnost finále filmu . A na to pak skvělé , ba bezkonkurenční podání Waldemara Matušky s českým textem !
A pro nás , ambiciózní pouliční kytaristy , byla velká drzost tu písničku po Waldovi zpívat . Ovšem ještě horší pro nás ji bylo nezpívat !! My jsme ji prostě milovali a dosud milujeme . Tady je !!

V pravé poledne



E A H7 E
Buď pořád se mnou lásko sladká
E A Fis mi
Ten slib ti nevrátím
H7 E Cis mi
Až prach se zvedne po šarvátkách
As dur H7
Mé bude tvým

E A H7 E
Jak dobrý přítel pohleď se mnou
E E7 A
Vstříc možná trpkým hodinám

E A H7 E
A smiř se s pravdou nepříjemnou

A E
že i tvůj milý
A E
Má slabou chvíli
A E H7 E
Že dostal strašný strach být sám

Ref
A
Přestože vidím kamarády
E
Kterak se ke mně točí zády
A
Věřím že třeba sám a sám
E H7
Dál pravdu mám
A
V životě asi žádná víra
E
Samotná zámky neotvírá
Ami
Musíš se za ni stále prát
E A H7
Prát se i s tím ,co tě svírá


Jen ty buď se mnou lásko sladká
Tvůj úsměv je tvé bázně štít
A tak tu stojím bez pozlátka ,
Až jednou zmizí , co je mě cizí ,
jen pro tvůj úsměv chtěl bych žít,
Chtěl bych žít ,
chtěl bych žít , chtěl bych žít
chtěl bych žít , chtěl bych žít…..
…….

Docela všední obyčejný den

2. února 2009 v 16:38 | dle textu |  Kytara a texty písní ( s akordy )
Překrásná písnička , perfektně interpretovaná vynikající jazzovou zpěvačkou Vlastou Průchovou . Hraju ji i u ohně - jmenovaná by se určitě nezlobila .

Docela všední obyčejný den

 1) ||Docela ||všední, ||obyčejný ||den,                                           G7 C F9 C 
    k večeru o ||půl ||šesté|| ||                                                                     G5+/7 C Gmi7 C9 
    ulice ||hoří do tmy neonem                                                     F9 
    ||v ||tom starém ||pohádkovém ||městě.                                      C C7 Ab7 C 
    ||Docela ||všední, docela ||všední ||den,                                     C#dim G7 Dmi7 G7 
    více kouzel ||má,  || || ||než krásný ||den.|| ||                                             C F C G7 C Fmaj7 C 
 2) Snad právě v této minutě se někde lidé smějí 
    anebo bloudí v dlouhé samotě tisíce lidí v beznaději. 
    Den šťastných schůzek, den smutných rozchodů, 
    den plný krás, den marných snů. 
 3) Zatímco kolem planou lampy tmou, za mořem ráno vstává, 
    smutná se věčně střídá s veselou a život s člověkem si hrává. 
    Najednou končí, co právě začalo, 
    a trvá dál, co skončit má. 
 4) Možná že v této chvíli pro lidi písničku někdo skládá. 
    A přitom vůbec, vůbec  nevidí, jak ho má jeho milá ráda. 
    Pro samé hvězdy s dalekým vesmírem, 
    on nevnímá svůj všední den. 
 5) Týden má jenom jednu neděli a často šlapeš bláto. 
    A přece všední den je veselý a přece život stojí za to. 
    Ten všední den, ten, který znáš, 
    jde s námi dál, jak přítel náš. 

Jak to vidí Zbigniew B . ...

2. února 2009 v 12:08 | Wess |  Aktuality
Otázky Václava Moravce na ČT 1 dne 1.2.2009

Tentokrát si skvělý Václav Moravec pozval živě dva " rádoby protipóly " ,K.Schwarzenberka a Jiřího Dienstbiera a na dálku také " zpovídal " pozvaného Zbigniewa Brzezinského ( dále jen ZB ) , který svými odpověďmi na skvělé otázky VM velmi kontrastoval se zmíněnými , neurčitě se vyjadřujícími , postavami české politické scény .

Kdo četl již dříve např. knihu ZB " Velká šachovnice " o prognóze rozvoje světové politickoekonomické situace v časech jediné hypervelmoci - USA , ten si mohl poslechnout tentokrát jeho aktuální názory.

Jistě zaujalo vyjádření ZB , že " padnutím berlínské zdi a tím i studené války údajně skončil také protektorát USA nad západní Evropou " . Poněvadž moderátor VM zřejmě nechtěl věřit vlastním uším ( a s ním i já ) , zeptal se " na ten protektorát USA " znovu . A ZB to znovu zopakoval jako " ochranu západní Evropy před hrozbou komunismu a Sovětským svazem " .
ZB se v rozhovoru také ukázal svůj postoj novému prezidentu USA Obamovi , když na výzvy prezidenta Obamy , že " USA musí strhnout zdi nerovnosti svoje i ve světě " zdůraznil i on , že " USA musí Evropě naslouchat ".

Konečně jsem také slyšel od amerického politika nějaké srovnání vojenské účasti SSSR a po té i USA v Afghánistanu .

Před lety chtěl SSSR "zlepšit životní úroveň v Afghánistanu pomocí pracujícího lidu a dělnické třídy " ( která pro neexistující průmysl tam ani nemohla existovat a pracující místo zemědělství mnohdy uvědoměle pouze pěstovali opiáty ) a zavést socialismus bez středověkých rituálů , zvyků a bez účasti Talibánu . SSSR chtěl prostě naprosto změnit život v Afghánistanu a nepochodil samozřejmě " z mnoha důvodů " .

ZB k o současné účasti USA v Afghánistanu říká velmi stručně a výstižně : " Já bych nechtěl v současné afghánské společnosti žít , to ale neznamená , že bychom z této země měli vytvořit Kalifornii ". Jinými slovy ZB nechce ,aby USA opakovaly stejnou chybu jako někdejší SSSR .

Václav Moravec je moderátor pozorný a tak si neodpustil otázku , proč nynější Talibán
a kromě Al Kajdy úhlavní nepřítel USA tehdy Spojené státy podporovaly.

ZB odpověděl opět pragmaticky a pravděpodobně podle tehdejší pravdy asi takto : jestliže byl tehdy SSSR Talibanem a kmenovými náčelníky země nenáviděn , bylo potřeba , aby USA naopak byly oblíbeny.

ZB dále o Rusku řekl , " že je lepší , než před 11 léty , ale s ohledem na to , že světová krize tentokrát tíživě dolehne i na něj , bude důležité , jak samo Rusko vidí svoji budoucnost ".( Že by obava , zda Rusko nezmění zásadněji svoji dlouhodobou strategii ? )

K otázce " radaru v ČR " ZB řekl , že " potřeba základny v ČR není naléhavá ". Je - li to jenom pragmatická reakce na možný vývoj vojenské politiky USA v Evropě v souvislosti s nástupem nového prezidenta Obamy nebo pouze názor ZB , není jasné . Také možná může jít o jakousi " teorii konvergence ", tentokrát s Ruskem ? Nebo USA " chce více naslouchat Evropě " ? V každém případě je to skvělá zpráva !

Zbigniew Brzezinski během tohoto zajímavého rozhovoru , který poskytl ČT1 , se pro projevil jako velmi chytrý konzistentní geopolitik - Američan s evropskou minulostí - s obdivuhodnou rychlou reakcí . Ve srovnání s ním dříve zmínění živí hosté pořadu , jak současný ministr zahraničních věcí ČR , tak někdejší novinář a konec konců také ministr zahraničních věcí , působili svými těžkopádně vyslovovanými názory velmi tristně …. Inu není politik , jako politik …

A proč vlastně píšu tento " privátní a nikam nejdoucí komentář " ? Poněvadž jsem si uvědomil , že mladý moderátor , který umí klást zásadní a věcné otázky svým hostům ,si je klade i sám ve svém životě.
A věřím , že tak , jako usiluje o pravdu od hosta , by požadoval pravdu od sebe a svého okolí , kdyby byl v politice.
Více takových , kteří dokáží udělat z běžného typu pořadu pořad zajímavý , více takových , kteří mají ambice učinit z politiky politiku " zajímavou pro občany ČR " a to nikoliv bulvárním a vulgárním chováním politiků samotných ... ! "


Psáno 2.února 2009